Kompenzace za odklon od uhlí? V Německu je chtějí i spotřebitelé

Kompenzace kvůli odpojování uhelných elektráren nemají dostat jen jejich provozovatelé, ale všichni spotřebitelé, protože cena energií bude růst i kvůli vyšší uhlíkové dani.

Kompenzace za odklon od uhlí? V Německu je chtějí i spotřebitelé
Těžba hnědého uhlí, ilustrační foto | Shutterstock.com

Odklon od uhlí je v Německu těžařům a provozovatelům elektráren kompenzován vládním odškodněním ve výši čtyř miliard eur, další desítky miliard mají dostat postižené regiony. Domácnosti si naopak za cenu elektřiny připlatí. 

Takový scénář se nelíbí německému svazu spotřebitelů Verbraucherzentrale Bundesverband. Jeho šéf Klaus Müller tvrdí, že za energetickou transformaci – kromě odklonu od uhlí se jedná také o konec jádra – nemohou platit z velké části německé domácnosti. „Pokud s odstavením uhlí vzniknou dodatečné náklady, například vyšší ceny elektřiny, musí se finančně ulevit nejen průmyslu, ale i koncovým spotřebitelům,“ zdůraznil Müller. 

I když souhlasí s potřebou v energetice snižovat uhlíkovou stopu, musí být tento proces podle něj spravedlivý. V konečném důsledku totiž celou Energiewende zaplatí němečtí občané zejména formou vyšších cen za energie. „Nová vláda musí urychleně jednat,“ dodal.

Uhlíková daň zdraží topení i benzin

Navíc Německo od ledna zavádí uhlíkovou daň na plyn, topný olej a pohonné hmoty, což dále Němcům zdraží energie. Vybrané prostředky by se měly zase vrátit těm, kteří spotřebují méně fosilních paliv, formou „klimatických“ šeků, navrhl šéf spotřebitelské centrály. Tím by se lidé motivovali k přechodu na udržitelné zdroje jak ve vytápění, tak v dopravě. 

Z dlouhodobého hlediska vidí Müller ve vyšším podílu obnovitelných zdrojů příležitost k tomu, aby cena energií opět klesla, protože nebude nutné dovážet drahý zemní plyn a ropu. Obyvatelé Německa by měli být více motivováni budovat domácí fotovoltaické instalace a mít možnost prodávat přebytky do sítě za dobrou cenu. Nová vláda má odstranit přebytečnou byrokracii. 

Uhlíková daň se bude postupně zvyšovat do roku 2025, kdy má tuna oxidu uhličitého stát 55 eur (1400 korun). To odpovídá 15,5 centu za litr benzinu (čtyři koruny) a 17,3 centu za litr topného oleje (4,40 koruny). Od Nového roku to bude zhruba polovina. 

Riziko pro nízkopříjmové domácnosti

Zástupci ekologických organizací ale považují uhlíkovou daň stále za velmi nízkou, obávají se, že to nepovede k výraznější změně chování spotřebitelů. Nadace Bertelsmann Stiftung ale naopak varuje před vedlejšími efekty ve formě sociálního napětí, pokud budou ceny za emise skleníkových plynů růst rychle. Dojde totiž ke snížení kupní síly obyvatel, protože se zdraží veškeré spotřební zboží. A nejhůře na to doplatí nízkopříjmové domácnosti.

Nedávná studie poradenské společnosti PwC ale uvádí, že zavedení uhlíkové daně je nejefektivnějším nástrojem, jak snižovat emise skleníkových plynů. I když se loni globální produkce skleníkových plynů snížila o 2,5 procenta, je to stále málo, aby se zabránilo oteplení o více než 1,5 stupně Celsia. Emise by měly klesat tempem 12,9 procenta ročně. 

Zpráva navrhuje, aby se do roku 2030 stanovila minimální cena uhlíku. Pro bohaté země by to mělo být 75 dolarů za tunu, u zemí se středními příjmy 50 dolarů, pro chudé země má tuna uhlíku stát 25 dolarů. Takový systém by zabránil tomu, aby se „emise“ vyvážely do jiných regionů světa.