Hnědá, nikoli zelená biomasa. Je dřevo udržitelný zdroj energie?

EU prosazuje druhou generaci biopaliv. Využívat dřevo z lesů jako zdroj biomasy ale nemusí být úplně dobrý nápad.

Hnědá, nikoli zelená biomasa. Je dřevo udržitelný zdroj energie?
ilustrační foto | Tomáš Turek týdeník HROT

Je využívání biomasy ze dřeva pro výrobu energie udržitelné? Nová směrnice Evropské unie o obnovitelných zdrojích (REDII – Renewable Energy Directive), která zpřesňujue podporu druhé generace biopaliv, se dřevem jako důležitým zdrojem biomasy počítá. Shoda, zda dřevo, zejména z lesů, v energetice ve velkém využívat, ale nepanuje mezi vědci ani politiky.

Myšlenka udržitelnosti využívání dřeva pro energetiku je postavena na předpokladu, že spalování dřeva se může počítat mezi obnovitelné zdroje, pokud je těžba dřeva doplněna odpovídajícím tempem výsadby nových lesů. Kritici ale namítají, že současný rozmach výroby paliv z „dřevěné“ biomasy (kromě odpadního dřeva z lesnické činnosti se počítá s využíváním bioodpadu v zemědělství) pochází především z přirozeně rostoucích lesů, jež kumulují uhlík desítky let. Než se jejich kapacita nahradí, bude to trvat další dekády. 

I proto část vědců a ekologů využívání biomasy jako obnovitelného zdroje nepodporuje. „Lesní biomasa je oslavována jako magické řešení výhodné pro politiky, lesníky i energetické společnosti, protože současná pravidla umožňují, aby byla bez rozdílu dotována jako obnovitelná energie. Ale s ohledem na změnu klimatu je to, jako bychom skočili z rozpálené pánve do ohně,“ varoval William Gillett, ředitel programu pro energetiku vědecké rady evropských akademií (EASAC). 

 

Prašť jako uhoď?

Jan Macek, odborník na spalovací motory z Centra vozidel udržitelné mobility Fakulty strojní ČVUT, ale upozorňuje, že z „klimatického hlediska“ není v používání biopaliv první nebo druhé generace významný rozdíl. 

„Jakýkoli oxid uhličitý produkovaný při spalování produktů z biomasy je recyklován mezi atmosférou a rostlinami v časech krátkých z hlediska dlouhodobého. V tomto smyslu je skutečně jedno, zda jde o paliva první nebo druhé generace, zejména ve srovnání s uvolňováním uhlíku z fosilních paliv s uhlíkem do nich akumulovaným po celá geologická období,“ uvedl pro týdeník Hrot. 

Pokud se podle něj zamezí zejména unikání biometanu z hnití organických zbytků při výrobě bioplynu, tak biopaliva ve větší míře nepřispívají k navýšení obsahu oxidu uhličitého v atmosféře, pokud bude probíhat ve stejné míře i výsadba nových lesů. To platí zejména při srovnání s používáním fosilních paliv. 

„Doprovodné emise a další ekologické důsledky z výroby biopaliv by měly vyznít pozitivně pro biopaliva druhé generace, ale většinou to nejde jednoduše – jen energeticky – vyhodnotit. Proto se používají náhradní postupy pro motivaci k jejich zavádění, jejichž bezprostřední výpovědní hodnota  je však velmi nejasná,“ dodává Macek. Obecně novou směrnici EU o obnovitelných zdrojích hodnotí jako příliš složitou, jež je pouhým nástrojem pro prosazování politických rozhodnutí v EU.

Kontroverzní biomasa

Podle údajů Evropské komise je biomasa využívána jako obnovitelný zdroj v unii ze 60 procent. Obhajuje ji z důvodu energetické bezpečnosti, protože z 96 procent je tento zdroj produkován přímo v EU. Ze 60 procent to je právě dřevo, jež má pocházet z dřevozpracujícího sektoru. 

 

Ve světě produkce dřeva obecně roste. Podle údajů Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) v roce 2018 dosáhla globální produkce dřeva rekordní úrovně a meziročně stoupla o 11 procent. Neziskové organizace nicméně kritizují část zemí v EU, že dřevo ve formě pelet, jež spalují v modernizovaných uhelných elektrárnách, dovážejí ze zemí, kde není zajištěna udržitelná produkce a může se jednat o dřevo i z původních porostů.

Tuto myšlenku ale odmítá Jan Habart z organizace CZ Biom, která propaguje používání biomasy. Tvrdí, že na spalování biomasy, jež pochází z lesnického a dřevozpracujícího průmyslu, není nic kontroverzního. „Kontroverzní by měla být skutečnost, že většinu naší energie stále vyrábíme z fosilních zdrojů, a že většinu ropy dovážíme z ciziny,“ odpověděl pro týdeník Hrot. Ve využívání biomasy vidí zejména vhodný doplněk k využívání solárních a větrných zdrojů. Do EU se dováží jen pět procent spotřebované biomasy pro získání energie, zdůraznil.

A co lesy? 

Už v roce 2018 osm stovek vědců podpořilo otevřený dopis poslancům Evropského parlamentu, ve kterém protestují proti tomu, aby bylo dřevo považováno za obnovitelný zdroj energie. Zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v EU z 20 procent v roce 2020 na 32 procent o deset let později i za přispění využívání biomasy povede podle nich k celosvětovému kácení lesů a také k urychlení klimatické změny, protože dojde k okamžitému uvolnění uhlíku z poražených stromů, jež se v atmosféře bude držet několik dekád.

Jednou ze signatářek je i Zuzana Buřivalová, docentka na Univerzitě Wisconsin-Madison. „O našem dopisu se v Bruselu diskutovalo, ale nakonec se v direktivě bohužel nic nezměnilo. Hlavní důvod, proč se obávám, že zvýšení používání biomasy v energetice povede anebo už vede k odlesňování, je to, že lesy světa jsou už v ohrožení i bez biomasy. Odlesňuje se k získání nových oblastí pro zemědělství, pro produkci jídla,“ řekla týdeníku Hrot. 

Používání dřeva považuje za neefektivní způsob, jak získávat energii. „Je potřeba velkého množství dřeva na generaci relativně malého množství energie. Tím pádem je tedy potřeba velká plocha, velké oblasti lesů anebo ‘plantáží stromů’, pěstovaných přímo jako biomasa. Kácení stromů v původních lesích má navíc velké negativní dopady na biodiverzitu,“ dodala bioložka a environmentalistka, jež pracuje v The Nelson Institute for Environmental Studies & Department of Forest & Wildlife Ecology.

Navíc podle Buřivalové neobstojí ani používání certifikovaného udržitelného dřeva. „Podle mého názoru to pro použití na výrobu biomasy není reálné. Ke zpomalení klimatické změny je potřeba zalesňovat, ne odlesňovat. Lesy jsou v podstatě nejlepší technologie skladování uhlíku, naopak nejsou nejlepší technologií výroby energie,“ vysvětlila.

Vědci v časopise Nature varovali také před rizikem, že důraz na biomasu bude některé země EU odvádět od varianty zvyšovat udržitelný podíl energie, jež pochází ze solární a větrné energie, jejíž cena na vyrobenou kilowatthodinu stále klesá a je cenově mnohem výhodnější než výroba energie z biomasy.

Habart ale tvrdí, že vědecký konsenzus je v tom, že využívání bioenergetiky je vhodnou cestou transformace energetiky. Kritické studie o využívání biomasy mají podle něj neadekvátní mediální pozornost. „Jak víme, pozornost bychom měli věnovat spíše metastudiím než jednomu nebo dvěma výzkumům s ,kontroverzními’ závěry. Pro tyto dílčí příběhy pak někdy přicházíme o celkový obrázek. Nechtěně pak může docházet k tomu, že zapomínáme na znečišťovatele, u kterých jsou nulové pochyby o jejich negativním dopadu na životní prostředí,“ odmítl kritiku některých vědců. 

Poukázal na to, že v zemích, kde se biomasa ve větší míře v energetice využívá, nedochází k odlesňování. Jako příklad uvedl skandinávské země, jako je Švédsko. Právě dodatečné příjmy majitelů lesů z prodeje odpadní biomasy mohou sloužit jako prostředky pro další zalesňování.

„Z dat Eurostatu vyplývá, že od roku 1990 do roku 2015 se zásoba dřeva v evropských lesích zvýšila o 38 procent. Aby byla energie z biomasy konkurenceschopná, využívá zbytkovou biomasu z celého řetězce lesnického a dřevozpracujícího průmyslu,“ zdůraznil.

Právě příklad Švédska ukazuje, že poptávka po dřevu jako zdroji energie už nyní roste. „Zaznamenali jsme zvýšenou poptávku téměř po všech našich produktech,“ uvedl Göran Örlander z největší švédské asociace vlastníků lesů Södra. „Největší poptávka je v současnosti po biopalivech. Každý chce mít biopaliva, jež nahradí fosilní zdroje,“ vysvětlil pro web Deutsche Welle

Zástupci švédského lesnického a dřevařského průmyslu tvrdí, že lesy této skandinávské země každým rokem uloží 48 milionů tun oxidu uhličitého a dalších sedm milionů tun je uloženo v dřevěných výrobcích, jež se používají dlouhodobě. To má stačit k tomu, aby bylo Švédsko uhlíkově neutrální zemí. 

Johan Bergh z lesnické fakulty ve Växjö na Linného univerzitě ale připomněl, že v takové pozici, jako je Švédsko, které kryjí z 69 procent rozlohy lesy, je jen málo zemí na světě. V rámci Evropské unie má nejvíce lesů Finsko a pak právě Švédsko. 

 

Bergh varuje i před tím, že bioetanol nebo biodiesel vyrobený ze dřeva může učinit dopravní sektor udržitelnější. „K výměně fosilních paliv v automobilech by bylo potřeba hodně lesů,“ dodal. Jen ve Švédsku by na to padla polovina ročního přírůstku lesní biomasy, ve zbytku světa by to bylo mnohem více, vypočítal. 

Každopádně se dřevem jako zdrojem biopaliv experimentuje stále více firem. Ve Skandinávii to jsou letecké společnosti – KLM nebo SAS. V Česku se na výzkumu podílí Unipetrol. V architektuře zase sílí trend používat dřevo v konstrukcích, aby se méně používal beton a ocel, jejichž výroba je energeticky náročná. 

Důležitý je původ dřeva

Při používání dřeva ve formě biomasy je klíčové, jaké druhy dřeva se používají. Samozřejmě pokud by se mělo jednat o dřevo ze zdravých a původních lesů v jiných částech světa, jedná se o ekologický nesmysl. 

Pokud se ale používá odpadní dřevo, jež vzniká při těžbě dřeva a na pilách, jde o něco úplně jiného. To potvrdil i ředitel teplárny a elektrárny Växjö Energy Erik Tellgeren. Od prosince ze sta procent využívá pouze biomasu. Vlastníci lesů nechávají většinu větví a konců stromů po těžbě lesa shnít, přitom se může použít v elektrárně, míní. Jen ze švédských lesů se mohou dodávky biomasy z odpadního dřeva zdvojnásobit. 

Další udržitelnou variantou může být zalesňování okrajových oblastí pastvin například v Brazílii tím, že lidstvo začne jíst méně masa a pastviny pro skot se budou moci opět zalesňovat, nabízí řešení globální ředitel programu pro zalesňování ve World Resources Institute (WRI) Rod Taylor. 

V českém prostředí podle Habarta došlo k tomu, že spalování fosilních zdrojů energie vedlo ke globální změně klimatu, jež se v české krajině projevuje suchem. To zapříčinilo oslabení lesů a rozmnožení kůrovce ve smrkových monokulturách. Majitelé lesů mohou být v současné situaci padající ceny dřeva rádi alespoň za to, že se znehodnocené dřevo prodá jako biomasa. Prostředky pak mohou použít na obnovu porostů.

Žluté Česko

Evropská unie v nové směrnici z roku 2018 upřednostňuje druhou generaci biopaliv před první, která spaluje přímo zemědělské plodiny. To znamená i biomasu pocházející z lesní produkce. V Česku se nejvíce jako biosložka, jež se přimíchává do paliv, používá právě kritizovaná řepka. 

Ministr životního prostředí Richard Brabec, bývalý ředitel chemičky Lovochemie patřící do Agrofertu, řepku i nadále obhajuje jako nezbytné biopalivo, jež Česku umožní dodržet pravidla pro zvyšování podílu biosložky v pohonných hmotách. V současnosti se přimíchává do benzínu 4,1 procenta biopaliv, v případě motorové nafty to je šest procent.

Směrnice EU, jež má být implementována členskými státy do 30. června 2021, počítá s tím, že se budou používat obnovitelné zdroje v sektoru dopravy v roce 2020 z deseti procent. Do roku 2030 mají stoupnout na 14 procent z hrubé konečné spotřeby elektřiny. Na druhou stranu má podpora biopaliv první generace postupně klesat a nejpozději v roce 2030 skončit. 

Týdeník hrot

  • Peníze leda zadarmo
  • Covid na mozku
  • Naběhnutí na solární vidle
Objednat nyní