Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.
Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Rumunsko podpořilo těžbu hořčíku společnosti Verde Magnesium, za kterou stojí americký kapitál. Klíčová surovina pro automobilový průmysl by se měla začít těžit v roce 2027.
Rumunsko podpořilo těžbu hořčíku společnosti Verde Magnesium, za kterou stojí americký kapitál. Klíčová surovina pro automobilový průmysl by se měla začít těžit v roce 2027.
Česko-slovenský tým vědců spočítal populaci medvědů na Slovensku a dospěl k závěru, že počet okolo tisíce jedinců nenasvědčuje jejich přemnožení.
Toto téma ožilo poté, co loni v červnu poprvé v novodobých dějinách země zemřel po jednom takovém útoku člověk. Regulaci těchto zvířat požadují už delší dobu slovenští lesníci, kteří je považují právě za přemnožená. Medvědi přitom zaútočili na lidi už několikrát.
Podle týmu českých a slovenských expertů zatím neexistují vědecká data, která by dokládala, že jsou medvědi na Slovensku přemnožení. „Výsledek srovnání této studie s předchozím genetickým sčítáním lze shrnout tak, že na Slovensku pravděpodobně nedochází v poslední dekádě k výrazným změnám velikosti populace medvěda hnědého,“ okomentoval závěry poslední studie Pavel Hulva z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Dodal, že odhady získané na základě genetiky jsou v dobré shodě s daty z klasického monitoringu na základě přímého pozorování nebo pobytových stop, který dlouhodobě probíhá v řadě chráněných oblastí, jež rovněž přibývání medvědů nepozorují – pokud se nepočítá lokální pohyb zvířat.
„Navíc celý koncept údajného přemnožení medvědů je problematický i vzhledem k obecným poznatkům ekologie – početnost vrcholových predátorů v přírodě není regulována jinými organismy, v jejich populacích se proto vyvinuly samoregulační mechanismy, jako je například pomalý vývoj, teritorialita, reprodukční inhibice nebo infanticida čili zabíjení mláďat,“ poznamenal Pavel Hulva.
Slovenský úřad Státní ochrana přírody, který se na sčítání podílel, v reakci na zveřejněné výsledky studie uvedl, že medvědi ztrácejí plachost a například kvůli nezabezpečeným nádobám na odpad se zdržují také blízko lidských obydlí.
„To, co se výrazně změnilo, není počet medvědů, ale jejich chování. Nezabezpečené kontejnery, vnadiště, pěstování kukuřice v podhorských oblastech či urbanizace přírodního prostředí zapříčinily, že se medvědi zdržují ve stále těsnější blízkosti lidských obydlí a ztrácejí plachost. Všechny tyto faktory zvyšují riziko střetu člověka s největší slovenskou šelmou,“ uvedl generální ředitel Státní ochrany přírody Dušan Karaska.
Potvrdil současně, že počet medvědů v zemi se výrazněji nemění. Na celém světě už je zhruba jen 200 tisíc medvědů hnědých. Jejich slovenská populace podle vědců představuje unikátní genetickou linii, poněkud izolovanou od zbytku karpatského oblouku.
