Vypukne další očkovací šílenství? Moderna finišuje hned tři nové vakcíny

Konec pandemie covidu-19 se negativně projevil v příjmech velkých farmaceutických firem. Ty, které vyvinuly celosvětově podávaná očkování proti koronaviru, nyní hledají cesty, jak posílit svůj byznys. Moderna oznámila, že do poslední fáze studií přecházejí hned tři nové vakcíny.

Konec pandemie covidu-19 se negativně projevil v příjmech velkých farmaceutických firem. Ty, které vyvinuly celosvětově podávaná očkování proti koronaviru, nyní hledají cesty, jak posílit svůj byznys. Moderna oznámila, že do poslední fáze studií přecházejí hned tři nové vakcíny.

Celý článek
0

Do Legolandu už jen na podzim a v dešti? Vlastník se rozhodl zavést dynamické ceny

Zábavní parky a jiné atrakce majitele Legolandu – firmy Merlin Entertainments – stále netáhnou tolik lidí jako před covidem. Naplnit poloprázdné kasy zábavního impéria má zavedení dynamických cen.

Zábavní parky a jiné atrakce majitele Legolandu – firmy Merlin Entertainments – stále netáhnou tolik lidí jako před covidem. Naplnit poloprázdné kasy zábavního impéria má zavedení dynamických cen.

Celý článek
0

Český startup Agdata míří na Slovensko. Bude tam měřit kvalitu ovzduší

Už žádná obří zařízení o velikosti stavební buňky. Český startup Agdata vyvinul senzor na měření znečištění ovzduší, který má velikost diáře. Slováky zaujal svou cenou i přesnými výsledky.

Už žádná obří zařízení o velikosti stavební buňky. Český startup Agdata vyvinul senzor na měření znečištění ovzduší, který má velikost diáře. Slováky zaujal svou cenou i přesnými výsledky.

Celý článek
0
Vybrané články
z týdeníku The Economist

Špinavé tajemství zelených investorů

Ropa, zemní plyn a uhlí míří do finanční šedé zóny. Proč by se ani ti největší ekologové neměli zbavovat „špinavých“ aktiv.

Špinavé tajemství zelených investorů
ilustrační obrázek | Shutterstock.com

Hodnota investice do finančních produktů, které tvrdí, že se řídí pravidly ESG (environmental, social and governance), vzrostla z 23 bilionů na 35 bilionů dolarů. Analytická firma Bloomberg Intelligence odhaduje, že do roku 2025 tato cifra překročí 50 bilionů. ESG fondy obvykle svým zákazníkům (mimo jiné) tvrdí, že přispívají k boji proti klimatické změně, když investují do veřejně obchodovaných společností. Většina individuálních investorů bere tato tvrzení vážně a v dobré víře kupuje produkty těchto fondů.

To už radši Big Tech

Ta víra však není příliš namístě. Při neexistenci spolehlivě měřitelných kritérií je „greenwashing“ zcela běžnou praxí a kdejaká lež projde zcela bez námitek. Mnoho fondů tvrdí, že není třeba dělat kompromis mezi maximalizací zisku a zelenými investicemi, což je dost nepravděpodobné, přinejmenším dokud nebudou externality vytvářené znečišťujícími firmami nelegální a zpoplatněné. ESG fondy své cíle často plní jednoduše tak, že ze svých portfolií eliminují cenné papíry znečišťujícího průmyslu a houfně nakupují předražené technologické akcie, Alphabetem počínaje a Zoomem konče.

Vzestup ESG investic a stigma, které ulpělo na veřejně obchodovaných energetických firmách, mají nežádoucí vedlejší účinek. Špinavá aktiva západního světa pomalu, ale jistě míří do příšeří. Zalistované firmy, včetně největších evropských petrolejářů, jako je Shell, a velkých těžebních společností, rozprodávají své nejvíce znečišťující provozy, aby se zalíbily ESG investorům a vešly se do jejich cílů na snižování emisí oxidu uhličitého. To ale neznamená, že by se všechny ty ropné vrty a uhelné doly uzavřely.

Skupují je veřejně neobchodované společnosti a fondy, které se mohou opřít o alternativní zdroje kapitálu a zůstávají stranou pozornosti. Není divu – sice musíte mít trochu hroší kůži, abyste vlastnili špinavá aktiva, ale velmi pravděpodobně na nich vyděláte. Fondy soukromého kapitálu nakoupily jen za poslední dva roky aktiva spojená s fosilními palivy za šedesát miliard dolarů, ložisky břidličného plynu počínaje a produktovody konče. Jejich nákupní apetit možná ještě vzroste, když teď nervozita kolem Ukrajiny vyšroubovala cenu ropy přes devadesát dolarů za barel.

Tento ústup k soukromému vlastnictví je součástí širšího globálního trendu. Špinavá aktiva stále častěji přebírají méně průhledné instituce. Státní ropné kolosy, jako je Saudi Aramco, si nemusejí moc lámat hlavu s tím, co si asi tak myslí etičtí investoři. Trápit to nemusí ani státní firmy a banky, které vlastní nebo financují rozsáhlou síť uhelných energetických projektů po celé Asii.

Celkový ústup fosilních paliv do šedé zóny je však problematický. Zaprvé tvrzení veřejně obchodovaných firem (a ESG fondů), že pomáhají dekarbonizovat planetu, je dost pochybné. Samotným prodejem znečišťujícího aktiva emise nijak nesnížíte, když bude dál těžit ropu nebo uhlí. A zadruhé, jakmile se špinavá aktiva přesunou do rukou soukromého kapitálu, je mnohem těžší říct, jestli jejich noví majitelé hodlají postupně těžbu utlumovat, nebo ji naopak rozšířit. Podařilo se pouze vytvořit jakýsi arbitrážní systém, při němž jen špinavá aktiva za nemístného potlesku mění majitele.

Rozšířit a zdražit povolenky

Co s tím? Zaprvé zavést vyšší uhlíkové daně nebo rozšířit povolenky. Takové nástroje nejlépe dokážou spojit motiv zisku s imperativem snižovat emise, a tak plně využít sílu trhů k rychlé a efektivní realokaci kapitálu. Navíc se dají aplikovat na celou ekonomiku, nejen na vybraná průmyslová odvětví a formy vlastnictví. Dlouhé roky byly považovány za politicky nepraktické, ale nyní se leckde postupně zavádějí. Emisní povolenky nyní pokrývají téměř polovinu všech energetických uhlíkových emisí v ekonomikách zemí G20, což je podle údajů OECD nárůst z 37 procent v roce 2018. Aby se však dařilo emise snižovat efektivněji, je třeba povolenky rozšířit a zvýšit jejich cenu.

Další část řešení závisí na institucionálních investorech, jakými jsou penzijní fondy, nadace a pojišťovny. Některé jsou hrdými beneficienty ctnostných ESG fondů, které mají v portfoliích firmy zbavující se špinavých aktiv, a zároveň partnery fondů soukromého kapitálu, které stejná špinavá aktiva ochotně kupují. Pokud to institucionální investoři myslí se zelenáním vážně, měli by brát v potaz celkovou uhlíkovou stopu svých portfolií. Posoudit uhlíkovou stopu a vyhnout se dvojímu započítání není nic lehkého, ale je to nezbytné.

A nakonec, investoři by měli zpochybnit myšlenku, že nejlepší cestou, jak přimět znečišťovatele, aby znečišťovali méně, je zbavit se jejich akcií. Takový výprodej má údajně znečišťovatelům zvýšit cenu kapitálu a tím jim zkomplikovat nové investice. Tento přístup ale nefunguje, pokud mají znečišťovatelé přístup ke štědrým alternativním zdrojům kapitálu, které si v nich ochotně koupí podíly. Larry Fink, šéf BlackRocku, největšího správce aktiv na světě, navrhl odlišný přístup. Poctiví zelení investoři – a je jich hodně – by si měli svá špinavá aktiva ponechat a tlačit manažery ke snižování emisí. Má pravdu. Pokud chcete být zelení, nesmíte spoléhat na černobílé investiční strategie.

© 2022 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.