Vybrané článkyz týdeníku The Economist
Špičkové technologie mění Pentagon i způsob vedení války
Silicon Valley a vojensko-průmyslový komplex k sobě po dlouhém odloučení opět hledají cestu.
Krátce poté, co šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová odletěla z Tchaj-wanu, zahájila Čína sérii vojenských manévrů kolem ostrova, který považuje za nedílnou součást svého území. Byla to zuřivá odpověď na záměrně provokativní krok Pelosiové. Byl to také nácvik pokusu o připojení Tchaj-wanu silou, který Čína nevylučuje. Pro Tchaj-wan a jeho západní spojence je proto značně znepokojivé, že v amerických simulacích konfliktu čínská strana často vítězí. Podle jedné kongresové zprávy z roku 2018 Americe reálně hrozí „těžká vojenská porážka“ v boji s Čínou o Tchaj-wan.
Číně se v uplynulých desetiletích dařilo snižovat americkou vojenskou převahu, včetně té technologické. Její opětovné zvýšení se proto nyní stalo pro americké ministerstvo obrany prioritou. A to by bylo podstatně snazší, pokud by špičkoví američtí vývojáři softwaru úzce spolupracovali s podobně zdatnými výrobci zbraní, říká Michael Brown, jenž vede v Pentagonu Útvar pro inovace v obranných technologiích (DIU). Katherine Boyleová z venture kapitálové firmy Andreessen Horowitz dodává, že největším americkým zbrojařům akutně chybějí špičkoví programátoři. Silicon Valley jich má na rozdávání – ale stejně tak má averzi vůči bojovým technologiím.
Při současných geopolitických potížích, čínskou rozpínavostí počínaje a ruskou invazí na Ukrajinu konče, však najednou obranný sektor vypadá v očích softwarových inženýrů podstatně morálněji. A současně s tím technologie mění samotný způsob vedení války. A Big Tech i menší technologické startupy mlsně pokukují i po 140 miliardách, které má každoročně na nákupy k dispozici Pentagon, a podstatně menších, ale v celkovém součtu neméně zajímavých rozpočtech, jimiž disponují američtí spojenci.
Obři jako Amazon či Microsoft se ucházejí o zakázky Pentagonu. Venture kapitálové financování amerických leteckých, vesmírných a obranných startupů se mezi lety 2019 a 2021 ztrojnásobilo (dosáhlo deseti miliard dolarů). V první polovině roku 2022 získaly tyto firmy čtyři miliardy dolarů, což je o něco méně než za stejné období předchozího roku, ale výrazně menší propad, než jaký zaznamenaly startupy obecně. Na začátku srpna ohlásil Palantir, veřejně obchodovaná datověanalytická firma, která pracuje pro vojáky i výzvědné služby, nad očekávání dobré tržby ve druhém čtvrtletí – 473 milionů dolarů, což znamená 26procentní meziroční nárůst.
Odcizení mezi americkou technologickou kolébkou a Pentagonem se, jinými slovy, zřejmě chýlí ke konci. A obnovená družba může zásadním způsobem změnit podobu mocného amerického vojensko-průmyslového komplexu.
Bývaly doby…
Ministerstvo obrany hrálo významnou roli při financování jedněch z prvních technologií, které vznikaly v Silicon Valley, radarem počínaje a polovodiči konče. Lockheed kdysi stavěl rakety v Sunnyvale, zaklíněném mezi Mountain View (nynějším domovem Alphabetu, mateřské společnosti Googlu) a Cupertinem (kde sídlí Apple). Všechno změnila vietnamská válka. Přednáškové sály a kavárny Stanfordovy univerzity, stejně jako garáže softwarových průkopníků prostoupily protiválečné nálady. Studentské protesty přiměly Stanford zakázat v kampusu v Palo Altu tajný výzkum a vojenský nábor. Ještě v roce 2018 přiměl protest tisíců zaměstnanců Google upustit od podání nabídky na cloudcomputingový kontrakt pro Pentagon. Interní pravidla Googlu pro veškeré jeho projekty s umělou inteligencí výslovně vylučují jakoukoli zbrojní činnost.
Nyní však Silicon Valley a Pentagon sbližují dvě síly. Tou první je sílící geopolitické riziko. Už předtím, než Rusko napadlo Ukrajinu, a připomnělo tak Západu, že stále ještě může dojít k velké válce, nutil pocit ohrožení čím dál větší počet států navyšovat obranné rozpočty. V globálním součtu v roce 2021 poprvé překonaly částku dvou bilionů dolarů. Banka Citigroup odhaduje, že z převážně ignorovaného cíle dvou procent HDP vydaných na obranu se mezi členy NATO brzy stane minimum.
To znamená, že se výrazně zvětší potenciální světový trh pro firmy z oboru. Christian Brose, šéf strategie firmy Anduril, která vyvíjí protidronové a další obranné systémy, počítá s tím, že růst potáhnou američtí spojenci. Od začátku války na Ukrajině vyslovilo už několik evropských ministerstev obrany zájem o datovou analytiku Palantiru.
Druhou silou je technologie. Pokročilé programování, a zejména umělá inteligence nacházejí cestu do zbraňových, velitelských a řídicích systémů, které je navzájem propojují. Pentagon proto hledá partnery i mimo svůj obvyklý okruh dodavatelů, protože Silicon Valley pokročilo se strojovým učením podstatně dál než obranné giganty typu Raytheonu nebo Lockheed Martinu. Přesně proto v roce 2015 Obamův ministr obrany Ash Carter založil Útvar pro inovace v obranných technologiích. „Méně technologií, které Pentagon potřebuje, se vyvíjí uvnitř, a víc jich má komerční a dvojí využití,“ vysvětluje nynější šéf útvaru Brown.
Místo nakupování izolovaných „platforem“ – letadel, tanků a dalších pokročilých systémů – chce Pentagon vybudovat víc sítí levnějších bojových prvků. Loni Izrael předvedl, jak by to mohlo fungovat, když v Gaze vypustil roje vzájemně propojených dronů. Pentagon si něco podobného slibuje od svého systému JADC2 (Joint All-Domain Command and Control – Společné všedoménové velení a řízení), který umožňuje v reálném čase sdílet data ze senzorů a bojových prvků. Jedná se o velký posun v tom, jak Pentagon vnímá technologie, říká Raj Shah z Shield Capital, venture kapitálové firmy zaměřené na zbrojní průmysl. Budoucnost vedení války je v „softwaru na prvním místě“, domnívá se Seth Robinson z Palantiru.
Jsou zpátky
To je výborná zpráva pro prodejce softwaru. Big Tech už nyní dodává ozbrojeným silám a pořádkovým složkám cloudová úložiště, databáze, aplikace, administrátorské nástroje a logistiku. Nyní se posouvá blíž k bojišti. Alphabet, Amazon, Microsoft a Oracle by si podle očekávání měly rozdělit pětiletý kontrakt za devět miliard dolarů na správu obřího armádního úložiště (Joint Warfighting Cloud Capability – JWCC).
Loni získal Microsoft za 22 miliard zakázku na dodání brýlí pro rozšířenou realitu HoloLens, které chce americká armáda následujících deset let používat při výcviku k simulacím bojových situací. Microsoft také pomáhá letectvu vyvinout systém bitevního řízení, který má integrovat datové zdroje z celého bojiště. V červnu vytvořil Alphabet novou divizi Google Public Sector, která se bude ucházet o zakázky ministerstva obrany na bojové sítě. V rozporu s dřívějším zdrženlivým postojem Googlu k Pentagonu šéf jeho cloudových služeb Thomas Kurian prohlásil: „Nepracovali bychom na programu, jako je JWCC, abychom na něm dělali jen podporu.“
Příležitost cítí i menší firmy. Anduril v lednu získal desetiletý kontrakt za miliardu dolarů na vybudování obrany proti dronům. Měsíc nato získal jiný startup – Skydio – pro změnu zakázku na dodávku dronů americké armádě za sto milionů. Palantir je jednou z firem, které se podílejí na realizaci vize JADC2. V červenci si Raytheon vybral C3.ai, softwarovou firmu, která vstoupila na burzu v roce 2020, aby pro něj vyvinula umělou inteligenci k přesnému navádění střel s dlouhým doletem. Výrobní ředitel Lockheed Martinu Steve Walker říká, že i jeho firma chce s podobnými společnostmi spolupracovat.
Smíšené dojmy
Nikde není dáno, že technologie nakonec skutečně musejí ovládnout bojiště. Zdaleka ne všechny dřívější exkurze technologických gigantů do obranného sektoru skončily úspěchem. V roce 2015 například americké ministerstvo obrany rozjelo velký program na vývoj armádních nositelných technologií (wearables), na němž se mimo jiné podílel Apple – a dodnes z toho není téměř nic. Projekt JWCC byl oznámen poté, co byl jeho předchůdce – Jedi – zrušen kvůli žalobě Amazonu, jenž se nesmířil s tím, že mu Microsoft zakázku přebral. Projekt brýlí HoloLens provázejí zdržení a kritika za předraženost. Palantiru sice strmě rostou tržby, ale i v posledním čtvrtletí byl ztrátový – ke značnému rozčarování investorů, kteří očekávají, že osmnáct let fungující firma už konečně něco vydělá. Cena akcií Palantiru po oznámení výsledků klesla o více než deset procent.
Mezi menšími technologickými žraloky jsou Anduril a Skydio zatím jediní, komu se podařilo získat velkou zakázku. Většina menších startupů podle Boylea „čeká, jestli dostanou nějaký velký kontrakt“. Z bilionu dolarů, které Amerika od roku 2016 utratila za zbraně a zbrojní systémy, skončil jen zlomek u nekonvenčních obranných dodavatelů. Až se jejich podíl začne zvyšovat, přestanou se zřejmě zbrojařští obři, kteří si ve Washingtonu udržují velký vliv (a armádu lobbistů), chovat tak velkoryse a vstřícně.
I takové překážky se dají překonat. A není to jen v zájmu technologických inovátorů, ale i samotného Pentagonu. Na konci roku 2020 se Americe konečně podařilo Čínu v jedné simulované válečné hře porazit. To vítězství ovšem nebylo důsledkem nasazení většího množství lepší vojenské techniky. Postaralo se o něj nasazení chytrých softwarových systémů, jako je JADC2.
© 2022 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.
