Špatné dluhy na obzoru

Jedním z průvodních znaků hospodářských potíží bývá nárůst „nevýkonných úvěrů“, lidově řečeno špatných dluhů, zatěžujících hospodaření bank nebo jiných finančních věřitelů. Body zvratu v příslušných statistikách se tedy sledují okem jestřábím. 

Po vypuknutí pandemie se čekalo, kdy a v jakém objemu se začnou potíže dlužníků promítat do reportingu, který s měsíčním zpožděním zveřejňuje ČNB. Samozřejmě že velké zkreslení co do jejich rozsahu vneslo splátkové moratorium, které trvalo od jara až do konce října: Když nemusíte splácet ze zákona, nedává smysl ani vést takové půjčky jako „nevýkonné“. Proto se docela napjatě čekalo, jak se skončení moratoria „propíše“ do objemu nesplácených půjček. Z historických časových řad je přitom jasné, že lidé i firmy se hodně dlouho drží a snaží se splácet i za cenu omezení veškerých zbytných výdajů. 

Z grafů je také vidět, že trvalo skoro dva roky, než kulminovaly špatné dluhy způsobené propadem odbytu českých podniků po finanční krizi, a ještě déle, než se to stalo u domácností. Ty splácely zejména hypoteční úvěry, seč mohly. Pravda, minulá krize je jen přibližným vodítkem té současné, mimo jiné z důvodu, že „kmen“ se změnil s tím, jak se třeba hypotéky oproti minulosti neuvěřitelně rozšířily.