Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.
Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.
Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.
Právě před 130 lety se v Praze konal pohřeb Augusty Braunerové. Vůbec prvního českého nebožtíka, který byl zpopelněn v krematoriu
Augusta Braunerová zemřela v Paříži 18. října 1890. Převoz těla do Prahy by byl obtížný, a nebožka si to navíc přála, proto byly pozůstatky zpopelněny a její dvě dcery poté urnu – vloženou do krabice na klobouky – dopravily vlakem do Prahy. Tady pohřeb, naplánovaný na 25. října, vzbudil mimořádný rozruch. Nešlo jen o to, že zvěčnělá filantropka byla členkou jedné z „nejlepších“ pražských rodin (vdova po politikovi Františku Augustu Braunerovi, matka malířky Zdenky Braunerové a univerzitního profesora chemie Bohuslava Braunera), ale hlavně o obsah krabice na klobouky: katolická církev kremaci nedovolovala a od pohanských dob se takový pohřeb v Praze nekonal.
Braunerová byla zbožná katolička, která pravidelně přispívala na stavbu kostelů, a tak se rodina pokusila přimět církev k ústupkům. Ta však neustoupila ani o píď a pomoci – jak napsala historička Milena Lenderová – odmítl i arcibiskup František Schönborn, se kterým se zemřelá osobně znala. Urna s popelem nesměla podle Národních listů „býti do kostela převezena“ a církev odepřela zesnulé „veškery pohřební obřady“. Vyšehradský kanovník Kavka vykropil pouze rodinnou hrobku na Vyšehradě, ovšem urnu s popelem nikoli, „pomodlil se a odešel“. Pohřební řeč držel známý vlastenec (a propagátor pohřbů žehem) Vojta Náprstek. Nebyl nijak přehnaně útočný, přesto církev náležitě zkritizoval a dodal, že „naše kanoucí slzy jsou zajisté nejposvátnějším pokropením rakve“.
Konzervativní katolický deník Čech si to s ním za to – v článku „První česká matka po smrti upálena“ – vyřídil. Spalování mrtvol označil za „opičení se po cizině“, postěžoval si, že „naše intelligence nasycuje se mlátem Rousseauovské a Schopenhaurovské filosofi e“, a pak se pustil jmenovitě do Náprstka: „Jedním výkvětem atheistické, cizácké kultury je též upalování mrtvol, koníček to starého zednáře Vojty Fingerhuta, který sice počeštil své jméno, ale uvnitř prosycen je voltairianismem.“ Na závěr Čech odmítl uvěřit, že by si nebožka „za jasného vědomí upálení své mrtvoly“ přála: „My v příčině té zednářské fortele známe.“
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
