Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu, říká analytik Hrotu24 Miroslav Zámečník.
Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu, říká analytik Hrotu24 Miroslav Zámečník.
Ředitel Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol říká, že Evropa udělala v energetické politice dvě zásadní historické chyby. Příliš spoléhala na ruský plyn a odvrátila se od jádra. I kvůli tomu zaostává za USA a Čínou v konkurenceschopnosti průmyslu.
Ředitel Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol říká, že Evropa udělala v energetické politice dvě zásadní historické chyby. Příliš spoléhala na ruský plyn a odvrátila se od jádra. I kvůli tomu zaostává za USA a Čínou v konkurenceschopnosti průmyslu.
Pro mnohé české domácnosti se vytápění bytu a teplá voda mohou stát za několik měsíců těžko dostupným luxusem – pokud jsou závislé na ruském plynu a Moskva splní svou hrozbu a uzavře plynovody. Rodiny mohou plyn nahradit, ale nebude to snadné.
Pokud skutečně přestane proudit do Evropy plyn z Ruska, mají české domácnosti relativní výhodu v tom, že by byly až poslední v pořadí, kdo by o tuto surovinu přišel. A pokud by výpadek ruského plynu nedokázaly nahradit jiné země, rodiny by ve svých domech a bytech nemrzly, protože by tato situace patrně nastala v teplých měsících – domácnosti by tak měly relativně dost času připravit se na nadcházející zimní sezonu.
Problémem by ovšem byla teplá užitková voda, pokud ji ohřívají právě plynové kotle. Lidé by se tak nejspíš alespoň načas nevyhnuli tomu, že by si museli ohřívat vodu v hrnci na sporáku – pokud by nemohli přejít na elektrický kotel.
Relativně jednodušší situaci by při výpadku ruského plynu měly domácnosti, které žijí v rodinném domě, a jsou tak vlastními pány, kteří se nemusí domlouvat na nutných opatřeních se sousedy z obřího paneláku. Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky doporučil, aby se rodiny v případě, že Česko skutečně přijde o ruský plyn, podívaly na to, jestli mají opravdu dobře zateplený dům včetně kvalitních oken.
„Energetické úspory v budovách mohou podle progresivního scénáře jejich renovace uspořit do roku 2030 až 1,8 miliardy kubíku zemního plynu,“ řekl Petr Holub, zakladatel konzultační společnosti Budovy21. Po zateplení by měla následovat instalace nového zdroje energie, Martin Sedlák doporučuje kombinaci tepelného čerpadla a fotovoltaiky, případně kotle na dřevní štěpku.
Podle aktuálních dat by biomasa mohla „uživit“ až 140 tisíc tuzemských domácností. Pokud mají rodinné domy vývod na komín, mohou si rovněž pořídit krb. Od věci není ani zkombinovat střešní instalace solárních panelů s kolektory na ohřev užitkové vody.
Problémem ovšem může být to, že zájem o fotovoltaiku je kvůli zdražování elektřiny ohromný a mnohé instalační firmy mají dlouhé dodací lhůty. „Zájemce musí hledat, dá se sehnat firma, která jednodušší fotovoltaický systém namontuje do čtyř měsíců,“ uvedl Sedlák.
Pokud by domácnost chtěla k solárním panelům také baterie, musí ovšem počítat se zhruba půlroční lhůtou. Na zateplení i instalaci obnovitelných zdrojů mohou zájemci využít dotace z programu Nová zelená úsporám.
Mnohem horší startovní pozici mají obyvatelé paneláků nebo jiných činžovních domů. Zateplení jejich domu může podle Martina Sedláka ze Svazu moderní energetiky trvat jeden až dva roky.
A ještě horší to je s případnou instalací fotovoltaických a fototermických panelů na střechu. Podle platného zákona se totiž všechny byty musí sloučit v jedno odběrné místo a pak si spotřebu rozpočítávat.
Jenže mnohá společenství vlastníků bytových jednotek se nejsou schopná dohodnout na uklízení společných chodeb nebo zřízení kočárkárny, natož na takovém projektu. „To opravdu není reálné,“ potvrdil Sedlák.
Například v Rakousku také společné využívání obnovitelných zdrojů funguje, aniž by bylo nutné všechny partaje sloučit v jedno odběrné místo – zákon to umožňuje. V Česku by ale novela energetického zákona trvala několik let. Nadějí je podle Martina Sedláka iniciativa Energetického regulačního úřadu, který podle něho chystá příslušné úpravy, jež by i beze změny zákona vyšly domácnostem vstříc i bez vytvoření jednoho odběrného místa. „Každopádně by se domácnosti měly začít včas připravovat, aby v případě potřeby mohly své projekty spustit,“ upozornil Sedlák.
Svaz moderní energetiky nedávno ve spolupráci s dalšími organizacemi spustil iniciativu Bezputina.cz, v jejímž rámci nabízí rovněž bezplatné poradenství a pomoc pro firmy, města i domácnosti, jak se zbavit závislosti na ruském plynu. „Už se ozvali první zájemci,“ řekl Sedlák.
Podle sdružení CZ Biom má Česko rovněž značný potenciál v produkci biometanu. „Pokud bude podpora dobře nastavena, jsme si schopni během krátké doby dodávat 0,8 miliardy metrů krychlových a třeba do pěti let vyrábět 1,3 miliardy kubíků ročně ‚obnovitelného zemního plynu‘. To odpovídá zhruba dvou třetinám roční spotřeby zemního plynu českých domácností,“ uvedl předseda sdružení Jan Habart.
Některé domácnosti se ale nakonec třeba spolehnou výhradě na elektřinu – k vytápění si pořídí elektrická kamna a k ohřevu vody elektrický bojler.
