Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.
Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Počet nehod na železnici s následkem smrti není v Česku vzhledem k počtu obyvatel a hustotě sítě nijak vysoký. Sebevražd je však téměř jako ve Francii.
Evropský statistický úřad Eurostat zveřejnil údaje o nehodách a úmrtích na železnici. Ty jsou sice nejaktuálněji za rok 2019, zato však za celou sedmadvacítku plus další země jako Švýcarsko či Norsko.
Celkově data ukazují, že nehod na železnicích zemí Unie ubývá. Od roku 2010 poklesl počet případů o třetinu z 2297 na 1552. Ve stejné míře poklesl i počet osob usmrcených při nehodách, a sice z 1270 na 824.
Pokud jde o jednotlivé země, v počtu nehod i počtu mrtvých vede Německo a Polsko, tedy velké země s poměrně hustou železniční sítí. Překvapivá je však pozice Maďarska coby země s třetím nejvyšším počtem nehod i mrtvých, což z tamní MÁV dělá nejnebezpečnější evropskou železnici v přepočtu na počet obyvatel země.
Česko také patří mezi státy, kde je počet tragických nehod na počet obyvatel spíše nadprůměrný, ovšem nijak závratně, a vzhledem k hustotě domácí železniční sítě to ani není překvapivé. Při 91 nehodách zde předloni zemřelo 30 lidí. Převážně k tomu došlo na železničních přejezdech.
Zajímavým údajem je ovšem počet tragických případů, kdy lidé pod koly vlaku skončili dobrovolně. Česká Drážní inspekce, která údaje o nehodách monitoruje v Česku a už zveřejnila i data za loňský rok, totiž na rozdíl od Eurostatu zemřelé na nehody a sebevraždy nerozlišuje a podle mluvčího Martina Drápala to ani nedokáže. Eurostat oproti tomu čerpá data od Evropské železniční agentury (ERA).
Smutnou zprávou je, že počet sebevražd na rozdíl od počtu nehod neklesá a s meziročními výkyvy je v podstatě konstantní. Tragickou tabulku opět vede Německo následované Francií. Rozdíl mezi dvěma velikostně srovnatelnými zeměmi je ovšem významný. Zatímco v Německu hledalo smrt na kolejích 646 lidí, ve Francii jich bylo 254.
Nepočítáme-li Velkou Británii, pak zemí s třetím největším počtem sebevražd na železnici v Evropské unii je Česko. Předloni zemřelo na českých kolejích 211 sebevrahů, tedy sedmkrát více lidí, než zahynulo při nehodách. Data navíc ukazují, že za posledních deset let byl počet sebevražd s 279 případy nejvyšší v roce 2014. Šlo o rok, kdy na kolejích u Uhříněvsi spáchala sebevraždu zpěvačka Iveta Bartošová.
