Slunce, vítr a rozum

Zlevňování a rostoucí výkon posouvají kdysi drahé solární a větrné elektrárny do pozice smysluplného energetického zdroje.

Slunce, vítr a rozum
Pokud nepočítáme Krušné hory, mnoho větrných elektráren při cestách po Česku nepotkáme. Většinu plánovaných projektů zastavil odpor tamních obyvatel, obcí a krajů. | Tomáš Novák týdeník HROT

Hlavně nesmíme dopustit opakování solárního boomu, zní z úst představitelů české vlády i dalších politiků. Takový postoj je s ohledem na sumu 700 miliard korun – kterou budeme muset během 20 let dotovat v minulosti postavené fotovoltaické elektrárny – pochopitelný, ale zároveň ukazuje na jistou myšlenkovou strnulost.

Technologie pro výrobu zelené elektřiny totiž zaznamenaly v posledních deseti letech mohutný skok vpřed, srovnatelný s vývojem u mobilních telefonů či notebooků. Náklady na výrobu elektřiny ze slunečního záření klesly za posledních 12 let na jednu desetinu, přičemž letos pád cen fotovoltaických panelů ještě zrychlil.

Náklady na výrobu elektřiny klesají – ačkoli pomalejším tempem – také v případě větrných elektráren. Malé vrtule s rychlými otáčkami, neblaze proslulé masakrováním ptáků a netopýrů, už dávno vyšly z módy. Dnes v oblasti větrné energetiky platí jednoduché pravidlo – čím vyšší, tím lepší. Stožáry, které výškou překonají mrakodrapy v Praze na Pankrácké pláni, chystají první investoři i na českém území.  

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit