Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Už je z toho na ministerstvu školství taková pěkná tradice. Každý nový ministr při svém uvedení do funkce hlasitě slibuje, že pod jeho vedením resort učiní tolik nutné reformy školství. Když pak z funkce odchází, jen v tichosti prohlásí, že je pro reformu školství připraveno vše potřebné, a popřeje svému nástupci hodně zdaru.
Teď jsme opět v bodě jedna. Školství reformy potřebuje a nový ministr Petr Gazdík, ostatně jako většina jeho předchůdců, chystá takové změny, které školství posunou minimálně do evropské špičky. Zda se mu to podaří, a buďme alespoň chvilku optimisty, se ukáže v následujících letech. Jisté je, že je skutečně co reformovat. Třeba duální vzdělávání, kde jde o propojení teoretické výchovy ze školy s praxí. Výsledky v této oblasti dost pokulhávají za očekáváním.
Vzdělávací zařízení chrlí každoročně tisíce absolventů, kteří by na svoji profesi měli být připraveni nejen teoreticky, ale měli by své řemeslo ovládat i v reálu. V praxi to ale mnohde vypadá jinak. Příběhů o tom, jak čerstvý absolvent ublížil nejen svěřenému výrobku, ale i sám sobě, jsou plné sociální sítě. Zahraniční praxe přitom dokazuje, že země s rozvinutým duálním vzděláváním lépe čelí technologické transformaci ekonomiky. Více k tématu najdete v novém vydání týdeníku Hrot.
Ještě před několika měsíci to vypadalo jako skvělé řešení. Odstavíme špinavé uhelné elektrárny, místo nich postavíme nový jaderný blok v Dukovanech a spustíme pár paroplynových elektráren. K nim pak budeme v dalších letech „přidávat“ nové technologie, třeba ty, které využívají vodík, a budeme stavět desítky malých jaderných reaktorů. Do přírody budeme vypouštět stále méně škodlivin a všichni budou spokojeni. Jenže rekordní ceny i drakonické unijní podmínky tento sen o české energetice postavené na plynu a jádru dost zásadním způsobem nabourávají. Česku se u plynu nevyplatila sázka na trubkovou rusko-německou variantu. A problematické je to i s jádrem.
Bruselská taxonomie pro jádro obsahuje podmínku, ze které vyplývá povinnost výstavby hlubinného úložiště vyhořelého paliva do roku 2050. V Česku, kde jen na povolení postavit činžovní dům čekáte přes pět let, je takový termín nesplnitelný. I s ohledem na to, že ještě ani není vybrané místo, kde by úložiště mělo být.
V novém Hrotu samozřejmě najdete i další nové informace a skvělé texty. Třeba o tom, že od Nového roku výrazně podražily fyzioterapie a Češi si za řešení svých pohybových potíží dost připlatí. Pozornosti by neměl uniknout ani text o vědkyni Petře Szeszula, která opustila akademické prostředí, aby mohla zakládat biotechnologické startupy a pěstovat umělé mozky. Příjemné čtení.
