Vybrané články
z týdeníku The Economist

Skutečná lekce z 11. září

Od teroristických útoků v USA uplynulo dvacet let. Nezájmem o svět riskuje Amerika snad ještě víc než přehnaným sebevědomím.

Skutečná lekce z 11. září
ilustrace Vojtěch Velický

Před dvaceti lety se Amerika po útocích z 11. září vydala přetvářet svět. Dnes je jasné, že svou zahraniční politiku opustila na ranveji kábulského letiště. Joe Biden prohlašuje, že odchod z Afghánistánu představuje „konec éry“ vzdálených válek, američtí spojenci jsou strachy bez sebe a nepřátelé se jen škodolibě culí. Většina Američanů má všeho plné zuby: přibližně dvě třetiny prohlašují, že válka za to nestála. Panující únava a apatie jsou špatným znamením pro budoucí roli Ameriky ve světě. USA stále disponují obřími vojenskými a diplomatickými kapacitami a jejich strategii je stále ještě možné přizpůsobit pro 21. století, pokud si ovšem z období po 11. září dokážou odnést správná ponaučení.

Vražda tří tisíc lidí na americké půdě vyprovokovala reakci, která zdůraznila americký „unipolární okamžik“. Na chvíli se zdálo, že Amerika disponuje neporazitelnou mocí. George W. Bush vyhlásil, že svět je buď s Amerikou, nebo proti ní. NATO prohlásilo, že útok na newyorská Dvojčata byl útokem na všechny jeho členy. Vladimir Putin přislíbil ruskou vojenskou spolupráci, což poradkyně pro národní bezpečnost Condoleezza Riceová označila za skutečný konec studené války. Způsob, jakým Američany vedené jednotky rozprášily Tálibán, působil jako předzvěst nového druhu bleskové války: Kábul padl 63 dní po 11. září. A následovaly další úspěchy. Zlepšil se boj proti terorismu: Usáma bin Ládin je mrtvý a žádný útok srovnatelný s tím na Spojené státy se nezdařil. Dolní Manhattan se dočkal stylové přestavby.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit