Skupina Arca bojuje o přežití a zmítají jí spory

Příštích několik týdnů rozhodne o osudu Arcy Investments, jedné z největších investičních skupin v zemi.

Skupina Arca bojuje o přežití a zmítají jí spory
Rastislav Velič | Hynek Glos

Na českém investičním trhu je to teď téma číslo jedna. Téma horké a extrémně živé, které zaměstnává bankéře J&T, PPF i Penty. A veřejně se k němu málokdo rozpovídá. Škody by mohly být příliš velké. Přední investiční skupina Arca Capital, kterou před 17 lety založil bouřlivák a investiční nájezdník Pavol Krúpa, ale kterou dnes řídí a z velké části vlastní další Slovák Rastislav Velič, bojuje o přežití.

Skupina před několika týdny na Slovensku využila lex koronu, tedy dočasnou ochranu před věřiteli. Díky tomu odložila výplatu některých investorů, zejména držitelů krátkých kvartálních směnek, které skupina vydávala ještě začátkem letošního roku. Na jejich výplatu totiž Arca v tuto chvíli nemá peníze, neboť výkonnost jejích firem dostala kvůli virové krizi pořádně zabrat.

Miliardové směnky

Arca navíc vždy investovala velký podíl cizího kapitálu, sázela na růst a zahraniční expanzi na dluh. Expanzi skupiny měly rozhýbat směnky až za 500 milionů eur, tedy asi za 13,5 miliardy korun. Kolik z toho balíku na trhu skutečně skončilo, není jasné.
Nicméně celkový dluh rozsáhlé skupiny podle některých zdrojů dosahuje zhruba 800 milionů eur, nemalou část z toho tvoří právě směnky, menší část několikaleté dluhopisy a také provozní úvěry od bank.

Proti tomu stojí pestrá skladba nejrůznějších aktiv – desítky firem a nemovitostí, které Arca buď přímo vlastní, nebo má ve své správě a které si v účetních knihách cení na více než miliardu eur. Ale právě ocenění majetku a jeho likvidita jsou v dnešní době hodně nejistou disciplínou.

Mezitím Arce docházejí čas i peníze. Firmu dnes řídí krizový management, hlavní majitel a šéf Velič shání pomoc a snaží se nervózní investory, většinou bohatší osoby s investicemi v milionech eur, přesvědčit o restrukturalizačním plánu.

„Nechci se bavit o polovičatých řešeních. Je před námi hodně práce, osobně jsem teď stále na cestách a řeším to. Na hodnocení je čas,“ říká diplomaticky Velič, slovenský finančník a většinový majitel skupiny Arca Investments.

Podobně se k tomu staví také Krúpa, který sice dnes stojí stranou (v čele vlastní investiční společnosti Krupa Global Investments), ale se společností Arca jej nadále pojí těsně lidské i finanční vztahy. „Negativní publicita teď ničemu nepomůže. Je třeba hledat řešení,“ říká Krúpa.

Právě vztahy obou pro Arcu klíčových mužů, kteří bok po boku budovali skupinu bezmála dvacet let, se nyní vyhrocují a někteří lidé na trhu je označují za otevřenou válku.

Oba hrají o všechno. Minimálně o peníze a reputaci, v krajním případě o čistý trestní rejstřík. Oba muži se dnes slušně řečeno neshodnou na tom, kdo za současný stav může víc.

Přehnané plány

Formálně se jejich cesty rozešly už před dvěma lety, Krúpa se ze skupiny Arca stáhl a sám se začal věnovat spekulacím na americké burze ve vlastní firmě, zatímco Velič transformoval Arcu z agresivního aktivistického hráče na investiční skupinu s fondovou strukturou se zájmy v energetice, realitách, personálních službách, retailu a také v bankovnictví.

Krúpovi v Arce dodnes vázne značný kapitál a drží podíly v některých fondech, kterými zase kryje některé své vlastní závazky. I přes svůj odchod ze struktury Arca Investments je s jejím osudem úzce spojen.

Velič zase po Krúpovi údajně zdědil některé problematické případy, třeba z nepovedených akcí na Ukrajině. Také mu vyčítá, že jeho negativní image firmu poškodila při jejím tažení za rakouskou bankou Wiener Privatbank. Tam sice Arca získala minoritní podíl, ale k jejímu ovládnutí nakonec nedošlo.

Na druhé straně v očích Krúpy to byl právě Velič, kdo se pustil do velké a riskantní hry, která v dlouhodobém horizontu měla Arcu vystřelit mezi největší investiční hráče v regionu. Investoval desítky milioů eur do skupiny personálních služeb Manuvia, v rámci fondů Nova Green Energy a Nova Real Estate mohutně nakupoval energetické zdroje, hotely a kancelářské budovy v Česku, na Slovensku a v Maďarsku, prodražila se také cesta – nakonec neúspěšná – za rakouskou bankou. To vše prostřednictvím obří dluhové páky, v poslední době hlavně ve formě drahých směnečných programů.

Cílem měl být podle informací týdeníku Hrot vstup velkého institucionálního investora ze Švýcarska a Rakouska, který by pomohl krátké finanční pozice věřitelů překlopit na ty dlouhodobé.

V průběhu března měl Velič rozjet velkou roadshow napříč Evropou a zapojit Arcu do struktury těch největších investičních hráčů. Takový byl plán, jeho načasování bylo ale katastrofální. Realita se rozbila o zavřené hranice, karanténu a virovou krizi.

Ta okamžitě paralyzovala personální byznys Manuvie, přidusila hotelový a volnočasový byznys skupiny a omezila jí přístup k financování. Průšvih byl na cestě.

Šance jménem J&T

Moc možností, jak ze zapeklité situace ven, se nenabízí. Doba podobným záchranným operacím nepřeje. Pro jakéhokoliv investora je dnes problém odhadnout vývoj na trhu, stejně jako dnes relevantně oceňovat firmy a realitní projekty. Velič sice naznačuje, že plán se rýsuje a že je optimistou, ale s detaily šetří.

Přirozeným spojencem skupiny Arca Capital je spřátelená J&T, daleko větší a silnější finanční skupina, která s Arcou dlouhodobě spolupracuje. Zejména Krúpu pojí s Patrikem Tkáčem či Dušanem Palcrem dlouholeté přátelství.

Ale nejde jen o to. J&T Banka dnes patří také k největším věřitelům skupiny Arca se souhrnnou pohledávkou ve výši 70 milionů eur. Motivací pro hledání společného řešení je tedy dost.

„Díváme se, jestli umíme pomoci. Je to ale živé, takže bych nerad cokoliv komentoval,“ uvedl bez dalších podrobností šéf J&T Banky Štěpán Ašer.

Menší věřitelskou pozici za firmami ze skupiny Arca má také Privatbanka ze skupiny Penta Investments, Creditas Pavla Hubáčka a ještě nedávno je financovala také PPF Banka ze skupiny nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Jejich zapojení do záchranných prací je ale nepravděpodobné.

Problém je také extrémně složitá struktura skupiny, do které patří stovky společností s různě nastavenými právními vztahy, mnohdy servisních schránek z kyperských či maltských struktur. To sice může odradit některé útočníky, kteří by se do skupiny chtěli vlomit silou s tím, že majetek ovládnou v rámci insolvenčního řízení, zároveň to může překážet i seriózním zájemcům.

„Pokud by to skončilo krachem, šlo by o největší pád investiční společnosti u nás od dob Viktora Koženého. Šlo by o proces na deset a více let a kromě správce a mnoha advokátních kanceláří by na tom nevydělal vůbec nikdo. Toto vědomí jim může dávat určitou šanci,“ říká jiný český investor, který se skupinou Arca Capital dříve spolupracoval.

Jak velká ta šance bude, se ukáže již velmi brzy. 

Týdeník hrot

  • Jak se lepí díra po covidu
  • Judista mezi jurtami
Objednat nyní