Skoronový svět. Přichází úsvit technologického optimismu

Po většinu minulého desetiletí nebudilo tempo inovací v mnoha lidech velké nadšení – zvlášť mezi těmi nešťastnými ekonomy. Produktivita práce rostla mizerně a nejpopulárnější nové vynálezy – chytré telefony a sociální média – ničemu moc nepomohly. Navíc se začaly bolestivě projevovat jejich zhoubné vedlejší účinky, jako je vytváření mocných monopolů a zamořování veřejné diskuse. Vývoj slibných technologií včetně autonomních aut se zasekl a technologičtí vizionáři ze Silicon Valley působili jako naivkové. Bezpečnostní jestřábi upozorňovali, že autoritářská Čína předbíhá Západ, a kovaní pesimisté varovali, že světu možná došly užitečné nápady.

Dnes jsme svědky nového úsvitu technologického optimismu. Rychlost, se kterou se podařilo vyvinout vakcíny proti covidu-19, nesmírně zpopularizovala vědce. Významné vědecké pokroky, boom investic do technologií a široké přijetí digitálních technologií během pandemie posilují naděje na nástup nové éry pokroku: Optimisté nadšeně předpovídají „báječná dvacátá léta“. Stejně jako byl přehnaný pesimismus desátých let 21. století – během té dekády došlo k řadě významných objevů, včetně léčby rakoviny –, jsou přemrštěné i předpovědi technologické Utopie. Je však reálně možné, že nastane nová éra inovací, které pozvednou životní úroveň většiny lidí, zvlášť pokud vlády pomohou rozvoji technologií.

Lenivé nulté roky

V dějinách kapitalismu byl rychlý technický pokrok pravidlem. Osmnácté století přineslo průmyslovou revoluci a mechanické továrny, devatenácté století železnici a elektřinu, dvacáté století auta, letadla, moderní medicínu a revoluci v domácnosti v podobě praček. V sedmdesátých letech se však pokrok – měřeno celkovým růstem produktivity – zpomalil. Hospodářské dopady nějakou dobu maskoval narůstající počet žen v pracovní síle a prudké zvýšení efektivity po zavedení osobních počítačů v devadesátých letech minulého století. Po roce 2000 však začal růst produktivity opět zaostávat.