Vypukne další očkovací šílenství? Moderna finišuje hned tři nové vakcíny

Konec pandemie covidu-19 se negativně projevil v příjmech velkých farmaceutických firem. Ty, které vyvinuly celosvětově podávaná očkování proti koronaviru, nyní hledají cesty, jak posílit svůj byznys. Moderna oznámila, že do poslední fáze studií přecházejí hned tři nové vakcíny.

Konec pandemie covidu-19 se negativně projevil v příjmech velkých farmaceutických firem. Ty, které vyvinuly celosvětově podávaná očkování proti koronaviru, nyní hledají cesty, jak posílit svůj byznys. Moderna oznámila, že do poslední fáze studií přecházejí hned tři nové vakcíny.

Celý článek
0

Rána pro ukrajinskou ekonomiku. Evropa omezí dovoz drůbeže, vajec a cukru

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Celý článek
0

Důchodová reforma musí být na sílu. Dobrovolnost nemá smysl, kdo si nechce spořit, ať ze systému vystoupí

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Celý článek
0

Škodí, i když nehoří. Jak tabákový průmysl ničí přírodu

Že kouření škodí zdraví a leze do peněz, nejspíš víte. Tabákový průmysl a kouření ale ničí i přírodu

Škodí, i když nehoří. Jak tabákový průmysl ničí přírodu
Pěstování tabáku, zpracování a výroba cigaret, samotné kouření i vznikající toxický odpad – kouření škodí nejen zdraví, ale i životnímu prostředí. | Shutterstock.com

Vykouřit jednu cigaretu trvá pár minut. Odhozený nedopalek se v přírodě rozkládá až patnáct let. Celosvětově kouří 1,1 miliardy lidí, to při necelé krabičce vykouřené denně znamená až 136 tisíc oharků každou vteřinu. V součtu tak nedopalky tvoří kolem čtyřiceti procent odpadu z ulic a pláží.

Nejde jen o objem, vajgly obsahují mnoho toxických látek, které znečišťují životní prostředí. Jediný drobný nedopalek podle Světové zdravotnické organizace obsahuje až sedm tisíc toxických chemikálií a znečistí až 500 litrů vody. Často jsou také „nechtěnou potravou“ divokých zvířat – látky z oharků byly nalezeny v těle sedmdesáti procent mořských ptáků a třiceti procent mořských želv.

Skončit s kouřením pro „životní prostředí“ tak může být podle Světové zdravotnické organizace dalším pádným důvodem. Dorazil tento trend už i do Česka? „Nejvíce kuřáků se rozhoduje přestat ze tří důvodů – zdraví, finance nebo rodina. Aby kuřák poptával léčbu výhradně kvůli ekologii, je výjimečné. Rozdíly ve vnímání dopadů kouření ale můžeme sledovat mezi generacemi,“ říká adiktolog Adam Kulhánek z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Začíná to na poli

Nepříznivé k životnímu prostředí je i samotné pěstování tabáku. Přispívá totiž k odlesňování, a to především v rozvojových zemích, kde se pěstuje devadesát procent celosvětové produkce tabáku. Rostliny tabáku jsou navíc náchylné k napadení nejrůznějšími škůdci a plísněmi, proto pěstitelé často používají chemické ošetření včetně pesticidů a látek, které jsou v západním světě zakázané, což dále kontaminuje půdu a ničí životní prostředí.

Tabák vstřebává z půdy více dusíku, fosforu a draslíku než jiné plodiny, čímž půdu vyčerpává. Celkově se tabák pěstuje zhruba na 5,3 milionu hektarů půdy. Většina tabáku se pěstuje v zemích s nízkými a středními příjmy, kde lidé často trpí nedostatkem potravy i vody. Cenné zdroje obživy ale v daných místech okupuje tabákový průmysl.

„Uhlíková stopa tabákového průmyslu způsobená výrobou, zpracováním a přepravou tabáku se rovná pětině CO2, který ročně vyprodukuje komerční letecký průmysl, což dále přispívá ke globálnímu oteplování,“ stojí ve zprávě Světové zdravotnické organizace.

V součtu tak kouření není problém jednotlivců a jejich zdraví, ale celé planety, protože významně přispívá k sociálním nerovnostem, ke znečišťování životního prostředí i globálnímu oteplování. ×

Autorka je stálou spolupracovnicí redakce, působí na Univerzitě Karlově

Jak přestat?
• Stanovte si den D – den, od kterého se stanete nekuřákem.
• Vyhoďte nebo někomu věnujte všechny staré cigarety, popelníky atd.
• Sepište si seznam situací, kdy jste si běžně zapálili cigaretu. A pro tyto situace si připravte náhradní řešení – například si dát mentolový bonbon.
• V případě silné chuti kouřit užívejte náhradní nikotin v podobě žvýkaček, náplastí či pastilek nebo léky na odvykání kouření.
• Pokud by odvykání bylo příliš náročné, vyhledejte odbornou pomoc:
– Národní linka pro odvykání,
– centra pro závislé na tabáku,
– certifikované lékárny,
– praktický lékař,
– mobilní aplikace.
Čeští kuřáci a kuřačky
• V Česku v roce 2021 kouřila zhruba čtvrtina obyvatel starších patnácti let.
• V delším časovém horizontu (2012–2021) dochází ke snižování podílu kuřáků v populaci.
• Denně kouří dvaadvacet procent mužů a třináct procent žen.
• Průměrná uváděná spotřeba je patnáct až dvacet čtyři cigaret denně.
• Na následky kouření zemře v Česku šestnáct až osmnáct tisíc osob ročně, celosvětově osm milionů lidí.
• Téměř třetina současných kuřáků se v průběhu roku 2021 pokusila přestat s kouřením, nejvíce jich bylo ve věkové skupině patnáct až čtyřiadvacet let. Nejvyšší snahu zanechat kouření mají respondenti s vysokoškolským vzděláním.
I v Česku nabývají na popularitě alternativy klasického kouření – zahřívaný tabák (vapování), elektronické cigarety či nikotinové sáčky.
• V roce 2021 užívalo elektronické cigarety 7,4 procenta osob, přitom čtyři procenta respondentů denně. Přibližně polovina uživatelů elektronických cigaret uvádí, že kouří současně i klasické cigarety, a skoro třicet procent uživatelů před užíváním elektronických cigaret nikdy nekouřilo. Čtvrtina uživatelů užívá elektronické cigarety bez nikotinu.
• Zahřívané tabákové výrobky v současné době užívá sedm procent dotázaných.
• Roste i obliba nikotinových sáčků, a to především v nejmladší věkové skupině patnáct až dvacet čtyři let, kdy je podle průzkumu užívá 6,6 procenta respondentů (skutečné číslo ale bude asi mnohem vyšší).
Zdroj: Studie NAUTA 2021, Státní zdravotní ústav
ilustrační foto
Shutterstock.com
Nikotinové sáčky
Pokud z kapsy vašeho dítěte vypadne pestrobarevná kulatá krabička, kterou bude kvapně schovávat se slovy „To jsou bonbony“, zpozorněte. Pravděpodobně i vaše dítě propadlo současnému trendu mladých – nikotinovým sáčkům. „Sáčky se vkládají pod ret. Obsahují čistý vysoce návykový nikotin a často mají nejrůznější příchutě, což je pro děti a mladistvé atraktivní. Vychováváme novou generaci závislých,“ upozorňuje adiktolog Adam Kulhánek.
Podobně jako elektronické cigarety neobsahují nikotinové sáčky tabák, nic se nezapaluje, a nevznikají tedy toxické produkty hoření. O „zdravější“ alternativu kouření se ale nejedná. Sáčky mají i několikanásobně vyšší obsah nikotinu než běžné cigarety. „Vykouřením jedné cigarety člověk absorbuje jeden až 1,5 miligramu nikotinu. Sáčky obsahují běžně čtyři až sedm miligramů nikotinu, ale na trhu jsou dostupné i sáčky s obsahem padesát miligramů! Vstřebatelnost záleží na mnoha faktorech, především na pH v ústech, ale udává se zhruba šedesát procent,“ říká Kulhánek.
„Předávkování projevující se útlumem, bolestí hlavy nebo pocity na zvracení je tak poměrně časté. Hrozí ale i mnohem větší riziko, smrtelná dávka čistého nikotinu je třicet až šedesát miligramů.“ Problémem nikotinu není jen akutní intoxikace a silná návykovost, ale i jeho neurotoxický účinek, a to především na vyvíjející se mozek. „Ze studií víme, že pokud je lidský plod vystavován nikotinu během těhotenství, dochází ke zpomalení vývoje mozku,“ říká adiktolog a zdůrazňuje, že lidský mozek se formuje i po narození – zhruba do pětadvaceti let.
Cigarety a příroda
• Kvůli tabákovému průmyslu je ročně pokáceno 600 milionů stromů.
• Každoročně je při pěstování tabáku zničeno zhruba 35 tisíc kilometrů čtverečních půdy, skoro polovina rozlohy ČR.
• Na výrobu jedné cigarety se spotřebuje 3,7 litru vody, celkem tabákový průmysl spotřebuje 22 miliard tun vody ročně.
• Kouření je významným producentem skleníkových plynů. V souvislosti s pěstováním tabáku a kouřením se ročně uvolní 84 megatun emisí CO2.
• Spalováním tabáku vznikají toxické látky, které se uvolňují do ovzduší.
• Nedopalky představují až čtyřicet procent odpadu z ulic a pláží a jsou významným znečišťovatelem životního prostředí. V přírodě se rozkládají až patnáct let, navíc obsahují toxické látky, které znečišťují půdu i vodu.
Zdroj: Světová zdravotnická organizace (WHO)