Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Vítězem ankety Zákon roku pro byznys je zavedení komunitní energetiky, bodovala také flexibilita trhu práce. Propadákem je naopak návrh regulace dohodářů. Ten je podle Tomáše Prouzy, ředitele Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, nepoužitelný.
Vítězem ankety Zákon roku pro byznys je zavedení komunitní energetiky, bodovala také flexibilita trhu práce. Propadákem je naopak návrh regulace dohodářů. Ten je podle Tomáše Prouzy, ředitele Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, nepoužitelný.
Že kouření škodí zdraví a leze do peněz, nejspíš víte. Tabákový průmysl a kouření ale ničí i přírodu
Vykouřit jednu cigaretu trvá pár minut. Odhozený nedopalek se v přírodě rozkládá až patnáct let. Celosvětově kouří 1,1 miliardy lidí, to při necelé krabičce vykouřené denně znamená až 136 tisíc oharků každou vteřinu. V součtu tak nedopalky tvoří kolem čtyřiceti procent odpadu z ulic a pláží.
Nejde jen o objem, vajgly obsahují mnoho toxických látek, které znečišťují životní prostředí. Jediný drobný nedopalek podle Světové zdravotnické organizace obsahuje až sedm tisíc toxických chemikálií a znečistí až 500 litrů vody. Často jsou také „nechtěnou potravou“ divokých zvířat – látky z oharků byly nalezeny v těle sedmdesáti procent mořských ptáků a třiceti procent mořských želv.
Skončit s kouřením pro „životní prostředí“ tak může být podle Světové zdravotnické organizace dalším pádným důvodem. Dorazil tento trend už i do Česka? „Nejvíce kuřáků se rozhoduje přestat ze tří důvodů – zdraví, finance nebo rodina. Aby kuřák poptával léčbu výhradně kvůli ekologii, je výjimečné. Rozdíly ve vnímání dopadů kouření ale můžeme sledovat mezi generacemi,“ říká adiktolog Adam Kulhánek z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Nepříznivé k životnímu prostředí je i samotné pěstování tabáku. Přispívá totiž k odlesňování, a to především v rozvojových zemích, kde se pěstuje devadesát procent celosvětové produkce tabáku. Rostliny tabáku jsou navíc náchylné k napadení nejrůznějšími škůdci a plísněmi, proto pěstitelé často používají chemické ošetření včetně pesticidů a látek, které jsou v západním světě zakázané, což dále kontaminuje půdu a ničí životní prostředí.
Tabák vstřebává z půdy více dusíku, fosforu a draslíku než jiné plodiny, čímž půdu vyčerpává. Celkově se tabák pěstuje zhruba na 5,3 milionu hektarů půdy. Většina tabáku se pěstuje v zemích s nízkými a středními příjmy, kde lidé často trpí nedostatkem potravy i vody. Cenné zdroje obživy ale v daných místech okupuje tabákový průmysl.
„Uhlíková stopa tabákového průmyslu způsobená výrobou, zpracováním a přepravou tabáku se rovná pětině CO2, který ročně vyprodukuje komerční letecký průmysl, což dále přispívá ke globálnímu oteplování,“ stojí ve zprávě Světové zdravotnické organizace.
V součtu tak kouření není problém jednotlivců a jejich zdraví, ale celé planety, protože významně přispívá k sociálním nerovnostem, ke znečišťování životního prostředí i globálnímu oteplování. ×
Autorka je stálou spolupracovnicí redakce, působí na Univerzitě Karlově
