Sklo tavené sluncem

Zastavení sklářské výroby očekává každým dnem. Továrník Lubor Cerva ví, že bez ruského plynu si jeho sklárna Květná zatím neporadí. Ale má plán, jak z toho ven

Sklo tavené sluncem
Lubor Cerva | foto Hynek Glos

Luxusní showroom v kancelářské budově naproti terminálům Letiště Václava Havla otevřel ještě coby majitel velkých skláren ve Světlé nad Sázavou. Plán, že sem bude vodit vážené zákazníky z celého světa hned poté, co přiletí do Prahy, ale úplně nevyšel. Pár měsíců po otevření show­roomu přišel covid. Krátce před ním Lubor Cerva sklárny, které pod jeho vedením ještě v roce 2018 utržily bezmála 1,5 miliardy korun, raději prodal. Avšak zdejší prostor si ponechal. I kvůli podniku Květná, malé moravské sklárně s ruční výrobou, která mu po prodeji skupiny Crystalite Bohemia zůstala.

Dnes u letiště ukazuje luxusní sklo pro náročné vinaře, na které se Květná zaměřuje, a zároveň mu zdejší prostory slouží jako pražské kanceláře a zázemí pro všechny jeho byznysové aktivity. Uprostřed prodejního prostoru tak najdete konferenční stůl a nad ním velkou obrazovku s přímým přenosem z Květné, kde skláři pilně foukají do píšťal. Cerva, který si před lety z příjmení nechal odstranit háček, má tak v Praze dobrý přehled o tom, co se ve vzdáleném závodě na česko-slovenské hranici děje.

„To není o šmírování. Je to i pro naše zákazníky, kteří se sem přijdou podívat. Je pro ně atraktivní vidět, jak naše sklo vzniká. Květná je opravdu tradiční ruční výroba, která se od roku 1794 prakticky nezměnila,“ říká urostlý podnikatel, který největší obchod udělal v roce 2006, kdy předního výrobce pracovních oděvů Červa Export Import prodal ruské společnosti Vostok-Servis. Ačkoliv to sám nikdy přímo nepotvrdil, říkalo se, že za firmu inkasoval přes miliardu korun. S Rusy dělal významné obchody i jako sklářský magnát poté, co v roce 2009 zachránil a úspěšně rozvíjel velké sklárny ve Světlé nad Sázavou v rámci skupiny Crystalite Bohemia. I proto se ho ­konflikt na Ukrajině a odříznutí Ruska od zbytku světa osobně dotýkají. Stejně tak očekává drtivý dopad na provoz sklárny po odstřižení země od ruského plynu. Ale jako by to tušil, už na konci loňského roku začal chystat plány, jak sklárnu zbavit závislosti na této komoditě.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit