Je zvláštní ze strany státu nebo EU dotovat firmy, aby unesly cenu energie, kterou dotační autorita sama zdražuje systémem emisních povolenek.
Je zvláštní ze strany státu nebo EU dotovat firmy, aby unesly cenu energie, kterou dotační autorita sama zdražuje systémem emisních povolenek.
Americká banka tvrdí, že vyšší úrokové sazby, inflace a globální konflikty zhoršily vyhlídky na přechod k obnovitelným energiím.
Americká banka tvrdí, že vyšší úrokové sazby, inflace a globální konflikty zhoršily vyhlídky na přechod k obnovitelným energiím.
Kvůli rostoucím rozepřím Pekingu se Západem hledají společnosti způsoby, jak oslabit vliv Číny na svůj byznys. Vietnam se zdá být dobrou příležitostí.
Kvůli rostoucím rozepřím Pekingu se Západem hledají společnosti způsoby, jak oslabit vliv Číny na svůj byznys. Vietnam se zdá být dobrou příležitostí.
Zásobníky v Maďarsku, Rakousku a na Slovensku jsou plné, a tak obchodníci dočasně dovážejí přebytky ruského plynu určeného pro tyto země k nám. Totéž se dělo už loni.
Česká vláda opět ve velkém nakupuje ruský plyn. Takové titulky o víkendu hromadně produkovala česká internetová média, což na sociálních sítích spustilo vlnu pohoršení. Ve skutečnosti ovšem o žádný skandál, jak uvidíme, nejde. Za dočasný výskyt ruského plynu v našich „trubkách“ mohou plné zásobníky v sousedních zemích, totéž se navíc dělo už loni na podzim.
Na zprávu musel přesto (koaliční vláda se přece pyšní tím, že plyn z Ruska nenakupuje) reagovat i ministr průmyslu Jozef Síkela. Přiznal, že ruský plyn ze Slovenska do Česka sice skutečně opět proudí, jedná se prý ale „jen“ o iniciativu obchodníků. Klíčovou komoditu z Východu česká ekonomika nepotřebuje, protože má plné zásobníky plynu, který přitekl z Německa, zdůraznil ministr.
A o to v celé záležitosti jde. Zásobníky jsou plné, nejen v Česku, ale také na Slovensku, v Rakousku a v Maďarsku. A právě plyn určený pro tyto tři země, který už není kam uskladnit, k nám, jak zjistil Ekonomický deník, v těchto dnech proudí. Obchodníky s plynem geopolitika příliš nezajímá, a tak se nerozpakují – levněji a výhodněji – odebírat pro přímou spotřebu přebytky ruského plynu od sousedů.
Není to navíc poprvé. Loni šlo o úplně stejnou plynovou story. Těkavá komodita putovala směrem z hraniční předávací stanice Lanžhot do Česka mezi polovinou listopadu a koncem prosince. Letos k tomu dochází už od října. Z celkového objemu importovaného plynu od ledna do konce října se ovšem podle Síkely jedná jen o nepatrný podíl, když ruský plyn tvořil jen 1,2 procenta (79,6 milionu metrů krychlových).
Dodejme, že zemní plyn z Ruska je jednou z mála komodit, na které Evropská unie neuvalila sankce, což je fakt, na nějž se rádo zapomíná. Brusel sice vyhlásil cíl, že se do roku 2027 Evropa úplně obejde bez ruských fosilních zdrojů (tedy včetně zemního plynu), je ale pravděpodobné, že se tento slib v případě ruského LNG nepodaří dodržet.
Plyn do Česka proudí z drtivé většiny plynovody z Německa. Jedná se o mix komodity z Norska (klasický „trubkový“ plyn) a Belgie s Nizozemskem (zkapalněný plyn neboli LNG). V současnosti má česká vláda smluvně zajištěny dodávky LNG z terminálu v nizozemském Eemshavenu. Jedná se o tři miliardy kubíků do roku 2027.
Po tomto datu bude Česko dodávky LNG čerpat z německého terminálu Stade nedaleko Hamburku. Bude mít k dispozici dvě miliardy metrů krychlových za rok, tedy čtvrtinu současné spotřeby. Ještě před válkou na Ukrajině byli Češi závislí na ruském plynu z více než devadesáti procent.
Ani krátkodobé nákupy ruského plynu ze Slovenska nemění nic na tom, že se Česko dokázalo velmi rychle vyvázat ze závislosti na Kremlu, který už před válkou zneužíval export energetických surovin jako nástroj pro vydírání celé Evropy. To je naštěstí už minulostí.
