Miliardy agrobaronům? Drobní zemědělci se bojí, že na pomoc nedosáhnou

Plán státu na rozdělování finanční pomoci zemědělství nahrává velkým firmám.

Miliardy agrobaronům? Drobní zemědělci se bojí, že na pomoc nedosáhnou
ilustrační foto | Tomáš Novák týdeník HROT

Menší zemědělci požadují, aby stát využil miliardy vyčleněné na dopady koronaviru pro okamžitou a plošnou pomoc. Asociace soukromého zemědělství (ASZ ČR), sdružující především menší sedláky a rodinné farmy, se proto obrátila dopisem na ministra zemědělství Miroslava Tomana. Požaduje, aby většinu z 4,3 miliardy korun z rozpočtových rezerv vyčleněných na pomoc zemědělcům vyplatil resort podle německého vzoru plošně a v řádu týdnů. 

Podle návrhu asociace by tak podnikatelé, kteří zemědělství mají jako vedlejší činnost, měli jednorázově dostat 50 tisíc korun. Zemědělci s hlavní činností bez zaměstnanců by dostali 100 tisíc korun a všichni ostatní ještě 25 tisíc na každého pracovníka. 

Částka na jednu firmu by byla ovšem omezena na maximálně 20 tisíc eur, podle aktuálního kurzu tedy 537 tisíc korun. Podle tohoto klíče by podniky mohly čerpat peníze maximálně asi na 17 zaměstnanců, dál by se už podpora nezvyšovala. Podle předsedy ASZ ČR Jaroslava Šebka by se tak jednorázová podpora vešla do tří miliard korun z celkové částky, kterými chce stát zemědělce podpořit. 

Ministerstvo neplánuje nic měnit

Plán ministerstva je však jiný a podle mluvčího Vojtěcha Bílého na něm resort už nechce nic měnit. Většinu peněz, konkrétně 3,3 miliardy korun, hodlá nasypat do programu rozvoje venkova (PRV). Tam mají být využity převážně na investice do zemědělských podniků a zvýšení potravinové soběstačnosti, případně zlepšení životních podmínek zvířat. Menší část připadne také lesníkům na boj s kůrovcem. Zbylá miliarda má jít programů Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. 

„Takto je to schváleno i v usnesení vlády. V tuto chvíli již připravujeme podmínky, dle kterých bude možné o podpory žádat,“ reagoval Bílý. 

Podle sedláků by se však měly využít na okamžitou pomoc. O prostředky z programu bude možné žádat od června. Ne všichni projdou dotačním výběrovým sítem a část investic bude nutné zaplatit ze svého. Peníze se navíc vyplácejí až zpětně, takže reálně je možné s nimi počítat až za dva roky.

Mnoho zemědělců a malovýrobců potravin ovšem kvůli vládním opatřením bojuje se ztrátou zákazníků právě nyní. Potřebují především překlenout aktuální problémy s financováním. Do podzimu by nemuseli někteří z nich přežít, a pokud ano, nejspíš nebudou mít prostředky a na plánování a financování velkých investičních projektů. 

Hrozí tak, že peníze si mezi sebe rozdělí velké firmy, které krize spojená s nemocí covid-19 zase tolik nezasáhne. Jenom ty budou mít totiž kapacitu na zpracování náročných žádostí a dostatek prostředků na investice. 

„Na plošné opatření proti šíření koronaviru by měly následovat plošné kompenzace. Takhle někomu zavřou krám a někomu jinému pak dají peníze na nějaký projekt. To zavání nerovnými podmínkami,“ kritizuje plán ministerstva Šebek.

Na soběstačnost už bezvýsledně miliardy padly

Kritice malých zemědělců dává za pravdu i loňský závěr kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu. Prověrka se zaměřila na 21 miliard korun vyplacených v letech 2015 až 2017 právě na zvýšení potravinové soběstačnost.

Stavy hospodářských zvířat (dojnic a prasat) a míra soběstačnosti České republiky v pokrytí spotřeby hovězího i vepřového masa se ke konci roku 2017 oproti roku 2015 snížily, přestože se dotace do živočišné výroby od roku 2012 zvyšují, jak uvedl NKÚ v závěru.

Týdeník hrot

  • Peníze leda zadarmo
  • Covid na mozku
  • Naběhnutí na solární vidle
Objednat nyní