Sebrané prózy morbidního egosólisty Ladislava Klímy

Česky poprvé vyšlo dílo výjimečného filozofa a spisovatele tak, jak je opravdu napsal. Bohemistka Erika Abramsová je vrací k původnímu rukopisnému chaosu

Sebrané prózy morbidního egosólisty Ladislava Klímy
Ladislav Klíma byl jedním z mála českých filozofů, kteří vytvořili vlastní filozofický systém. | Archiv

Nenajdeme v české literatuře moc kontroverznějších jmen než Ladislav Klíma. Filozof a neúnavně tvořící „belletrista“ žil v letech 1878 až 1928, letos v dubnu tedy slavíme 95 let od jeho smrti. Klíma po sobě zanechal filozofický směr jím samým nazvaný egodeismus (jinak též egosolismus) a tisíce popsaných stran, vesměs fragmentů větších próz a jejich rozepsaných variant. Podobně jako pozdější Egon Bondy debutoval svazkem filozofie, ale později se bavil prózou, do níž však často vkládal postřehy ze svého filozofického pohledu na svět.

Klíma se dávno stal klasikem, aniž by ztratil pověst prokletého spisovatele. Jeho odluka od společnosti inspirovala pozdější představitele českého undergroundu. Pokud Ivan Martin Jirous požadoval, aby se umělci odtáhli od establishmentu a vytvořili vlastní, paralelní kulturu, Klíma si vytvořil jakýsi paralelní život a svůj kult ještě podporoval fabulacemi o sobě samém.

Jeho texty byl okouzlen například Vratislav Brabenec z kapely The Plastic People of the Universe. Nedlouho po ostudném politickém procesu se skupinou v roce 1976 Brabenec upravil tři Klímovy texty a vytvořil koncertní pásmo pojmenované po jedné z filozofových próz Jak bude po smrti. Temné, existenciální sentence se pro syrovou hudbu Milana Hlavsy dokonale hodily a zároveň mohly být těžko vyložitelné jako politická provokace. Jejich autor byl po smrti již půl století. Nahrávka pořízená v amatérských podmínkách však neměla příliš vysokou kvalitu, a tak vyšla na CD teprve v loňském roce po digitálním remasterování.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit