Vypukne další očkovací šílenství? Moderna finišuje hned tři nové vakcíny

Konec pandemie covidu-19 se negativně projevil v příjmech velkých farmaceutických firem. Ty, které vyvinuly celosvětově podávaná očkování proti koronaviru, nyní hledají cesty, jak posílit svůj byznys. Moderna oznámila, že do poslední fáze studií přecházejí hned tři nové vakcíny.

Konec pandemie covidu-19 se negativně projevil v příjmech velkých farmaceutických firem. Ty, které vyvinuly celosvětově podávaná očkování proti koronaviru, nyní hledají cesty, jak posílit svůj byznys. Moderna oznámila, že do poslední fáze studií přecházejí hned tři nové vakcíny.

Celý článek
0

Do Legolandu už jen na podzim a v dešti? Vlastník se rozhodl zavést dynamické ceny

Zábavní parky a jiné atrakce majitele Legolandu – firmy Merlin Entertainments – stále netáhnou tolik lidí jako před covidem. Naplnit poloprázdné kasy zábavního impéria má zavedení dynamických cen.

Zábavní parky a jiné atrakce majitele Legolandu – firmy Merlin Entertainments – stále netáhnou tolik lidí jako před covidem. Naplnit poloprázdné kasy zábavního impéria má zavedení dynamických cen.

Celý článek
0

Český startup Agdata míří na Slovensko. Bude tam měřit kvalitu ovzduší

Už žádná obří zařízení o velikosti stavební buňky. Český startup Agdata vyvinul senzor na měření znečištění ovzduší, který má velikost diáře. Slováky zaujal svou cenou i přesnými výsledky.

Už žádná obří zařízení o velikosti stavební buňky. Český startup Agdata vyvinul senzor na měření znečištění ovzduší, který má velikost diáře. Slováky zaujal svou cenou i přesnými výsledky.

Celý článek
0
Vybrané články
z týdeníku The Economist

Sebevražd dívek přibývá. Mohou za to chytré telefony?

Počet hospitalizací kvůli sebepoškozování stoupl od roku 2010 globálně o 140 procent. Nárůst koresponduje se vznikem Instagramu.

Sebevražd dívek přibývá. Mohou za to chytré telefony?
ilustrační foto | Shutterstock.com

V roce 2017 napsala Jean Twengeová, profesorka na San Diego State University, esej s názvem „Zničily smartphony celou generaci?“. Její odpověď „ano“ působila před šesti lety provokativně. Dnes už je z ní běžný refrén.

Britská a americká média pod vlivem aktuálních dat o nárůstu výskytu depresí mezi mladými lidmi bombardují své čtenáře, diváky a posluchače příběhy o tom, kterak náctiletým devastují sociální sítě duševní zdraví. Jonathan Haidt z Newyorské univerzity přirovnává sociální sítě k waterboardingu.

Veřejnost si toho všimla: z nedávného průzkumu veřejného mínění vyplývá, že se 53 procent Američanů domnívá, že za narůstající množství depresí mezi náctiletými mohou výhradně sociálně sítě. Smartphony se staly globálním fenoménem už před dlouhou dobou. Pokud by mohly za epidemii smutku ony, důkazy by se měly objevit po celém světě. Data skutečně potvrzují, že se duševní zdraví mladých lidí, obzvláště dívek, zhoršuje. Nechávají však prostor pro pochybnosti, zda jsou hlavním viníkem právě mobilní telefony.

Duševní zdraví je obtížně měřitelné. Dotazníky ovlivňuje to, jak jsou sestavené, navíc se psychologické diagnózy místně i časově liší. My jsme se proto zaměřili na množství sebevražd a hospitalizací z důvodů sebepoškozování v sedmnácti různých zemích.

 

Oba indikátory působí znepokojivě především u dívek. Celkový počet sebevražd klesá, ale dívky – jež páchají sebevraždy méně často než příslušníci jiných skupin – představují výjimku. Mezi deseti- až devatenáctiletými děvčaty vzrostl počet sebevražd z průměrných tří na sto tisíc obyvatel v roce 2003 na tři a půl na sto tisíc v roce 2020. U chlapců, byť s celkově vyšším počtem 6,1 sebevraždy na sto tisíc obyvatel, se za stejné období číslo v podstatě nezměnilo.

Dívky se mnohem častěji než chlapci dopouštějí sebepoškozování, které nekončí smrtí – jako je například řezání. V případě sebepoškozování vzrostla míra ještě strměji. Ve všech jedenácti zemích, v nichž jsou k dispozici data, stoupl od roku 2010 počet hospitalizací dívek z důvodu sebepoškozování v průměru o 143 procent. U chlapců registrujeme průměrný nárůst o 49 procent.

Mohou za to smartphony? Zhruba do roku 2010 se počet sebevražd nijak dramaticky neměnil. Stejně stabilní byl i počet těch, kteří v rámci dotazníků připouštěli, že prožívají pocity smutku. V té době se objevil Instagram a čísla začala dramaticky růst. Ačkoli tento souběh nedokazuje, že jeden trend způsobuje druhý, podobná korelace by se pravděpodobně objevila, pokud by za nárůst skutečně mohly smartphony.

Na jiných místech světa nejsou však důkazy tak jednoznačné. V některých zemích, jako je například Švédsko, registrujeme strmý nárůst počtu hospitalizací v souvislosti se sebepoškozováním v roce 2006, přičemž v letech 2010 až 2018 se jejich počet ustálil. Jinde, třeba v Itálii, zůstává počet případů beze změny až do příchodu covidu-19. V několika zemích jsme nezaznamenali žádný nárůst. Totéž platí o počtu sebevražd.

 

Vzhledem k tomu, že se smartphony v různých zemích šířily různým tempem, načasování jejich případného vlivu na množství sebevražd a případů sebepoškozování by se mělo odpovídajícím způsobem lišit. Podle Haidta jsou smartphony obzvlášť nebezpečné pro dívky, protože chlapci věnují více času hraní her a méně depresi vyvolávajícím sociálním sítím.

Přesto neexistuje žádná statistická souvislost mezi rozšířením mobilního internetu, užíváním sociálních sítí a mírou sebevražd a hospitalizací z důvodů sebepoškozování v jednotlivých zemích v průběhu času, ať už v případě dívek, či chlapců. Po korekci vlivu covidu-19, který míru obojího celosvětově zvýšil, to platilo napříč časem pro všechny věkové skupiny.

Absence důkazů není důkazem absence. Řada studií využívajících randomizované nebo přirozené experimenty dospěla k závěru, že sociální sítě mohou u dospívajících vyvolávat pocity smutku a úzkosti. A smartphony mohou napáchat zásadní škody, aniž by lidi nutily si ubližovat nebo si rovnou sáhnout na život. Pokud by však byly sociální sítě jediným důvodem narůstajícího množství sebevražd a případů sebepoškozování – spíše než jen částí komplexního problému –, data získaná v jednotlivých státech by jejich vliv už pravděpodobně ukázala.

© 2023 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com