Sdílení do prvního posmrkaného kapesníku

Tentokrát začnu profilovým rozhovorem Hrotu s šéfem firmy Driverama Holdings, která chce uspět na západoevropském trhu ojetých pětatřicátníkem Stanislavem Gálikem, rodákem z Bojnic. Hlavně proto, že Gálik, který začal s podnikáním v oblecích na míru, mluví hodně chytře o byznysu, který je navíc sám o sobě zajímavý. Ekonomové to označují za asymetrickou informaci, když prodávající ví o ojetém autě po záruční lhůtě mnohem víc než kupující. Ten očekává, že neuslyší pravdu, a proto nechce zaplatit požadovanou cenu.

Dochází tak ke specifickému tržnímu selhání, jehož výsledkem je nižší objem transakcí, než by musel být. Dát zákazníkovi plný vhled a nic mu netajit je - spolu se smluvní možností vrácení ojetiny - způsob, jak asymetrii omezit a efektivnost trhu zvednout. Gálik také mluví o štěstí, kdy se někomu podaří být ve správnou chvíli na správném místě, což je faktor, který nelze nahradit, a zrovna obchodu s ojetými vozidly fouká momentálně vítr do plachet. Nádherná postcovidová kombinace: peníze jsou, chuť nakupovat taky, ale čekací lhůty na nová auta jsou delší než kdy jindy.

Ne všechny byznysy jedou na vlně oživení, už kvůli tomu, že někde se zkrátka nedostavilo. Malé řemeslné pivovary, které v uplynulých deseti patnácti letech přispěly k oživení české pivovarnické scény a přiměly i ultrakonzervativní velké firmy k experimentům (svrchně kvašený „ale“ z Budvaru budiž příkladem), jsou svým způsobem obětí geografie.