Vybrané články
z týdeníku The Economist

Šátky lámou íránský režim. Ájatolláhové začínají couvat

Nervózní íránská vláda ustupuje demonstrantům a doufá, že se díky tomu udrží u moci

Smrt ženy, která byla v Teheránu zatčena mravnostní policií za údajné porušení tamních pravidel hidžábu, a poté zemřela, spustila protesty v celém Íránu a dalších zemích. | Profimedia.cz

Téměř po třech měsících protestů se zdá, že se zdeptaný íránský teokratický režim začíná hroutit. Klerikové naznačují, že prvním velkým ústupkem od chvíle, kdy v září vypukly demonstrace kvůli vraždě Mahsá Amíníové, jíž se stal osudným „nesprávně“ nasazený hidžáb, by mělo být rozpuštění mravnostní policie, v jejíž vazbě Mahsá zemřela.

Nejvyšší státní zástupce Muhammad Džafar Montazeri se nechal slyšet, že mravnostní policie musí být „zrušena“, a dodal, že místo ní budou zavedeny blíže nespecifikované „kulturní“ metody. Slíbil, že do poloviny prosince bude přijato rozhodnutí o zrušení povinného nošení hidžábu.

Na ulicích si ho už ženy z hlav strhaly. „Pořádkové hlídky“ mravnostní policie, které pročesávaly veřejné prostory ve snaze zadržet mladé ženy a odvléci je na převýchovu, vymizely zkraje nepokojů, když jim protestující začali zapalovat dodávky. Miliony žen zahodily šátky, občas je i spálily.

Ženy v čele islámské revoluce? Proč Íránky pálí hidžáby

Íránská teokracie se otřásá. Mohou tam, kde nezabraly ani masové protesty kvůli drahému jídlu a benzinu, zvítězit desítky let terorizované ženy?

Celebrity, které dříve braly peníze za to, že opěvovaly režim, následovaly příklad rebelujících školaček a začaly se objevovat na veřejnosti s nezahalenými hlavami. Nezahalené ženy celé týdny defilují před nasupenými pohledy bezpečnostních složek. „Je to jiná země,“ konstatuje učitel, jenž žasne při pohledu na ženy s nezakrytými hlavami, které nasedají do letadel a procházejí pasovými kontrolami.

Berlínská zeď padne

Teď chtějí protestující změnit nebo úplně svrhnout íránské instituce a přepsat zákoníky. Po 43 let byla zahalená žena jedním z hlavních symbolů republiky; ztělesňovala striktní vymáhání šaríi (islámského práva). Zakladatel Islámské republiky Rúholláh Chomejní nazýval šátek „vlajkou revoluce“. „Je to berlínská zeď režimu,“ prohlásil jeden z vlivných kleriků. Pokud bude stržena, bude to podle něj „signál, že se teokracie hroutí“.

Vládnoucí muži chtějí uchovat staré pořádky. Bezpečnostní složky stále vymáhají „správné“ oblékání na státních úřadech a u soudů, kde klerici stále odsuzují mnoho protestujících k smrti. Představitelé režimu vyhrožují, že nechají zavřít banky a obchody, kde pracují nezahalené ženy.

Režimní hlasy trvají na tom, že byl nejvyšší státní zástupce špatně pochopen. Nejvyšší vůdce, ájatolláh Alí Chameneí, trvá na tom, aby byl „každý buřič, každý terorista“, jak své oponenty nazývá, potrestán. Od chvíle, kdy protesty vypukly, bylo podle lidskoprávních organizací zabito na 470 osob a minimálně osmnáct tisíc jich bylo zadrženo.

Méně manželek, více rozvodů. Arabové mění přístup k manželství

Arabové už se rozvádějí téměř stejně často jako páry na Západě. Čím dál častěji chtějí svazek ukončit ženy

Vládnoucí klerikové cítí, že represe nedokázaly nepokoje rozdrtit, a na dalším postupu se neshodují. Prezident Ebráhím Raísí, jenž obvykle zastává tvrdou linii, promluvil 7. prosince na Teheránské univerzitě o vstřícnosti k „oprávněné kritice“ své administrativy. Jeho pohůnci ovšem ve stejnou dobu zbili studenty demonstrující před budovou. Část členů bezpečnostních složek se přiklání k nahrazení mravnostní policie chytrými kamerami, jež by dokázaly spojit nezahalené ženy s jejich mobilními telefony a poslat jim zprávu s odpovídající pokutou.

Z uniklých zápisů z oficiálních jednání je ale zřejmé, že se bude našlapovat lehčí nohou. Mluvčí Íránských revolučních gard, pretoriánské stráže režimu, navrhl, že by se mohl vrátit Muhammad Chátamí, bývalý prezident, jenž se stal kvůli svým reformním názorům terčem cenzury, aby překlenul propast mezi vládci a protestujícími.

Dokonce i ti nejzpátečnější klerikové, páteř teokracie, ztrácejí jistotu. Většina chce zachovat závoj i segregaci pohlaví, ale zdráhají se vymáhat je silou. „Chameneí se dostává do menšiny dokonce i mezi konzervativci,“ říká jeden z nich. Vrchní šíitský klerik ze sousedního Iráku, velký ájatolláh Alí as-Sistání, kritizoval íránské teokratické vedení, že zatracuje protestující.

Homosexualita či rozvody? Ne. Katolická církev se modernizaci brání zuby nehty

Reformní němečtí katoličtí biskupové chtějí změny, ve Vatikánu se ale podpory nedočkali.

Je dost dobře možné, že teď už žádné ústupky nebudou stačit. Víra ve slovo vládnoucích kleriků opadla. Řada lidí považuje slova nejvyššího státního zástupce za vějičku, která má rozdělit protestující. Jiní se domnívají, že se jednalo prostě jen o reakci na počasí. Během chladných íránských zim, kdy se ženy přirozeně zahalovaly, se mravnostní policie obvykle držela stranou. Část veřejnosti má za to, že mravnostní policie prostě jen dostane jiný název.

Velký rozkmit kyvadla

Spousta Íránců už každopádně chce mnohem víc než jen skoncovat s povinným islámským oblékáním. „S hidžábem nebo bez něj, revoluce žije dál!“ skandovali studenti před teheránskou polytechnikou 7. prosince. Povzbuzení Íránci považují reformní kleriky za slabou náplast a chtějí, aby se ájatolláhové bez ohledu na linii, kterou zastávají, vzdali moci.

Výzvy k třídenní generální stávce, jež začala 5. prosince, bylo vyslyšeno v mnohem větší míře než předchozí výzvy. Řada obchodů včetně hlavních teheránských bazarů nechala stažené rolety. Představitelé režimu varovali, že podniky, které se připojí ke stávce, zůstanou zavřené už nadobro. Ovšem hrozby protestujících, že budou naopak bojkotovat ty, jež zůstanou otevřené, měly větší váhu.

Íránské kyvadlo má už tradičně velký rozkmit. Ve třicátých letech dvacátého století sekularizující otec posledního šáha zakázal šátek a poručil policii, aby jej ženám strhávala z hlavy. Dnešní protestující touží po dni, kdy budou Íránci sami rozhodovat nejen o tom, co budou nosit, ale hlavně o všem ostatním.