Rychlé zotavení v nedohlednu

Jeden můj dobrý známý měl krásnou odpověď na všetečné dotazy, jak vidí ekonomiku za rok a půl ode dneška: „Nevím, na to jsem toho málo vykouřil.“ Jasně že to byl bonmot, který přijímali jen tazatelé se smyslem pro humor. Méně vtipné konstatování autorů makroekonomických předpovědí by znělo, že jejich modely hledící do dálky jsou „naivní“ a lidově řečeno vysypou vám jen to, co do nich zadáte s přihlédnutím k minulému vývoji.

Dnes je to násobně těžší, protože po tomto ekonomickém šoku vyvolaném plošnou karanténou, která zasáhla nejen Česko, ale i pilíře světové ekonomiky, se budoucnost předpovídá ještě mnohem hůř, s trávou nebo bez ní. Za určitých předpokladů se dá sázet na rychlé zotavení. Pokud se podaří najít vakcínu nebo alespoň účinné léky či jen rychlé, levné, spolehlivé a masově a inteligentně aplikované testování, bude to ohromná vzpruha pro očekávání a chování domácností i firem. K potlačení strachu samozřejmě může pomoct i odpovídající reakce rozpočtové politiky (expanze výdajů, ochota akceptovat nižší příjmy) i centrálních bankéřů (sazby na technické nule, dodávání likvidity finančnímu sektoru). Stejně významnou vzpruhou může být ochota zemí spolupracovat, jak a kde se dá, aby se znovu rozjel mezinárodní obchod nejen zbožím, ale i službami, a zvedání závor nejen mezi jednotlivými zeměmi, ale i uvnitř nich.

Můžeme jen doufat

Optimista řekne, že pokud se všechno výše uvedeného podaří, budou čísla sice nevídaně špatná, ale jenom za březen a hlavně za duben. Ale už v květnu by se mohla v případě Česka s pokračujícím uvolňováním ekonomických omezení začít zlepšovat. Bestie se ovšem nesmí vrátit, a kdyby chtěla, jako že to zkusí, musí narazit na lepší a cílenější odpověď. Správní lidé na správných místech musejí přijímat správná rozhodnutí. A ponechám na čtenáři, aby usoudil, že se všichni ve sféře, kde se přijímají rozhodnutí, pohybujeme po strmé učicí křivce a dovedeme korigovat předchozí chyby.