Šéf RWE: Německý trh s energií nefunguje, stavíme elektrárny jinde

Ředitel koncernu RWE Rolf Martin Schmitz popisuje německou realitu přechodu od uhlí a jádra k obnovitelným zdrojům. Koncern za dva roky přijde o elektrárny o výkonu 7,5 gigawattu. Do nových zdrojů bude raději investovat mimo Německo, kde panují lepší podmínky.

Šéf RWE: Německý trh s energií nefunguje, stavíme elektrárny jinde
Elektrárna RWE, ilustrační foto | Shutterstock.com

RWE nyní vyrábí nejvíce elektřiny na německém trhu. Na konci roku 2019 měl koncern v provozu elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 20,8 gigawattu, na konci roku 2022 to bude jen 13,3 gigawattu. Německá revoluce v energetice – Energiewende – na firmu dopadne plnou vahou. Společnost odstaví veškeré jaderné a černouhelné elektrárny, třetinu hnědouhelných.

Ani to nemusí být pro dodávky energie problém, protože je v zemi kapacit dost, vysvětlil generální ředitel RWE Rolf Martin Schmitz. Elektřina se navíc může ve větší míře dovážet. Do roku 2030 je ale potřeba postavit nové elektrárny na zemní plyn. 

Schmitz, který v polovině roku 2021 odchází do důchodu, v bilančním rozhovoru pro deník Die Welt poměrně kriticky hodnotí německou energetickou politiku. Souhlasí s tím, že je třeba přestat pro výrobu elektřiny spalovat uhlí. Ekonomicky se to přestává vyplácet, i proto se zavírají i poměrně nové elektrárny z roku 2014. Čím později by se odstavily, tím větší ztráta by vznikla pro akcionáře, tvrdí.

Stavět raději mimo Německo

Podmínky pro výstavbu nových obnovitelných zdrojů jsou ale v Německu podle něj méně výhodné než v jiných evropských zemích. Proto se RWE orientuje na investice v zahraničí. Větrné parky staví ve Spojených státech, v Japonsku, ve Velké Británii, kde jsou investiční podmínky lepší. V Nizozemsku to jsou projekty na výrobu vodíku.

V Německu plánuje do roku 2022 investovat miliardu z celkových pěti miliard eur do obnovitelných zdrojů. Kvůli odporu místních komunit se nedá kalkulovat s tím, kdy začnou větrné parky vyrábět elektřinu. „S odporem, který nyní máte všude, se nedají určit plánovací časy,“ postěžoval si. 

Schmitz kritizuje hlavně fakt, že Německo nebude vyplácet peníze za udržování záložních kapacit pro paroplynové elektrárny. „V jiných zemích se vyplácejí prémie za udržování kapacity elektráren, když nefouká vítr a nesvítí slunce,“ zdůraznil. Takový obchodní model mu ale v Německu chybí a považuje to za „konstrukční“ chybu v celém přechodu energetiky na zelené zdroje. 

Trh s energiemi se musí změnit

V oboru se Schmitz pohybuje 35 let, proto lze jeho názory vnímat jako relevantní zdroj pro pochopení nálady v energetickém sektoru největší evropské ekonomiky. Trh s energiemi, na kterém budou mít stále větší podíl obnovitelné zdroje, se musí podle něj zásadně změnit. Neposkytuje totiž dostatečný tlak na to, aby se stavěly nové zdroje. Navíc je potřeba posílit investice do bezpečnosti dodávek elektřiny a mít dostatečné záložní kapacity. 

V Německu panuje složitá situace. Nikdo neví, zda se vyplatí postavit novou elektrárnu, například na zemní plyn, protože se nedá naplánovat, zda se s ní dají vydělat peníze a jak dlouho to bude trvat, říká. Přitom to je jedna z klíčových podmínek uhelné komise, jež stanovila nejzazší termín pro odstávku uhelných zdrojů na rok 2038.

RWE musí v roce 2021 odstavit uhelnou elektrárnu Westfalen, která stála tři miliardy eur a je v provozu od roku 2014. Schmitz to bere jako fakt, i když se to dá považovat za zásadní státní zásah do podnikání. Na druhou stranu připustil, že provoz uhelných elektráren v následujících letech nevydělá moc peněz. A podmínky pro jejich provoz budou rok od roku horší. Bere jako úspěch, že se v Německu polovina spotřeby elektřiny vyrábí z obnovitelných zdrojů, i když je otázka, za jakou cenu toho bylo dosaženo. 

Bez soukromých investic to nepůjde

Stále ambicióznější klimatické cíle EU není možné realizovat bez většího zapojení soukromých subjektů a investic. Pro RWE to znamená, že sice bude stále vyrábět elektřinu, ale jen ze zdrojů, které jsou pro firmu nejvýhodnější. Nyní to je vítr a slunce.

„Před pěti lety jsem si nemyslel, že bude změna klimatu tak rychle viditelná. Domníval jsem se, že kapacita atmosféry je větší. Víme, že oxid uhličitý produkovaný člověkem má svůj podíl. Ochrana klimatu proto nabrala na intenzitě, což je správné,“ uznal Schmitz, že uhlí nemá v energetice budoucnost.

Věří naopak vodíku, jehož výroba bude vyžadovat doslova neomezené množství elektřiny z obnovitelných zdrojů. „RWE bude v budoucnu místo elektronů produkovat molekuly,“ řekl k tomuto vývoji. Už nyní se koncern podílí na třech desítkách projektů na výrobu zeleného vodíku. Tento sektor má „našlápnuto“ k tomu, aby v dalších dekádách mohutně rostl.

Týdeník hrot

  • Políček bezradné vládě
  • Čistá energie z pracovních lágrů
Objednat nyní