Růst sazeb ČNB nutí stále více firem k půjčkám v eurech. Spoléhat na silnou korunu se ale nemusí vyplatit

Podnikatelé, kteří v posledních letech vydělávali na tom, že nakupovali energie pro své firmy na spotové kontrakty, nyní pláčou a zlobí se, že vláda s pomocí firmám zaváhala. A ke staré české moudrosti, že „první vyhrání z kapsy vyhání“, se nechtějí znát.

Mnozí jiní, opatrnější se jim občas drobet posmívají, ale možná by měli kouknout, zda s podobnou hrou nezačínají také.

Polovina v eurech

Razantní nárůst základních úrokových sazeb ČNB dohnal velkou část podnikového sektoru k rozhodnutí využívat ve stále větší míře eurové financování. Loni bylo z nově poskytnutých úvěrů v eurech jen patnáct procent, teď je to už více než polovina.

Nic proti. Pokud má firma významnější část tržeb v eurech, není asi nic rozumnějšího. Rozdíl v úročení se aktuálně pohybuje až kolem pěti procentních bodů.

Co stojí za poklesem inflace a proč by ČNB měla sazby ještě zvýšit

Inflační tlaky v české ekonomice jsou a zůstanou nadále silné, i bez ohledu na ceny energií. A to je práce pro ČNB.

Inflační tlaky v české ekonomice jsou a zůstanou nadále silné, i bez ohledu na ceny energií. A to je práce pro ČNB.

Pokud je ale jejich byznys v korunách, měli by finanční ředitelé asi zapřemýšlet o tom, co by s jejich financemi mohl udělat zásadnější posun kurzu české měny k euru, k němuž s velmi vysokou pravděpodobností dojde a nebude to žádné neočekávané překvapení.

I aktuální prognóza ČNB totiž počítá, přestože je momentálně euro za cenu kolem 24,50 koruny, pro příští rok s kurzem 25,70 a jen o dvacetník méně v roce 2024. A to je střed odhadu centrální banky. Pokud někdo při čerpání eurových půjček očekává, že centrální banka bude dlouhodobě intervencemi udržovat takto silnou korunu místo případného zvyšování úrokových sazeb, je vedle jak ta jedle.

Koruna totiž, jakkoli je nominální kurz stabilní, reálně významně posiluje o rozdíl ve vykázané inflaci, která je v eurozóně o deset procentních bodů nižší. Kvůli zřetelně rychlejšímu růstu cen v Česku se nákupy v Aldi a Edece zdají být ještě levnější než dříve.

Lidé i firmy zatím úvěry splácejí vzorně. Bude ale hůř

Jak se při dnešních zcela likvidačních cenách energií může vůbec stát, že lidé i firmy pořád tak vzorně splácejí své půjčky?

Jak se při dnešních zcela likvidačních cenách energií může vůbec stát, že lidé i firmy pořád tak vzorně splácejí své půjčky?

A protože to je nejen v Aldi, ovlivňuje to docela zásadně i konkurenceschopnost českého exportu. Pokud by měl kurz koruny k euru odrážet reálný pohyb cenových hladin, bylo by nyní euro bratru za 27 korun.

Prognózy ČNB tak zjevně vycházejí ze záměru dlouhodobě intervenovat ve prospěch české měny, ale při respektu k tomu, že eur má v kase sice hodně, ale nikoli neomezené množství, takže současnou úroveň bránit dlouho nebude.

Bude to mít vliv na funkci?

Je určitě pravda, že záleží také na tom, co se stane na straně eurozóny, i to, že měnový kurz je jednou z nejhůře predikovatelných ekonomických veličin a vše může skončit úplně opačně. A také, že větší firmy jsou dostatečně zkušené na to, aby se hedgeovaly.

Banky v Česku luxusně vydělávají. Je chytré je důkladně podojit?

Nápad danit nadměrné zisky je stovky let starý, v nějaké podobě měla nebo má takovou daň řada evropských států. Ale nesmí se to s ní přehnat.

Nápad danit nadměrné zisky je stovky let starý, v nějaké podobě měla nebo má takovou daň řada evropských států. Ale nesmí se to s ní přehnat.

To však zase zdražuje úvěr a pro mnohé podnikatele je to na první pohled zbytečná zátěž. A vláda se o eurové financování ekonomiky moc nezajímá, protože skutečně riskantní chování v podobě poskytování hypoték v cizí měně české banky netrpí.

Nicméně člověka sledujícího raketový nárůst eurových úvěrů i přesto napadne stará filmová hláška: „To neděláš dobře, Jaromíre…“