Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Američtí uživatelé TikToku se šikují poté, co zákaz sociální sítě přijala i druhá komora Kongresu. Podle influencerů je zákon diskriminační a ničí jim podnikání. Pravděpodobně na něj zareagují smrští soudních žalob.
Američtí uživatelé TikToku se šikují poté, co zákaz sociální sítě přijala i druhá komora Kongresu. Podle influencerů je zákon diskriminační a ničí jim podnikání. Pravděpodobně na něj zareagují smrští soudních žalob.
Umělá inteligence polyká obrovská množství vzácné energie a ještě vzácnější vody. Úzkým hrdlem výzkumu jsou datová centra.
Umělá inteligence polyká obrovská množství vzácné energie a ještě vzácnější vody. Úzkým hrdlem výzkumu jsou datová centra.
Ztráty ruské armády podle Ukrajiny činí 118 tisíc vojáků. Kromě toho, že to je pro Rusko nejkrvavější válka od skončení druhé světové, je to také více, než kolik ztratili Američané v první světové válce v Evropě.
Ztráty ruské armády v posledních měsících rychle narůstají. Po jedenácti měsících války na Ukrajině se počet zabitých vojáků k 18. lednu – alespoň podle ukrajinské strany – vyšplhal už na 117 770 vojáků. Jen za jeden den pak Kreml přišel o 820 mužů. O den dříve to bylo 870 vojáků.
Pokud by to byla pravda, tak Kreml ztratil ve válce, kterou tvrdošíjně označuje jako speciální vojenskou operaci, více vojáků než Američané v první světové válce, zdůraznil americký týdeník Newsweek.
[[Twitter status: https://twitter.com/KyivIndependent/status/1615629947447410688]]
Během konfliktu na začátku 20. století přišlo ve válce proti Německu a Rakousku-Uhersku o život 116 516 Američanů. Přímo na frontě to bylo 53 402 vojáků a dalších 63 114 jich zemřelo v důsledku pandemie španělské chřipky. Ruské ztráty navíc už překonaly i padlé Američany ve válkách ve Vietnamu (58 220 obětí) a v Koreji (36 515). Celkem bylo v obou konfliktech zabito 94 735 vojáků Spojených států amerických.
Naopak pro ruskou stranu znamená válka s Ukrajinci nejkrvavější vojenský konflikt od skončení druhé světové války. Ztráty, které hlásí Ukrajina, převyšují počet zabitých z konfliktů v Afghánistánu (ještě v éře Sovětského svazu) a ve válkách po vzniku samostatného Ruska. Dvou válkách v Čečensku v devadesátých letech, válce v Gruzii v roce 2008 a při zapojení Kremlu do syrské občanské války.
Moskva nicméně pravidelně nezveřejňuje počet zabitých vojáků, dosud potvrdila ztrátu šesti tisíc Rusů a čtyř tisíc bojovníků ze samozvaných republik v Doněcké a Luhanské oblasti. Putinův režim do oficiálních údajů nezapočítává ani soukromé žoldáky z Wagnerovy skupiny.
Počty zabitých Rusů se na území Ukrajiny v posledních měsících dramaticky zvyšují, i když se fronta do velké míry stabilizovala, vyplývá ze zpráv ukrajinské armády. Lze to přičíst na vrub zuřivým bojům v oblasti Bachmutu a Soledaru v Doněcké oblasti.
V listopadu i prosinci ukrajinští obránci zlikvidovali přes sedmnáct tisíc ruských vojáků. V průměru to činí 560 Rusů za den. V říjnu to bylo necelých třináct tisíc, v září jedenáct. V srpnu pak sedm tisíc, v červnu a červenci okolo pěti tisíc. A za první polovinu letošního ledna to bylo dokonce přes deset tisíc ruských vojáků.
Ukrajinské počty ruských ztrát víceméně potvrdili Američané. Nejvyšší americký generál a šéf sboru náčelníků štábů Mark Milley v listopadu hovořil o tom, že na Ukrajině už padlo nebo bylo zraněno o hodně více než sto tisíc Rusů. Nicméně i Ukrajinci mají mít podobně vysoké ztráty.
Že by ale krvavé boje na Ukrajině a stále vyšší počty zabitých a zraněných vojáků přiměly ruskou veřejnost k většímu odporu proti režimu Vladimira Putina a odsouzení války se sousedem, se kterým mají společnou historii, kulturu a částečně i jazyk, je nepravděpodobné. Myslí si to nezávislý analytik Nikolaj Petrov, který učí politologii na moskevské ekonomické univerzitě a pracuje i pro britský think-tank Chatham House, který zkoumá mezinárodní vztahy.
„Válka není vnímána jako invaze, jako agresivní válka, ale jako obranná válka,“ vysvětlil Petrov postoj většiny Rusů k největšímu konfliktu v Evropě po roce 1945. Z ruských vysokých ztrát nebude ruská veřejnost obviňovat Kreml a Putina, ale Západ a Kyjev, přesně v duchu ruské propagandy.
„Cena lidského života je na Západě a v Rusku naprosto odlišná,“ doplnil ruský politolog. Stejná premisa platila i během druhé světové války, kdy měl Sovětský svaz (za který bojovali samozřejmě i Ukrajinci) obrovské ztráty, téměř deset milionů vojáků (Německo mělo poloviční ztráty). Ale ani přes vysoký počet zabitých vojáků ruská veřejnost nepožadovala zastavení války.
Ani po částečné mobilizaci vyhlášené loni v září nezačaly masivní nebo organizované protesty. „Očekával jsem, že by to mohlo sloužit pro změnu pravidel hry, ale nestalo se tak,“ dodal Petrov. V ruské společnosti prakticky neexistuje významnější síla, jež by prezentovala jiný názor, než je oficiální linie Kremlu. A jelikož je válka vykreslována Putinem a spol. stále stejně, tedy jako obranná válka proti agresivnímu Západu, nelze čekat, že se postoje Rusů změní.
V posledních týdnech se často spekuluje o tom, že vysoké ztráty v ruských jednotkách bude muset režim kompenzovat další vlnou mobilizace. Petrov se domnívá, že bude pokračovat částečná mobilizace, která nebyla formálně ukončena. Vedení Kremlu počítá s tím, že Ukrajinu vyčerpá dlouhá válka více než Rusko, které má více lidských zdrojů i větší a odolnější ekonomiku. Čím déle bude konflikt trvat, tím více rostou šance Moskvy nakonec vyhrát.
