Ruský problém PPF
Sázka na Rusko vynesla Petra Kellnera mezi světovou byznysovou elitu. Bylo to riziko, za které nyní zaplatí jeho nástupci
Když v roce 2002 vyrazil nově utvořený tandem Petr Kellner – Jiří Šmejc dobýt ruský trh spotřebitelských úvěrů, byl to bezesporu vizionářský tah. Velké západní banky takovou odvahu neměly, neboť tamní trh lavíroval mezi mafiánským kapitalismem a nově se rodícím putinovským despotismem. Pro americké či německé korporáty to nebylo hřiště, kde by chtěly riskovat miliardové investice, ale byznysmeni z Česka, ostřílení divokou tuzemskou privatizací, se této disciplíny nezalekli, brzy se stali největšími hráči ve své kategorii a pustili se do bojů s tamními oligarchy.
Kromě spotřebitelského financování nakoukli také do tamních bank a pojišťoven, těžby kovů, nemovitostí i maloobchodu s elektronikou.
Rychle se naučili v tamním systému pohybovat. Jiří Šmejc, rodák z Karlových Varů, se stal expertem na tamní reálie a raná, nejúspěšnější fáze ruského tažení PPF jde zejména za ním. Ale také současný akcionář PPF a šéf Home Creditu Jean-Pascal Duvieusart do skupiny přišel jakožto dlouholetý partner moskevské pobočky věhlasných poradců z McKinsey. Právě tam si získal Kellnerovu přízeň.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.
Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.
