z týdeníku The Economist
Rusko vymírá, kvůli válce i nezvládnutému covidu
Válka na Ukrajině prohloubila demografickou krizi, která začala dlouho před válkou.

Na Rusko dolehla demografická tragédie. Za poslední tři roky ztratila země kvůli válce, nemocem a exodu zhruba o dva miliony obyvatel víc, než se očekávalo. Střední délka života dnešních patnáctiletých Rusů klesla téměř o pět let, na stejnou úroveň, jako má Haiti. Počet Rusů narozených v dubnu 2022 odpovídal číslům z doby Hitlerovy okupace. A protože tolik bojeschopných mužů buď padlo, nebo odešlo do exilu, je dnes Rusek téměř o deset milionů víc než Rusů.
Válka není jediným – a dokonce ani hlavním – důvodem těchto potíží, ale výrazně je prohloubila. Podle západních odhadů za poslední rok zahynulo nebo bylo zraněno 175 tisíc až 200 tisíc ruských vojáků (ruská čísla jsou mnohem nižší). Odhadem půl milionu až milion mladých vzdělaných Rusů uniklo „mlýnku na maso“ útěkem do zahraničí. I kdyby Rusko nemělo žádné jiné demografické problémy, ztráta tolika mladých mužů v tak krátkém čase by byla bolestivá.
Ve výsledku však válečné ztráty čím dál víc zatěžují zmenšující se a stárnoucí populaci. Rusko zabředává do začarovaného kruhu populačního poklesu.
Krátké zlepšení, další pád
Kořeny ruské krize sahají třicet let do minulosti. Země dosáhla populačního vrcholu v roce 1994, kdy měla 149 milionů obyvatel. Od té doby počet obyvatel soustavně klesá. V roce 2021 měla 145 milionů obyvatel (podle OSN, jež do toho nepočítá 2,4 milionu obyvatel Krymu, který Rusko protiprávně anektovalo v roce 2014).
Podle projekcí OSN by při zachování současných trendů mělo mít Rusko jen 120 milionů obyvatel. To by z něj dělalo až patnáctý nejlidnatější stát, když v roce 1995 bylo šesté. Podle Alexeje Rakši, nezávislého demografa, jenž dříve pracoval pro ruský národní statistický úřad, byl – vezmeme-li v úvahu jen mírové roky – ruský populační přírůstek z dubna 2022 nejslabší od 18. století. Duben byl v tomto ohledu nejkrutější měsíc, ale názorně ukazuje chronický problém.

Úbytek obyvatelstva není jen problém Ruska, s populačním poklesem bojuje většina postkomunistických zemí, ale nikde není tak hluboký. Jednalo se spíš o pomalé, zvládnutelné smršťování populace. V Rusku obyvatel prudce ubývalo, potom přišel částečný obrat (díky období vysoké imigrace a štědrých přídavků na děti po roce 2007) následovaný současným dalším propadem.
Podle národního statistického úřadu ubylo v letech 2020 a 2021 dohromady 1,3 milionu Rusů, přičemž rozdíl mezi počtem úmrtí a narození činil 1,7 milionu. (Data OSN také ukazují pokles, ale menší.) K nejmarkantnějšímu poklesu došlo mezi etnickými Rusy, jejichž počet podle cenzu z roku 2021 klesl mezi lety 2011 a 2021 o 5,4 milionu. Jejich celkový podíl na obyvatelstvu Ruska se za tu dobu tedy snížil ze 78 na 72 procent. Tolik tedy k Putinovu chvástání o rozšiřování „ruského světa“.
Všechno to začalo už před válkou a odráží to otřesný vývoj covidové pandemie v Rusku. Oficiálně nemoci podlehlo 388 091 Rusů, což je poměrně nízké číslo, ale The Economist odhaduje celkový počet „nadúmrtí“ v Rusku na 1,2 až 1,6 milionu lidí. To by odpovídalo počtům obětí v Číně a ve Spojených státech, které mají mnohem víc obyvatel. Je možné, že Rusko mělo největší počet obětí na světě hned po Indii a absolutně nejvyšší smrtnost 850 až 1100 úmrtí na 100 tisíc obyvatel.

Když k pandemické úmrtnosti připočtete ztráty z války a úprk před mobilizací, přišlo Rusko mezi lety 2020 až 2023 o 1,9 až 2,8 milionu obyvatel nad svůj normální demografický úbytek. To by byl ještě horší výsledek než v katastrofálním období po roce 2000, kdy počet obyvatel Ruska klesal zhruba o půl milionu ročně.
Dojde kanónenfutr?
Co to znamená pro budoucnost Ruska? Je třeba si uvědomit, že demografie není vždy nevyhnutelná a že se Rusku po roce 2010 podařilo úbytek obyvatelstva zvrátit. Důsledky populační změny jsou často složité, což mimo jiné ukazuje i mobilizace. Pokles počtu etnických Rusů v „povolávacím věku“ (který byl zvýšen z 18 až 27 na 21 ž 30 let) komplikuje armádě pravidelné jarní odvody, které obvykle začínají v dubnu.
Znamená to, že větší břímě branné povinnosti nevyhnutelně ponesou mladí muži z neruských regionů, jako je Dagestán, kde už proti tomu vypukly protesty. Ruskému armádnímu velení to pravděpodobně také ztíží plánované posílení ozbrojených sil o 350 tisíc mužů v příštích třech letech. Na druhou stranu však nic nenasvědčuje tomu, že by Rusku už docházeli mladí muži ochotní obětovat se pro vlast. V říjnu oznámila ruská vláda, že dosáhla cílového stavu 300 tisíc nových odvedenců, kteří mají posílit okupační síly na Ukrajině.
Bez ohledu na tyto komplikace celkový demografický pokles v konečném důsledku Rusko změní – k horšímu. Většina států trpících úbytkem obyvatelstva se dokázala vyhnout velkým sociálním bouřím. V Rusku to může být jiné. Jeho obyvatel ubývá neobvykle rychle a do poloviny století může mít necelých 130 milionů obyvatel. Demografický pokles prohlubuje strádání populace – střední délka života ruských mužů při narození klesla z 68,8 v roce 2019 na 64,2 v roce 2021, což bylo částečně způsobeno covidem, částečně nemocemi souvisejícími s alkoholem. Ruští muži dnes umírají o šest let dříve než muži v Bangladéši a v průměru o osmnáct let dříve než Japonci.
Rusko navíc nemusí dosáhnout toho, co umožňuje jiný zemím mít bohaté a současně stárnoucí obyvatelstvo – vysoké a nadále se zvyšující úrovně vzdělání. Nicholas Eberstadt, demograf z American Enterprise Institute ve Washingtonu, říká, že Rusko má zcela netypicky úmrtnost na úrovni třetího světa a vzdělání na úrovni prvního. Dosud mělo jednu z nejvyšší akademických úspěšností lidí nad 25 let na světě. Exodus vzdělaných mladých rodin však tuto komparativní výhodu oslabuje. Podle ministerstva informací deset procent jeho zaměstnanců v roce 2022 opustilo Rusko. Většinou se jednalo o mladé muže. Jejich útěk ještě posiluje nerovnováhu mezi pohlavími v Rusku, když už v roce 2021 připadalo na každých 121 žen starších osmnácti let jen sto mužů.
Demografický začarovaný kruh neoslabil Putinovy dobyvačné choutky. Zato z Ruska dělá menší, méně vzdělanou a chudší zemi, z níž mladí lidé utíkají a muži umírají krátce po šedesátce. Invaze byla lidskou katastrofou, a to nejen pro Ukrajince.
© 2023 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.