Rusko věří plynu. Bude navyšovat těžbu

Ruský ministr energetiky Alexandr Novak oznámil, že země neuvažuje v následujících dekádách o snižování těžby fosilních zdrojů. Podpoří ale výrobu vodíku a technologii zachycování uhlíku.

Rusko věří plynu. Bude navyšovat těžbu
ilustrační foto | Profimedia.cz

Rusko, jež je ekonomicky závislé na exportu ropy a zemního plynu, neplánuje ani v budoucích letech snižovat svou produkci fosilních zdrojů. Většina ekonomik se přitom hlásí k závazkům výrazně snižovat produkci plynů, které vedou ke klimatické změně. 

Největší země světa ale nevidí důvod, proč těžbu omezovat. Naopak, produkce plynu by se měla do roku 2035 výrazně zvyšovat, zdůraznil ruský ministr energetiky Alexandr Novak. Světová poptávka po tomto zdroji bude podle něj v dalších letech stoupat navzdory rostoucímu počtu klimatických cílů vlád řady států. 

Rusko hodlá alespoň částečně snížit svou uhlíkovou stopu tím, že polovina nárůstu těžby plynu bude kompenzována výrobou zeleného vodíku a používáním technologie zachycování oxidu uhličitého. V těchto sektorech se dokonce hodlá stát světovým lídrem, vyhlásil dlouholetý šéf resortu energetiky

Zvýšit produkci o 40 procent

Rusko disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě. Do roku 2035 plánuje zvýšit produkci na jeden bilion krychlových metrů, což znamená zhruba 40procentní nárůst oproti roku 2019, kdy vytěžilo 680 miliard kubíků plynu. 

S tím souvisí i plány pro větší export, kromě zprovoznění politicky kontroverzního plynovodu Nord Stream 2 by k tomu mělo vést i navýšení kapacit zkapalněného plynu LNG v tankerech. „Jsem přesvědčen, že zemní plyn je ekologickým zdrojem energie,“ zdůraznil kremelský politik. Plyn bude hrát v globálním energetickém mixu stále výraznější roli. „Nebude se to vztahovat jen na Evropu, ale na celý svět,“ zdůraznil. 

Zemní plyn bude v elektrárnách nahrazovat hlavně spalování uhlí. Jeho výhodou je, že na jednotku vyrobené elektřiny se oproti použití černého zlata uvolní jen polovina oxidu uhličitého. Očekává se zvýšená poptávka hlavně v Asii. 

Pionýr vodíkové ekonomiky

Režim Vladimira Putina plánuje sehrát v následujících letech vedoucí roli při prosazování vodíkové ekonomiky. Chce vyrábět zelený vodík – z obnovitelné energie elektrolýzou vody nebo při pyrolýze ze zemního plynu za použití technologie zachycování uhlíku –, aby nedocházelo k emisím. Měl by se stát ekologičtější variantou fosilního paliva.

Novak tvrdí, že Rusko pokročilo ve vývoji udržitelných technologií. „Takové technologie byly dosud poměrně drahé, ale věříme, že stejně jako u obnovitelných zdrojů bude cena v průběhu času klesat, což určí rychlost přijímání vodíku,“ doplnil. Analytická firma BloombergNEF předpokládá, že do roku 2050 bude kilogram zeleného vodíku stát méně než dolar, což z něj udělá konkurenceschopné palivo. 

Výroba vodíku by Rusku mohla pomoci udržet těžbu zemního plynu na vysoké úrovni. S tímto scénářem ale nesouhlasí ochránci životního prostředí. Skupina Carbon Action Tracker namítla, že ruské klimatické plány jsou naprosto nedostatečné.

Snižování na ruský způsob

Ruská federace má při stanovování svých emisních cílů výhodu v tom, že úrovně z roku 1990 byly značně vysoké v době před rozpadem Sovětského svazu. Následný propad ekonomiky v 90. letech vedl k poklesu emisí na polovinu, takže se Kreml nemusel snažit přijímat zásadnější opatření a produkci uměle snižovat. Proto je závazek snížit emise do roku 2030 o 25 až 30 procent oproti úrovním z roku 1990 snadným úkolem. Ministr Novak ale tvrdí, že ruská vláda intenzivně pracuje na klimatické politice a systematicky emise snižuje.

Ministerstvo pro ekonomický rozvoj nicméně ve svém plánu počítá s tím, že se emise do roku 2030 zvýší na 2,1 miliardy tun oxidu uhličitého, což ale bude stále stačit na třetinový pokles oproti roku 1990. V roce 2017 ruské hospodářství vypouštělo do atmosféry 1,6 miliardy tun. V roce 2050 by to měly být dvě miliardy tun oxidu uhličitého.

„To není žádný ambiciózní plán, pokud umožňuje růst emisí,“ okomentoval ruské klimatické závazky Niklas Höhne z berlínské organizace NewClimate Institute. Dodal, že takové chování není v souladu s cíli Pařížské dohody, protože by se každá země měla co nejvíce snažit emise omezit. 

Vladimir Chuprov z moskevské pobočky Greenpeace vládní plány označil pouze za nevýznamné dětské krůčky. Rusko by mělo výrazněji dekarbonizovat svou ekonomiku. Rusko patří mezi největší producenty skleníkových plynů. Je na pátém místě po Číně, USA, EU a Indii. 

Týdeník hrot

  • Políček bezradné vládě
  • Čistá energie z pracovních lágrů
Objednat nyní