Rusko zvyšuje těžbu uhlí. Dokud je o něj zájem

Obrovský projekt těžby uhlí na východní Sibiři ukazuje, že Rusko chce vytěžit co nejvíce uhlí, dokud po něm bude poptávka ve světě. Ruská vláda počítá s tím, že produkci zvýší do roku 2035 až o 50 procent.

Rusko zvyšuje těžbu uhlí. Dokud je o něj zájem
ilustrační foto | Shutterstock.com

Rusko je největší exportér nerostných surovin na světě. Pochopitelně se nechce vzdát příjmů z fosilních zdrojů, které jsou stále více pod palbou kritiky kvůli globálnímu oteplování. V současnosti to platí hlavně pro uhlí, kterého se státy v Evropě vzdávají. Kromě Německa nebo Česka se k ukončení těžby a používání uhlí přihlásilo i Polsko

Rusko ale chce ještě stihnout vytěžit co nejvíce tohoto fosilního zdroje a prodat jej na světových trzích. Vláda loni oznámila, že produkce uhlí by měla oproti roku 2019 do roku 2035 výrazně růst, až o 50 procent. Z 441 milionů tun ročně by to mohlo být až 668 milionů tun v roce 2035. 

I proto se snaží státní i soukromé firmy v následujících letech „urvat“ v uhelném sektoru co nejvíce. Loni se začal budovat černouhelný podzemní důl Inaglinskij na východě Ruska u hranic s Čínou, který je jedním z největších uhelných projektů od sovětské éry. 

Dalším projektem je těžba uhlí na východní Sibiři v lokalitě Elga. Teploty se tu pohybují i pod minus 60 stupni Celsia, sníh tu leží osm měsíců v roce. Projekt bude stát řádově miliardy dolarů. Má tu vzniknout jeden z největších uhelných dolů na světě a k tomu město pro dělníky.

Lokalita se nachází na Dálném východě, a proto se předpokládá, že uhlí bude mířit na asijský trh, protože poptávka v následujících letech nebude klesat tak prudce, jako je tomu v Evropě. Lokalita je považována za jedno z největších ložisek kvalitního koksovatelného uhlí na světě

Po telekomunikacích uhlí

Drsné klimatické podmínky i nízké ceny uhlí donutily těžařskou a metalurgickou společnost Mechel k prodeji projektu. Oligarcha Igor Zjuzin prodal jedno z největších nalezišť uhlí skupině A-Property telekomunikačního magnáta Alberta Avdoljana za 1,9 miliardy dolarů. Vytěžitelné rezervy se tam odhadují na 2,2 miliardy tun uhlí.

Rusko-gruzínský miliardář zde chce investovat dalších 1,7 miliardy dolarů. Mělo by vzniknout nové průmyslové centrum s dvaceti tisíci obyvateli, zatím tam žije desetina plánovaného počtu. V roce 2019 se v této oblasti vytěžily čtyři miliony tun uhlí, do roku 2023 se má produkce zvýšit až na 45 milionů tun.

Analytik Maxim Chudalov míní, že takový cíl je příliš ambiciózní. Lokalitě například chybí spojení s ruskými železnicemi. Vede sem jen soukromá trať. A je otázka, jak desetinásobně zvýšit přepravní kapacity železnice a přístavů, ze kterých by se mělo uhlí přepravovat dál. Kapacity by se ale mohly zvýšit pětinásobně

Ruské uhlí pro čínskou ocel

Chudalov předpokládá, že se Rusko bude snažit nyní vytěžit co nejvíce uhlí, jež má pod zemí. V budoucnu už o něj nemusí být zájem. Za hranici toho, kdy se těžba ještě vyplatí, považuje období příštích deseti až dvaceti let. Ministr energetiky Alexandr Novak je přesvědčen, že poptávka po uhlí bude v asijském regionu i nadále růst. Zejména koksovatelné uhlí bude stále potřeba pro výrobu oceli. 

Pro další vývoj těžby uhlí bude klíčový postoj Číny. Kromě toho, že je největším producentem uhlí, je také největším importérem této suroviny. Čínský prezident Si Ťin-pching se zavázal, že k uhelnému vrcholu dojde v jeho zemi v roce 2025. Od tohoto data začne spotřebu uhlí snižovat. 

Produkce emisí oxidu uhličitého by se měla začít snižovat před rokem 2030. Uhlíkové neutrality chce největší asijská ekonomika dosáhnout roku 2060. Generální tajemník OSN António Guterres požaduje, aby vyspělé země přestaly spalovat uhlí do roku 2030, zbytek světa do roku 2040.

Nové čínské uhelné bloky

Organizace Greenpeace ale uvedla, že Čína loni schválila výstavbu uhelných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 46,1 gigawattu, což je více než za předešlé tři roky dohromady. I proto se experti obávají nedosažení klimatických cílů země. Glen Peters z norského Centra pro mezinárodní výzkum klimatu zdůraznil, že Peking musí nejpozději do dvou let oznámit, jak chce spalování uhlí zastavit. Uhlí se na energetickém mixu země podílí 56 procenty. 

Rusku v současnosti nahrává vývoj na mezinárodní scéně. Peking zakázal dovoz uhlí z Austrálie jako odvetu za to, že země kritizovala komunistický režim kvůli neochotě vyšetřit původ a rozšíření pandemie covidu. 

Týdeník hrot

  • Zakažte oheň, budou požáry 
  • Konopné šachy
Objednat nyní