Rusko trápí vysoká inflace. Občané i malé firmy trpí

Vysoká inflace a další vlna covidu těžce dopadají na běžné Rusy a malé a střední firmy. Tržby drobných podniků tvoří stále menší část ruské ekonomiky.

Rusko trápí vysoká inflace. Občané i malé firmy trpí
ilustrační foto | Shutterstock.com

I když si ruská ekonomika ve třetím čtvrtletí nevedla špatně a výrazněji rostla – meziročně to bylo v červenci až září o 4,3 procenta – ekonomové varují před problémy, které souvisí se čtvrtou vlnou pandemie koronaviru a vysokou inflací. Ta v říjnu dosáhla 8,1 procenta a šéfka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová v této souvislosti varovala před vážnými důsledky pro ruskou populaci. Vyzvala vládu Michaila Mišustina, aby začala jednat. Jde o nejvyšší míru inflace od roku 2016. 

„Inflace je skutečnou katastrofou, kvůli které jsou lidé chudší,“ zdůraznila šéfka banky Nabiullinová, jež zastává tuto funkci už od roku 2013. Upozorňuje se na to, že řadoví Rusové mají minimální úspory – šedesát procent domácností nemá žádné – a rychle stoupající ceny potravin jsou stále palčivějším problémem.

Vysoká inflace ničí prosperitu země a měla by se co nejrychleji vrátit ke čtyřprocentnímu cíli, řekla centrální bankéřka ve Státní dumě. Otevřená kritika vládnutí prezidenta Vladimira Putina není obvyklá, Nabiullinová je považována za věrnou úřednici Kremlu. Než se stala guvernérkou, byla ministryní v Putinově vládě a následně jeho poradkyní.

Ruská centrální banka letos už šestkrát zvýšila úrokové sazby, aby inflaci dostala pod kontrolu. Nyní se pohybují na úrovni 7,5 procenta. Nabiullinová kritizovala vládní opatření, ke kterému dal na konci loňského roku příkaz Putin, aby byly zastropovány ceny pro určité druhy základních potravin. Toto opatření považuje za škodlivé pro ekonomiku. 

Malé firmy bez vládní pomoci

Také malé ruské firmy a podnikatelé mají v putinovském Rusku obtížnější život. Jejich tržby tvoří stále menší podíl na ruské ekonomice, který je nejnižší od roku 2008. Malí podnikatelé si stěžují na nedostatek vládní pomoci. Naopak se obávají čtvrté vlny pandemie koronaviru.

Vládní statistiky podle webu deníku Vedomosti ukazují, že malé firmy a maloobchod tvořily na celkovém obratu firem v Rusku v prvním pololetí jen 11,5 procenta a utržily 13,7 bilionu rublů (4,2 bilionu korun). V roce 2019 byl podíl 13,4 procenta, a v roce 2017 dokonce 18,2 procenta.

Podle analytiků je to dáno tím, že sektor je citlivý na životní úroveň ruských domácností. Naopak se daří velkým podnikům, které vyvážejí komodity, jejichž ceny na světových trzích rostou. Zatímco obrat malých firem je asi o deset procent vyšší než před pandemií, obrat ruských společností, které vyvážejí energetické komodity, jako je zemní plyn a ropa, stoupl o třicet procent. Při zohlednění inflace ale reálně tržby drobným podnikům klesají. 

Čeká se, že v následujících týdnech klesnou tržby v obchodech a restauracích ještě víc, protože jejich návštěva bude omezena pouze na ty, kteří prodělali covid nebo jsou očkováni. Míra proočkovanosti je ale v Rusku jen 37 procent.

Drobní podnikatelé kritizují vysokou byrokratickou zátěž, když žádají přes banky o vládní pomoc. „Stát nás dostává do slepé uličky. Nutí všechny drobné podnikatele zavřít a jediné, v co můžeme doufat, je loajalita hostů a našeho pronajímatele,“ postěžovala si pro The Moscow Times Alexandra Schraderová, majitelka metalového baru v centru Moskvy. Místo pomoci bary a restaurace v Moskvě čelí zákazům, kontrolám a pokutám, tvrdí. 

V největší zemi světa opět rostou případy onemocnění covidem-19. Na virovou nemoc zemřelo podle statistik 260 tisíc lidí a celkem byla nákaza potvrzena u 9,2 milionu obyvatel. Stoupá také počet úmrtí za den, 19. listopadu to bylo za posledních 24 hodin 1254 úmrtí, což je dosud nejvíce. V Rusku byly schváleny pouze místní očkovací látky – Sputnik V, Sputnik Light (jedna dávka), EpiVacCorona a CoviVak.