Vybrané články
z týdeníku The Economist

Zbraně od Putina? Děkujeme, nechceme. Rusko ztrácí trhy pro vývoz vojenské techniky

Některé země se obávají reputačního rizika, pokud by nakupovaly zbraně od Rusů. A navíc všichni vidí, jak mizerně si ruské zbraňové systémy vedou na Ukrajině.

Jihokorejské tanky jsou v době války na Ukrajině stále více žádané, ilustrační foto | Shutterstock.com

Vládcové států v jihovýchodní Asii mají hluboko pod kůží zažrané přesvědčení, že žijí v nebezpečném světě. Jejich region může v přímém přenosu sledovat velmocenské soupeření Ameriky, Číny a Indie. Čína si velmi agresivně nárokuje kusy Jihočínského moře, na něž uplatňuje nároky hned pět dalších států z jihovýchodní Asie.

Ostentativní projevy přátelství a shody, které dominují jednáním desetičlenného Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), pouze maskují historii vzájemného podezírání a konfliktů. V jihovýchodní Asii je silná obrana výchozím bodem pro silný stát. Maličký Singapur vydává na obranu téměř tři procenta HDP, víc než jakákoli evropská země s výjimkou Řecka, Ruska a Ukrajiny. V Myanmaru obrátili generálové zbraně proti vlastním obyvatelům.

Peníze nesmrdí

Kde státy z jihovýchodní Asie nakupují zbraně, je proto velká otázka – a ruská invaze na Ukrajinu zásadním způsobem mění odpovědi. Plných dvacet let před napadením Ukrajiny bylo Rusko zdaleka největším dodavatelem vojenské techniky v regionu, prodalo tam zbraně za jedenáct miliard dolarů, čímž dalece překonalo všechny nejbližší konkurenty – Ameriku, Francii a Německo. Rusko nabízelo špičkové zbraně za dostupné ceny, říká Ian Storey ze singapurského výzkumného ústavu ISEAS-Yusof Ishak Institute. Navíc bylo ochotné přijímat jako protihodnotu komodity. Z vysoka kašlalo na lidská práva. A korupce jenom pomáhala promazávat kola byznysu.

Americký pilot zpochybňuje ruskou stíhačku Su-35: Je to šrot, staré F-16 jsou lepší

Debata o dodávkách moderních západních stíhaček na Ukrajinu vede k tomu, že se srovnávají starší americké stroje F-16 s ruskou nejmodernější chloubou Su-35.

Už před válkou se přesto začal přísun ruské vojenské techniky zpomalovat. Vietnam, jenž býval v regionu zdaleka největším odběratelem zbraní z Ruska, odložil kvůli obavám z rozsáhlé korupce plány na modernizaci armády. Další státy se obávají, že naštvou Ameriku, která v roce 2017 přijala sankční legislativu proti Íránu, Severní Koreji a Rusku. Indonésané upustili od plánu nakoupit stíhačky SU-35, Filipínci zrušili plán na nákup ruských vrtulníků.

Od začátku války objem ruských zbrojních zakázek v jihovýchodní Asii prudce poklesl a je nepravděpodobné, že by se vzpamatoval. Některé země se obávají reputačního rizika, pokud by nakupovaly od Rusů. Všichni navíc vidí, jak mizerně si ruské zbraňové systémy vedou na Ukrajině. A i kdyby si asijské státy dál chtěly ruské zbraně kupovat, měly by to dnes mnohem těžší.

Rusko hrozí jadernými zbraněmi. Jsou ale vůbec v použitelném stavu?

Jaderné hlavice jsou složité a citlivé na uskladnění i údržbu. V jakém stavu se nachází několikatisícový ruský jaderný arzenál, kterým Kreml opakovaně vyhrožuje Západu, ale není vůbec jasné.

Siemon Wezeman ze švédského institutu SIPRI říká, zpřísněné sankce proti Rusku (k nimž se v Asii připojily mimo jiné Japonsko, Singapur, Jižní Korea a Tchaj-wan) ztíží ruským firmám přístup k pokročilým technologiím, které jsou klíčové nejen pro výrobu zbraňových systémů, ale i pro jejich vylepšování v průběhu očekávané životnosti. Vietnamské ozbrojené síly budou mít například právě z důvodu vysoké závislosti na Rusku v tomto ohledu vážné problémy.

Číňan by moc chtěl

Kdo Rusy nahradí? Čína by ráda, ale moc to na to nevypadá. Prodeje čínské vojenské techniky do jihovýchodní Asie poklesly mezi lety 2016 a 2021 o dvě pětiny ve srovnání s předchozími pěti lety. Singapur dává jednoznačně přednost bezpečnostním vztahům se Západem. Státy, které vedou s Čínou teritoriální spory v Jihočínském moři, což se mimo jiné týká i Vietnamu, těžko budou nakupovat zbraně od potenciálního vojenského protivníka.

Číně válka vyhovuje a snaží se ji prodlužovat. Oslabí tím Rusko i USA

Čína se zatím nepřímo zapojuje do podpory Ruska, Kremlu umožňuje obcházet západní ekonomické sankce. Pekingu vyhovuje, aby konflikt na Ukrajině pokračoval a oslaboval Rusko i Ameriku. Západ se obává, že čínský režim začne Putinovi dodávat i zbraně.

A potom jsou tu obavy ohledně kvality čínského zboží. Bývalí generálové, kteří řídí Thajsko, uzavřeli v roce 2017 s Čínou smlouvu na tři ponorky v hodnotě zhruba jedné miliardy dolarů. Projekt však tvrdě narazil, protože Číňané nedokážou dodat použitelný motor. Pokud by Thajsko kontrakt zredukovalo, nebo dokonce zrušilo, což je podle Iana Storeye docela možné, byl by to pro Peking velký trapas. Dokonce i myanmarská vojenská junta, které se štítí většina světa, ale Rusko a Čína ne, žehrá na kvalitu stíhaček, které jí dodalo čínsko-pákistánské konsorcium. Nejraději by je poslali zpátky, kdyby se s nimi dalo bezpečně vzlétnout.

Indové, a hlavně Korejci

Vzniklé vakuum by rádi zaplnili také indičtí zbrojaři – na spadnutí je zřejmě smlouva o dodávkách řízených střel BrahMos do Indonésie. Úplně nejvíc však z ústupu ruských zbrojařů těží Jižní Korea. Ta patří v mnoha sektorech dlouhodobě k největším exportérům a SIPRI spočítal, že nyní se stala rovněž největším dodavatelem zbraní pro jihovýchodní Asii.

Jihokorejské zbraně vítězí cenou, kvalitou, nabídkou úvěrů a rychlostí dodávek. Jihokorejští dodavatelé navíc ochotně poskytují svým klientům i technologie. Tak třeba Indonésie nyní s jihokorejskou pomocí buduje vojenské loďstvo (v regionu není prakticky žádný lokální obranný průmysl). Jižní Korea se navíc neangažuje ve velké geopolitické hře v jihovýchodní Asii. To je v očích mnoha obyvatel regionu skutečně velké plus.

Katastrofální ztráty. Ruská brigáda byla už sedmkrát rozprášena

Ruská 155. brigáda námořní pěchoty byla během války na Ukrajině už mnohokrát zničena a opět doplněna. Její působení v konfliktu dokazuje absenci jakékoli ruské taktiky, jež sází pouze na množství a doufá, že se Ukrajina i západní spojenci postupně vyčerpají.