Saab patří mezi největší výrobce zbraní v Evropě a jeho ředitel Micael Johansson varuje před příliš ochranářskou politikou EU při výrobě vojenské techniky a produkci zbraní a munice.
Saab patří mezi největší výrobce zbraní v Evropě a jeho ředitel Micael Johansson varuje před příliš ochranářskou politikou EU při výrobě vojenské techniky a produkci zbraní a munice.
Zastánce různých „národních“ řešení, včetně mnoha českých politiků, to asi nepotěší, ale pokud chce EU alespoň trochu konkurovat USA a Číně, jiná cesta než větší ekonomická integrace není.
Zastánce různých „národních“ řešení, včetně mnoha českých politiků, to asi nepotěší, ale pokud chce EU alespoň trochu konkurovat USA a Číně, jiná cesta než větší ekonomická integrace není.
Dělat obyčejná elektrická auta už umějí, teď se pouštějí rovnou do těch, která mohou i létat. Čínské automobilky se rozhodly využít své know-how z vývoje vozů na baterky a posunout ho do nové dimenze. A nového živlu.
Dělat obyčejná elektrická auta už umějí, teď se pouštějí rovnou do těch, která mohou i létat. Čínské automobilky se rozhodly využít své know-how z vývoje vozů na baterky a posunout ho do nové dimenze. A nového živlu.
Celkem bylo ve zbraňových systémech a munici, jež byly použity na Ukrajině, identifikováno 450 západních komponentů. Většina pochází od amerických firem.
Zpráva prestižního – a také nejstaršího – obranného londýnského think-tanku Royal United Services Institute (RUSI) konstatuje, že 27 ruských vojenských systémů, jež byly od 24. února použity proti Ukrajině, obsahuje stovky západních součástek. Zjištění interpretuje zejména v tom smyslu, že Západ měl lépe dohlédnout na to, aby Kreml k těmto technologiím nezískal přístup. Pak by zbytečně na Ukrajině neumírali vojáci ani civilisté.
Jedná se zejména o řízené střely, systémy protivzdušné obrany a komunikační systémy, bezpilotní letouny. Zpráva se dá ale interpretovat i tak, že ruské nejmodernější zbraně nemohou být vyrobeny bez zásadního přispění západních technologických firem, protože si nejmodernější součástky neumí Rusové vyrobit sami. Dosud se jedná o nejpodrobnější analýzu, jak vlastně ruské zbraňové systémy fungují a kolik mají v sobě západních technologií.
Dvě třetiny ze všech 450 nalezených západních součástek byly vyrobeny společnostmi, jež mají sídlo ve Spojených státech. Z velké části se jedná o komponenty vyráběné firmami Analog Devices a Texas Instruments. Další pocházely od firem z Japonska, Jižní Koreje, Británie, Německa, Švýcarska a Nizozemska.
„Ruské zbraně, které jsou kriticky závislé na západní elektronice, mají za následek smrt tisíců Ukrajinců,“ zkritizoval dosavadní benevolentní přístup západních států k Rusku a jeho zbrojnímu průmyslu Jack Watling z RUSI. Zpřísnění vývozu do Ruska by Kremlu mohlo výrazně zkomplikovat doplnění arzenálu nejmodernějších zbraní, jako jsou jeho řízené rakety.
Například ruská řízená raketa 9M727 (Iskander), jež má dolet několik stovek kilometrů, obsahovala 31 zahraničních součástek. Ty vyrábějí převážně americké firmy, i dříve kalifornská Cypress Semiconductor, kterou nyní vlastní německá společnost Infineon Technologies.
V řízené střele s plochou dráhou letu Ch-101 je rovněž 31 zahraničních součástek včetně těch od amerických výrobců Intel Corporation a společnosti Xilinx, kterou vlastní americká AMD. Společnosti, jež vyrábějí tyto počítačové čipy, zdůraznily, že dodržují veškeré obchodní sankce uvalené na Rusko a tyto součástky režimu Vladimira Putina v současnosti neprodávají.
Analog Devices dodala, že své podnikání i dodávky do Ruska ukončila. Firma Texas Instruments se zase brání argumentem, že komponenty nalezené v ruských zbraních byly původně navrženy pro komerčně prodávané spotřební zboží. Intel reagoval prohlášením, že netoleruje, aby byly „naše produkty používány k porušování lidských práv“. Německá společnost Infineon je „hluboce znepokojena“, že se její produkty používají k účelům, pro které nebyly navrženy.
Experti připomněli, že řada zahraničních komponentů má hodnotu jen několik dolarů a daly se snadno nakoupit před invazí na Ukrajinu. Nicméně osm desítek mikročipů od západních firem už od roku 2014 podléhá americkým vývozním kontrolám, což by pro ruský trh vyžadovalo speciální licenci, tvrdí RUSI.
Závěry analýzy zdůrazňují, že je ruský zbrojní průmysl stále silně závislý na západních technologiích, které Kreml neumí nahradit. Za prvních pět měsíců ruské síly vypálily na Ukrajinu přes 3650 raket, jež ničily kromě vojenských cílů i běžnou infrastrukturu a civilní objekty včetně nemocnic, škol, školek nebo nákupních center. Putinovo Rusko opakovaně odmítá, že by útočilo na jiné než vojenské cíle.
Všechny klíčové země vyrábějící čipy – Spojené státy, EU, Japonsko, Tchaj-wan i Jižní Korea – po ruské agresi oznámily, že přestávají na ruský trh dodávat své výrobky. Na druhou stranu se Rusko podle RUSI snaží najít nové možnosti, jak se k západním technologiím i přes sankce dostat. Jednou z cest jsou obchodníci s elektronikou v Číně, například v Hongkongu. Pokud by Západ dokázal tyto alternativní prodeje omezit, mohl by tím ruskou zbrojní výrobu i armádu trvale oslabit.
