Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.
Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.
Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.
Rusko stále nedokáže ovládnout vzdušný prostor nad Ukrajinou. I přes rétorické ujišťování, že Kreml ruské letectvo v posledních letech modernizoval za miliardy rublů, jsou výsledky tristní.
Několik incidentů z poslední doby nevěstí pro ruské vojenské letectvo nic dobrého. Stíhačka Su-30 se v sibiřském městě Irkutsk doslova zapíchla nosem do obytného domu, explodovala a oba piloti zemřeli. Jen o několik dní dříve havaroval na jihu Ruska stíhací bombardér Su-34 v hodnotě několika desítek milionů dolarů a zabil patnáct lidí včetně tří dětí.
I když se ruské úřady snaží hodit vinu na technické selhání, případně chyby pilotů, dva takto závažné incidenty ruského letectva ukazují, v jaké formě je po osmi měsících války s Ukrajinou. Ukrajinské nebe se nestalo doménou ruských pilotů, naopak. Kreml raději používá k útokům na civilní a energetické cíle íránské drony nebo nepřesné rakety, aby nemusel počítat další ztráty drahých stíhaček a vrtulníků. Těch už Ukrajinci sestřelili podle údajů Kyjeva několik stovek (275 letadel a 253 helikoptér).
[[Twitter status: https://twitter.com/KyivIndependent/status/1587017581604528129]]
„Ruské letectvo je využíváno sporadicky, většinou k podpoře ozbrojených sil v první linii,“ okomentoval dosavadní výkony ruských bojových letců obranný analytik a šéf Arménského výzkumného a vývojového institutu Leonid Nersisjan. Přitom v poslední dekádě měly být do modernizace letectva investovány miliardy rublů.
I proto na začátku konfliktu vojenští a bezpečnostní analytici předpokládali, že ovládnutí nebe nad Ukrajinou bude formalitou a pouze otázkou dní a povede ke snadné porážce papírově mnohem slabšího protivníka.
Těžké ztráty ale ukazují, že ruská armáda musela už po několika dnech od začátku útoku změnit taktiku, aby minimalizovala rizika dalších ztrát moderních stíhaček i vycvičeného personálu. „Po těžkých ztrátách v prvních deseti březnových dnech bylo Rusko nuceno revidovat svůj přístup,“ dodal izraelský obranný analytik Guy Plopsky. Jedná se tak o jasné přiznání selhání vedení letectva.
V případě zemí Severoatlantické aliance se klade důraz na rychlou dominanci ve vzduchu a zničení protivzdušné obrany nepřítele, ale také na shromažďování informací o pohybech nepřátelských jednotek. Rusko však letectvo používá spíše na provádění útoků na pozemní cíle při nasazení letadel Su-25 a Su-34, vysvětlil Plopsky. Většinou to je v nízkých výškách okolo padesáti metrů, aby se piloti vyhnuli ukrajinské protivzdušné obraně, a rychle se vrací na ruské základny.
Rusko podle nového velitele na Ukrajině Sergeje Surovikina od 24. února provedlo přes 34 tisíc bojových vzletů, což znamená zhruba 150 denně. Ruské letectvo pro starty využívá základny v jižním Rusku, na Krymu a v Bělorusku. Ruští piloti k bombardování pozemních cílů používají především informace od pozemních jednotek. Zároveň se snaží vyhnout přímým vzdušným soubojům s ukrajinskými piloty.
Tato taktika je ale z hlediska dlouhodobého vojenského úspěchu neúčinná, zdůraznil Plopsky. „Zdaleka ne všechny cíle, které ruská letadla zasáhla, mají vojenskou hodnotu,“ doplnil s tím, že ničení civilních cílů nemůže posunout Kreml k vojenskému vítězství.
Výkony ruského letectva obnažují problém rozsáhlé korupce v armádě, jež se chlubila budováním největších a nejsilnějších vzdušných sil na světě. Většina ze 7500 pilotů má navíc nalétáno v průměru o třetinu méně hodin, než je standard v zemích NATO. Je to zhruba sto hodin ročně. I proto jsou útoky na pohyblivé cíle dosud slabinou ruských ozbrojených sil. Dokazuje to, že ruské letectvo nebylo ani přes sliby schopno ze vzduchu zastavit ukrajinskou protiofenzivu v Charkovské oblasti během září.
Sam Cranny-Evans z britského think-tanku Royal United Services Institute (RUSI) nabízí další vysvětlení pro chabé výkony ruského letectva. Tím je vojenská doktrína, že letectvo slouží jako prodloužená ruka dělostřelectva a zvyšuje palebnou sílu během frontových operací.
Ale ani tato taktika neslavila úspěchy, pokud nyní musí Kreml spoléhat hlavně na bezpilotní letouny. Generál Surovikin uvedl, že od začátku konfliktu provedly drony už osm tisíc bojových misí. Kromě íránských Šáhid-136 to jsou i ruské Forpost-R a Inochoděc od firmy Kronštadt. Útoky dronů ale způsobují zejména nárůst civilních obětí, i když to Moskva oficiálně popírá.
