Rozděleni svobodou, otřeseni covidem

Prohloubila epidemie čínské chřipky příkopy mezi rozdělenou českou společností?

Rozděleni svobodou, otřeseni covidem
Téměř jedna pětina populace náleží ke strádající třídě, jíž chybějí prakticky všechny typy kapitálů. Největší zastoupení má v seniorské věkové kategorii. | Tomáš Novák týdeník HROT

Při příležitosti loňského 30. výročí listopadu 1989 si Český rozhlas objednal unikátní průzkum veřejného mínění s více než čtyřmi tisíci respondentů a 200 otázek. Jeho cílem byla segmentace společnosti a zjištění, jaké panují rozdíly mezi nimi. Pojďme se na výsledky podívat s odstupem roku a se zkušenostmi, které jsme získali díky čínskému viru.  

Průzkum ukázal, že Češi se dělí do šesti společenských tříd. Jejich definování vycházelo ze zjištění proslulého francouzského sociologa Pierra Bourdieua, který byl přesvědčen, že pro postavení člověka ve společnosti jsou kromě ekonomických ukazatelů důležité jeho kontakty a vazby, ale i preference v oblasti kultury a trávení volného času.

Ekonomický kapitál člověka sestává z jeho příjmů a majetku. Sociální kapitál odráží okruh známých, především těch vlivných a užitečných. Jeho součástí je i takzvaný pomáhající kapitál spočívající v existenci někoho blízkého, kdo je připraven pomoci v době nouze. Lidsko-kulturní kapitál pak tvoří znalosti cizích jazyků, počítačová gramotnost, respektive četnost návštěv divadel, muzeí a galerií. Část z každého kapitálu se dá předat z generace na generaci, jiná část je vyloženě zásluhová – závislá přímo na každém jedinci.  

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

Máte předplatné?

Přihlásit