Rozděleni na třetiny

Proč volby často končí patem a proč se to hned tak nezmění

Rozděleni na třetiny
ilustrace Vojtěch Velický

Je to trochu jako z anekdoty. Když dostaneme na výběr dvě možnosti, rozdělíme se na tři tábory. První skupina volí hlavou, druhá – s trochou eufemismu – srdcem a třetí se jednoduše neobtěžuje, ani když je v sázce opravdu hodně. A „my“ v tomto případě platí pro celé moderní lidstvo.

Případů, kdy je společnost takto rozdělena na třetiny, přibývá. Platí to u referend, včetně čtyři roky starého hlasování o brexitu, ale hlavně ve druhém kole volby hlavy státu, když proti sobě stanou zástupci dvou velmi rozdílných názorových táborů – tak jako v případě volby českého prezidenta v lednu 2018 či nedávných voleb v Polsku. Třetinové dělení začíná fungovat spolehlivě, jako by se jednalo o fyzikální zákon a nikoliv společenský jev.

Situace je o to složitější, že v různých skupinách lidí podle věku, vzdělání, příjmu či regionu bývá poměr sil mezi těmito skupinami velmi odlišný. K třetinovému poměru se dostáváme až v souhrnných číslech za celý stát. 

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit