Vypukne další očkovací šílenství? Moderna finišuje hned tři nové vakcíny

Konec pandemie covidu-19 se negativně projevil v příjmech velkých farmaceutických firem. Ty, které vyvinuly celosvětově podávaná očkování proti koronaviru, nyní hledají cesty, jak posílit svůj byznys. Moderna oznámila, že do poslední fáze studií přecházejí hned tři nové vakcíny.

Konec pandemie covidu-19 se negativně projevil v příjmech velkých farmaceutických firem. Ty, které vyvinuly celosvětově podávaná očkování proti koronaviru, nyní hledají cesty, jak posílit svůj byznys. Moderna oznámila, že do poslední fáze studií přecházejí hned tři nové vakcíny.

Celý článek
0

Do Legolandu už jen na podzim a v dešti? Vlastník se rozhodl zavést dynamické ceny

Zábavní parky a jiné atrakce majitele Legolandu – firmy Merlin Entertainments – stále netáhnou tolik lidí jako před covidem. Naplnit poloprázdné kasy zábavního impéria má zavedení dynamických cen.

Zábavní parky a jiné atrakce majitele Legolandu – firmy Merlin Entertainments – stále netáhnou tolik lidí jako před covidem. Naplnit poloprázdné kasy zábavního impéria má zavedení dynamických cen.

Celý článek
0

Český startup Agdata míří na Slovensko. Bude tam měřit kvalitu ovzduší

Už žádná obří zařízení o velikosti stavební buňky. Český startup Agdata vyvinul senzor na měření znečištění ovzduší, který má velikost diáře. Slováky zaujal svou cenou i přesnými výsledky.

Už žádná obří zařízení o velikosti stavební buňky. Český startup Agdata vyvinul senzor na měření znečištění ovzduší, který má velikost diáře. Slováky zaujal svou cenou i přesnými výsledky.

Celý článek
0
Vybrané články
z týdeníku The Economist

Ropa za bezpečnost. Americko-saúdský pakt se začíná drolit

Účelové spojenectví vydrží ještě dlouhé roky, i když už se moc nelíbí ani Američanům, ani Saúdům

Ropa za bezpečnost. Americko-saúdský pakt se začíná drolit
ilustrační foto | Shutterstock.com

V Saúdské Arábii stačí k opuštění manželky jednoduše zopakovat třikrát slovo taláq („rozvod“). V diplomacii je – nejspíš naštěstí – rozchod o poznání těžší. Od 5. října, kdy se ropný kartel OPEC+ rozhodl snížit produkci o dva miliony barelů denně (BPD), je vztah mezi Amerikou a Saúdskou Arábií na nejhorší úrovni za desítky let. Zdá se, že washingtonští demokraté jsou po 77 letech připraveni opustit svého partnera. Státy Perského zálivu rozzuřilo to, co ze strany Ameriky vnímají jako pohrdavý, nezdvořilý tón.

Stejně jako v jakémkoli vztahu i tady se toho hodně namluví. Ale stejně jako není pravděpodobný definitivní rozchod, neexistuje ani naděje, že by se Amerika se svými zálivovými partnery domluvila a dali si pusu na usmířenou. Dohoda „ropa za bezpečí“, která jejich vztah desítky let podpírala, se rozpadla a nikdo neví, co by ji mělo nahradit. Zdá se, že to nešťastné manželství ale ještě pár let vydrží.

Bude to mít následky

Podle Saúdské Arábie bylo omezení OPEC+ čistě technickým rozhodnutím. Ropné trhy zachvátil chaos. Ceny létají jako na horské dráze. Řada členů OPEC neplní přidělené kvóty. Hrozící recese v bohatých zemích by mohla stlačit poptávku. Saúdové popisují omezení jako pragmatický krok, kterým se chtějí vyhnout přebytkům a který jim má zajistit volné kapacity.

Amerika to ale vnímá jako nehoráznou zradu. Joe Biden se zapřísahal, že se bude ke království po vraždě novináře Džamála Chášukdžího, k níž došlo v roce 2018, chovat jako k vyvrhelovi. Letos v létě ale při ceně 120 dolarů za barel otočil a vypravil se na schůzku s korunním princem Muhammadem bin Salmánem, jenž je de facto vládcem své země. Nyní, o necelého čtvrt roku později, učinili Saúdové krok, který by mohl výrazně zdražit ropu. Biden obvinil království z podpory Ruska, neboť vyšší ceny naplní Putinovi státní kasu. „Tohle bude mít následky,“ vrčel.

Mezi demokraty se začalo proslýchat, že Saúdové chtějí v nadcházejících volbách podpořit republikány, neboť vyšší cena na čerpacích stanicích poškodí administrativu. V zálivových kruzích se to však nejeví jako pravděpodobné. Ministři ropného průmyslu nerozhodují o světových energetických trzích proto, aby ovlivnili výsledek pensylvánských senátních voleb.

Hlavní producenti ropy spolu drží basu. Bahrajn i Kuvajt – členové OPEC+ a američtí partneři – prohlásily, že s omezením těžby souhlasí. Veřejnou podporu vyjádřily dokonce i Spojené arabské emiráty (SAE). SAE se Saúdskou Arábií v ropné politice často nesouhlasí: chtějí prodávat tolik, kolik jen lze, dokonce i levně, jinak se z ropy stává nevyužité aktivum. Ale i ony tentokrát trvají na tom, že se OPEC+ rozhodl správně.

Na konferenci v Abú Zabí se zkraje tohoto měsíce jeden vedoucí představitel pirátského energetického průmyslu rozčiloval kvůli americké reakci. Po­dle něj to zavánělo koloniální rétorikou. „Kdo si myslí, že je? Kdo si Joe Biden myslí, že je?“ remcal. „Tohle jsou naše zdroje.“ Emirátský politolog Abdalchálid Abdalláh se domnívá, že se demokraté musejí „probrat“ a smířit se s tím, že je Záliv „připraven říct Americe ne“.

Alí Šihábí, zdaleka ne tak přísný komentátor blízký saúdskému královskému dvoru, přemítal, zda by Saúdská Arábie mohla odejít z OPEC a vytvořit elitnější kartel. „Saúdové mohou snadno existovat bez OPEC a se dvěma třemi klíčovými hráči koordinovat výrobu soukromě,“ uvažoval.

SAE vyslaly 11. října podle všeho další vzkaz, když jejich prezident Muhammad bin Zájid odletěl do Petrohradu na schůzku s Putinem. Podle Emiráťanů tam byl probrat mírový plán pro Ukrajinu. Ze setkání nevyplynulo nic konkrétního, ale to, že letěl osobně, místo aby se s Putinem spojil na dálku nebo poslal ministra zahraničí, důrazně připomnělo, že arabský svět, na rozdíl od Západu, odmítá ohledně ruské invaze na Ukrajinu zaujmout jednoznačný postoj.

Ropa za bezpečí

Od roku 1945, kdy se Franklin D. Roosevelt setkal s králem Abdalazízem bin Saúdem na palubě USS Quincy, jsou saúdsko-americké vztahy založeny na prosté dohodě. Království se stará, že teče ropa; Amerika se stará, že je království v bezpečí. Obě strany se teď navzájem obviňují z porušení dohody.

Tento spor má kořeny v oboustranném nedorozumění. Američtí demokraté už nechtějí jen spolehlivý zdroj ropy – chtějí ji za příjemně nízkou cenu. Zálivové státy chtějí aktivnějšího ochránce. Carterova doktrína zakotvila, že Amerika musí chránit svoje energetické zájmy na Blízkém východě. Pro dnešní zálivové panovníky to ale neznamená jenom dohled nad Hormuzským průlivem. Znamená to zapojení se do akce, když jim vyhrožuje Írán a jeho spojenci. Americké fiasko v Iráku a Afghánistánu nevzbuzuje, kulantně řečeno, zrovna velkou důvěru.

Ani jedna strana nemá v úmyslu vyhovět té druhé. Saúdové a jejich sousedé nehodlají odepsat miliardové zisky jenom proto, aby pomohli Bidenově straně získat pár hlasů navíc. A většina Američanů by se po dvou desetiletích katastrofálních válek, jichž byl region svědkem, nejradši od Blízkého východu odvrátila pryč.

Někteří představitelé zemí Perského zálivu doufají, že druhé vítězství Donalda Trumpa ve volbách v roce 2025 povede k upevnění vztahů s Amerikou. Jeho křídlo v Republikánské straně nicméně nijak zvlášť netouží chránit zálivové petrostáty.

Navzdory frustraci, kterou v něm Amerika vzbuzuje, nemá Záliv žádnou alternativu. Rusko nemůže zaujmout roli jeho ochránce a dodavatele zbraní. S armádou zahrabanou na Ukrajině potřebuje Putin jakékoli zbraně, které dokáže jeho sankcemi ochromená ekonomika vyprodukovat, do vlastních bitev. A Rusko navíc nabízí jen mizivou perspektivu obchodních investic. Čína by byla užitečnějším partnerem. Nerýpe do lidských práv. Je to velký zdroj investic. Jenomže nemá ani v nejmenším zájem garantovat Zálivu bezpečí. Stejně jako Rusko udržuje přátelské vztahy s úhlav­ním nepřítelem zálivových států – s Íránem.

A tak spolu Amerika se státy Perského zálivu setrvávají v nešťastném svazku – prozatím. Mohou se hrubě rozcházet v názoru na ceny ropy, válku na Ukrajině a řadu dalších témat. Dohoda „ropa za bezpečí“ už nepředstavuje pevný základ jejich vztahu. Ale nikdo ve Washingtonu ani v Rijádu nemá zájem nějaký jiný hledat. 

© 2022 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com