Už Reagan varoval Evropu, že je nebezpečně závislá na ruském plynu. Marně

Západní Evropa – a zejména Německo – se z historie nepoučila. Už před čtyřiceti lety varoval americký prezident Ronald Reagan před závislostí na sovětském plynu a zavedl sankce.

Už Reagan varoval Evropu, že je nebezpečně závislá na ruském plynu. Marně
Americký prezident Ronald Reagan | foto Shutterstock.com

V roce 1981 americký prezident Ronald Reagan, jenž se zapsal do historie tím, že „uzbrojil“ Sovětský svaz, varoval Evropu, že se stane příliš závislou na zemním plynu z Východu. Zejména kritizoval plynovod, jenž měl spojit Sibiř až se západním Německem. CIA už tehdy ve svých zprávách psala o vážných důsledcích spoléhání se na ruské energie. Bylo to v době studené války a Sovětský svaz nově válčil v Afghánistánu.

Svět se bohužel nepoučil a Evropa se stala po rozpadu Sovětského svazu naopak na importu ropy i zemního plynu ještě více závislou. V současnosti platby za ropu a plyn umožňují režimu v Moskvě financovat válku na Ukrajině.  Reagan tlačil na uvalení sankcí, ale kromě nesouhlasu spojenců v Evropě čelil i lobby amerického energetického sektoru, jenž nechtěl přijít o lukrativní obchody s Kremlem, napsal deník The New York Times.

„Reagan nemá absolutně žádný důvod zakazovat tento obchod,“ zlobil se před čtyřiceti lety Wolfgang Oehme, šéf dceřiné společnosti Exxonu v Hamburku. Spor se vedl o stavbu nového plynovodu ze sibiřského města Novyj Urengoj přes dnešní Ukrajinu a Užhorod a pak dále do Evropy.

Západní byznys byl u zrodu závislosti

Západní ropné a plynárenské společnosti stály u zrodu nebezpečné závislosti Evropy na ruských dodávkách ropy a zemního plynu a jejich vliv trvá dodnes. Reaganovo úsilí zablokovat stavbu plynovodu nakonec selhalo, i když zavedl sankce, které zakazovaly americkým firmám, aby se na plynovodu podílely. Západoevropské firmy se Sověty dále spolupracovaly. 

O dva roky později, v roce 1984, začal plynovodem proudit plyn ze Sibiře do západního Německa. Jeho maximální kapacita je 32 miliard kubíků plynu ročně. Na financování se podílely německé a francouzské banky.

„Sovětský svaz byla supervelmoc, která vznikla na pozadí vývozu ropy a zemního plynu,“ zdůraznila expertka na energetickou bezpečnost Agnia Grigasová z amerického think-tanku Atlantická rada. Od té doby se podle ní nic nezměnilo. Upozorňuje se na to, že i po roce 2014, když Obamova administrativa uvalila na Rusko sankce kvůli anexi Krymu, společnost ExxonMobil bojovala proti přísnějším opatřením.

Průmyslové sdružení hájící zájmy petrochemického průmyslu, Americký ropný institut, rovněž letos – ještě před napadením Ukrajiny – varovalo před uvalením přísných sankcí na Kreml. Zástupci institutu tvrdili, že je nutné protiruské sankce co nejvíce zacílit, aby nebyla postižena konkurenceschopnost amerických firem. 

ExxonMobil se stáhl ze Sachalinu

Po napadení Ukrajiny nicméně západní ropné společnosti Shell, BP i ExxonMobil oznámily, že své podnikání v Rusku ukončí. Rozhodnutí firem bylo doprovázeno poměrně ráznými kroky prezidenta Joea Bidena, jenž oznámil konec nákupů ruské ropy i plynu.

 

Mluvčí společnosti Exxon Casey Norton vysvětlil, že firma byla na začátku války s americkou vládou v kontaktu, aby poskytla informace o tom, jaké dopady bude mít stažení z ruského trhu. Prvního března oznámila, že ukončuje projekt těžby plynu a ropy Sachalin-1 na pobřeží stejnojmenného ostrova a v Ochotském moři a také pozastavuje veškeré investice do nových projektů.

Obavy Reagana, jenž proslul označením Sovětského svazu jako Říše zla, z energetické závislosti Evropy na ruských surovinách jsou v plné míře platné hlavně pro Německo, jež se před válkou spoléhalo na ruské dodávky plynu z 55 procent. V posledních letech často zazníval ekologický argument, že spalování zemního plynu je z klimatického pohledu lepším řešením než spalování uhlí, kterého má Evropa dostatek. 

Závislost znemožňuje Berlínu zastávat nekompromisní postoj vůči Putinovi. Poradce ukrajinského prezidenta Oleg Ustenko kritizoval skutečnost, že řada německých firem s Moskvou dlouhodobě spolupracuje jen kvůli finančním zájmům. Nyní za to platí krvavou daň Ukrajinci.