Vybrané články
z týdeníku The Economist

Zuckerbergův metaprůšvih. Rok po přejmenování to s Facebookem nevypadá vůbec dobře

Facebook ztrácí vliv, metaverzum ho nikdy nezískalo. Tentokrát může Mark Zuckerberg doplatit na to, že předběhl dobu

Zuckerbergův metaprůšvih. Rok po přejmenování to s Facebookem nevypadá vůbec dobře
ilustrační foto | Shutterstock.com

Je večer v Soapstone Comedy Clubu. I když tady je vlastně večer pořád. Klub se nachází v Horizon Worlds, vlajkové aplikaci Mety, kde mohou uživatelé ve virtuální realitě (VR) sledovat stand-up komiky nebo tu i sami vystupovat. „Je těžké dělat stand-up, když nemáte nohy,“ poznamenává jeden z vystupujících a ukazuje na vznášejícího se avatara, než omylem upustí virtuální mikrofon a odpluje z jeviště. Večer ve VR postrádá něco z atmosféry skutečného baru, i když motání hlavy a žaludek na vodě dokáže působit autenticky.

Neoblíbené metaverzum

Uplynul už téměř rok od chvíle, kdy Mark Zuckerberg oznámil, že se název jeho společnosti změní z Facebooku na Metu, aby reflektoval víru v metaverzum a bezpochyby i snahu uniknout toxickému veřejnému obrazu firmy. Řada lidí si nebyla jistá, co má nové jméno znamenat, ale vzhledem k tomu, že hodnota společnosti dosahovala téměř rekordního 1,1 bilionu dolarů a pandemický boom přispěl k tomu, že reklama na ústřední sociální síti jen kvetla, byli investoři ochotní se na tomto experimentu podílet.

O rok později vypadá situace jinak. Metaverzum, na něž se tolik sázelo, zůstává neozkoušené a neoblíbené. Navíc se objevují známky toho, že se jak uživatelé, tak inzerenti vzdalují od sociálních sítí, které platí Metě účty. Od změny názvu klesla cena akcií společnosti o šedesát procent a její tržní hodnota se propadla o více než půl bilionu dolarů. Podle dat Bloombergu spadly předpovědi zisků pro rok 2023 zhruba o padesát procent. Nejnovější výsledky (Meta je měla zveřejnit minulý týden po uzávěrce tohoto vydání) shrnují podle makléře Marka Shmulika ze společnosti Bernstein její „existenční čtvrtletí“.

Co se pokazilo? Hromadný výprodej akcií Mety začal v únoru poté, co společnost oznámila vůbec první pokles každodenních uživatelů Facebooku, své největší sociální sítě. Po osmnácti letech nepřetržitého růstu přišel Face­book mezi říjnem a prosincem 2021 o milion uživatelů. Od té doby se už zase vzpamatoval a přibylo mu dalších 39 milionů uživatelů. Počet uživatelů roste také v rámci „rodiny aplikací“ Mety, do níž patří i Instagram a WhatsApp.

 

Noví uživatelé však čím dál častěji pocházejí z chudých zemí, a nemají tím pádem pro inzerenty takovou hodnotu. Bývalá manažerka Mety a whistleblowerka Frances Haugenová loni tvrdila, že na pěti pro Facebook nejcennějších trzích klesl počet registrací uživatelů do osmnácti let během jediného roku o čtvrtinu. Meta urychleně vypustila nový produkt – krátká videa nazývaná Reels –, aby zamezila odlivu uživatelů na TikTok a k další nové konkurenci.

S kolísajícím počtem uživatelů kolísá i reklama. Ve druhém čtvrtletí zaznamenala Meta poprvé meziroční pokles zisků. Svou roli sehrála inflace, úrokové sazby i válka. Především však nová pravidla společnosti Apple, jež neustále mění reklamní byznys. Ztěžují novým aplikacím určeným pro iPhony monitorování online aktivity uživatelů, což komplikuje servírování personalizované reklamy a následné sledování, zda funguje. Meta oznámila, že změny zavedené Applem pro ni mají hodnotu deseti miliard dolarů ušlých zisků. Společnosti přesouvají inzerci na – jak říkají odborníci na reklamu – dno trychtýře: na místa, kde jsou spotřebitelé jen krůček od nákupu (z toho těží třeba Amazon, který servíruje zákazníkům reklamy na základě toho, co právě vyhledávali).

Metu netrápí jenom to, že se musí prodírat tržním protivětrem, sužují ji také regulátoři. Americká Federální obchodní komise (FTC) vyšetřuje Facebook kvůli zneužívání údajného monopolu v oblasti sociálních sítí; toto obvinění nicméně působí vzhledem k vzestupu TikToku a dalších jeho konkurentů dost zvláštně. V červenci FTC skočila po Metou navrhované akvizici Within, výrobce VR fitness aplikací. A 18. října nařídili Metě britští regulátoři, aby zrušila nákup Giphy, databáze a vyhledávacího enginu animovaných obrázků, který koupila v roce 2020.

Reels vydělávají

Meta je v porovnání se svými konkurenty podstatně lépe vybavená k tomu, aby tyto překážky překonala. Podle vyjádření společnosti už teď Reels vyplňují dvacet procent času, který uživatelé stráví na Instagramu, a vydělávají víc, než kolik ve stejné fázi po svém uvedení vydělaly Stories, další úspěšný instagramový feature. Masivní investice do umělé inteligence (AI) pomáhají Metě vyvinout „pravděpodobnostní“ reklamní modely, které by nahradily laso, o něž Meta se změnami provedenými Applem přišla. Nový reklamní produkt Mety, Advantage+, pomáhá inzerentům vyvíjet a umísťovat reklamu právě s využitím AI.

Shmulik podotýká, že složitější reklamní byznys rozšiřuje konkurenční vody Mety: hlavními oběťmi jsou menší rivalové jako Snap, cena jehož akcií klesla v posledních dvanácti měsících téměř o devadesát procent. I tak je nejspíš výsadní postavení Mety natrvalo oslabené. Společnost dělá, co může, aby přebudovala reklamní byznys, tentokrát si ale musí poradit bez své původní architektky Sheryl Sandbergové, která firmu před měsícem opustila.

 

Už jen to by dokázalo investory znervóznit. To, že Meta zároveň kolosálním způsobem sází na metaverzum, bude dost možná jejich důvěru testovat už příliš. Reality Labs, metaverzí divize společnosti, zatím nadělala ztrátu v hodnotě 27 miliard dolarů. IT firma IDC odhaduje, že Meta prodala přes sedmnáct milionů brýlí pro virtuální realitu Quest 2 převážně za výrobní cenu nebo ještě levněji. Navíc ve velkém nabírá – loni oznámila, že v Evropě vzniklo deset tisíc nových pracovních metaverzích míst. Tempo hardwarového vývoje nezpomaluje:11. října představila Meta pokročilejší model brýlí VR Quest Pro a Zuckerberg předvedl prototyp hardwaru, zařízení, které snímá signály z nervových zakončení na zápěstí. Už teď se pracuje na verzích Quest 3 a Quest Pro 2.

Quest je na hraní

Kdy – a jestli vůbec – metaverzum prorazí, stále není jasné. Quest se prozatím využívá především pro hraní. Zvětšující nikou je fitness, byť pokrok Mety v této oblasti by mohlo pozdržet zablokování koupě Within. Quest Pro cílí na byznys; při jeho uvedení na trh tento měsíc oznámila Meta partnerství s Microsoftem, jenž poskytne VR verze aplikací, jako jsou Teams nebo Office. Předplatné Quest for Business bude k dispozici příští rok.

Společenské využití VR, z něhož je Zuckerberg nejnadšenější a kde by měla mít Meta největší výhodu, zůstává neoblíbené. V únoru Meta oznámila, že Horizon Worlds využívá pouze 300 tisíc uživatelů, a žádná další zmínka od té doby nepadla. The Wall Street Journal 16. října informoval na základě interních dokumentů Mety o tom, že od jara počet pravidelných uživatelů klesl. Na veřejnost se dostal oběžník, který navrhoval, že by měli Horizon Worlds používat i zaměstnanci společnosti („Pokud to nemilujeme my, jak máme očekávat, že to budou milovat uživatelé?“).

Mark Zuckerberg
Profimedia.cz

Zuckerberg rozhodně není jediný, kdo vidí ve VR potenciál. Očekává se, že v první polovině příštího roku přijde se svými prvními brýlemi pro VR Apple, a Sony uvedla na trh nejnovější brýle určené pro hraní na playstationu. Pokud se z brýlí stane nový osobní počítač, jak Zuckerberg předpovídal, bude Meta těžit z výhody prvního na tahu. Podle IDC tvořily Quest 2 celých 88 procent brýlí pro VR, které se celosvětově prodaly v první polovině letošního roku. Quest Pro představují nejvyspělejší dostupný model brýlí pro VR. Masivní najímání zaměstnanců podle Jiteshiho Ubraniho z IDC znamená, že má Meta aktuálně k dispozici nejnadanější lidi na poli VR. Pokud by Meta dokázala ovládat a zpeněžit úspěšnou platformu pro VR stejným způsobem, jako to s operačními systémy mobilních telefonů dělá Apple a Google, vlastnila by hotový zlatý důl (Meta už teď bere 47,5 procenta ze všech nákupů v Horizon Worlds).

Otázkou je načasování. Neobvyklá struktura Mety poskytuje Zuckerbergovi absolutní vládu. Správní rada firmy se při skandálech kvůli porušování soukromí a šíření dezinformací ukázala jako naprosto k ničemu. Místo aby teď nabádala k opatrnosti, dovolila chybujícímu výkonnému řediteli vsadit miliardy na metaverzum. Zuckerberg v květnu v rozhovoru pro Protocol připustil: „Pokud lidé investují do naší společnosti, chceme jim generovat zisk… Zároveň však cítím povinnost do toho jít… (Meta) je kontrolovaná společnost, takže si mohu dovolit udělat víc takových rozhodnutí než jiné firmy.“

Asociální chování

Čím víc se stěžejní byznys Mety otřásá, tím méně budou investoři ochotní Zuckerbergovým metaverzím plánům věřit. Společnost může do nového nápadu investovat jenom tolik, kolik je za něj někdo ochotný zaplatit. A ochotní lidé by se našli, pokud „vaše jádrová ziskovost pramenící z jádrového byznysu stojí na pevných základech“, říká k tomu Shmulik. A to je u Mety problém. „Jádro teď na pevných základech nestojí.“

Aby Meta investory uklidnila, přestává tolik utrácet. Za letošní rok očekává o 7,5 miliardy dolarů nižší výdaje, než jaké byly předpovídány na konci roku 2021. Zrušila některé probíhající projekty – například chytré hodinky – a zvedla cenu Quest 2 o sto dolarů. A očekává se snižování počtu zaměstnanců.

Vedoucí pracovníci Mety přirovnávají současnou nepříjemnou situaci k té před deseti lety, kdy se sociální síť přesouvala na mobilní telefony. V zásadě jednoduchý přesun miliardy uživatelů Facebooku z počítačové plochy na mobil zkomplikoval fakt, že si Zuckerberg uvědomil význam mobilu příliš pozdě. Tato zkušenost dost možná ovlivnila jeho současný přístup k metaverzu. Nová VR technologie Mety je, jak se nechal 11. října slyšet, určená pro ty, „kdo jsou všude raději dřív než s frajerským zpožděním“. Při narůstající netrpělivosti investorů se může ukázat, že Meta tentokrát vyrazila příliš brzy. 

© 2022 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com