Rok, na který se těšíme

To je asi nejlepší definice pocitů většiny populace na začátku roku 2021. Zda bude toto očekávání naplněno, jisté není. A už úplně nejisté je to, pro koho to skutečně bude na konci roku na konstatování, že se těšil dobře a na správném místě.

Pokud jde o čínskou chřipku, která nám i většině světa loni pořádně zatopila, jsou k optimismu určitě racionální důvody. Začíná se očkovat a přes jistou dezorganizaci a nepřipravenost, kterou už tradičně v našich končinách projevuje erár, lze i bez velké důvěřivosti předpokládat, že to dopadne dobře a očkování poběží lépe a rychleji, než to nyní vypadá. 

Právě zkušenost s tím, jak tuzemské zdravotnictví zvládalo obří podzimní nápor nemocných po organizační i personální stránce, ukazuje mimořádné schopnosti zdravotnického managementu i vedoucích lékařů. Z tohoto pohledu je pak dost dobrou zprávou, že vláda nebude mít svého zmocněnce pro očkování a nechá to na lidech, kteří tomu rozumějí a umějí svým týmům zorganizovat práci.

Lokomotiva na konci tunelu

V byznysu to bude o trochu složitější. Zejména lidé z cestovního ruchu a gastro služeb v tom světélku na konci tunelu vidí spíše světla protijedoucí lokomotivy. Zastavení lanovek a uzavření horských penzionů a hotelů v nejdůležitější sezoně v roce je zničující pro tu část cestovního ruchu, která přežila jaro a léto díky nebývalému zájmu domácích turistů, kteří často více než nahradili výpadek cizinců. Nyní na tom jsou horalé podobně jako podnikatelé v Praze či Českém Krumlově byli na podzim. Tento sektor by si zasloužil nepochybně mnohem masivnější státní pomoc a měl by se jí dočkat.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit