Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Prodej luxusních jachet klesl v minulém roce až o čtyřicet procent. Důvodem je stažení ruských zákazníků z trhu po začátku války na Ukrajině.
Prodej luxusních jachet klesl v minulém roce až o čtyřicet procent. Důvodem je stažení ruských zákazníků z trhu po začátku války na Ukrajině.
Nový fond GPE se zaměřuje na investice do globálního soukromého kapitálu. Podle společnosti Emun zpřístupní menším investorům příležitosti, které jsou běžně určené pouze pro velké investiční instituce.
Nový fond GPE se zaměřuje na investice do globálního soukromého kapitálu. Podle společnosti Emun zpřístupní menším investorům příležitosti, které jsou běžně určené pouze pro velké investiční instituce.
Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) minulý týden posvětil základní rámce reformy základního školství. Celý záměr ale nabírá značné zpoždění, kritizuje spolek EDUin.
Méně se biflovat a čas ve výuce raději věnovat získávání kompetencí. To je v kostce cíl reformy základního školství, kterou odstartoval již někdejší ministr Robert Plaga (za ANO), nyní na jeho práci navazuje resort vedený Vladimírem Balašem. Jenže plán, aby se „nově“ učilo již od září 2024, je čím dál méně reálný. Jen schválení základních rámců totiž nabralo půlroční zpoždění.
Podle informací z resortu může za zdržení nesoulad mezi vedením ministerstva a prací předkládanou expertním resortním týmem pod vedením Jana Jiterského. Ministr Balaš údajně dlouhodobě nebyl s předloženými dokumenty spokojený. Chyběla mu autorská vize a kritizoval rovněž malé ambice navrhované reformy. Po několika odmítnutích dokument v minulém týdnu nakonec Balaš posvětil.
Zadání Jiterského a jeho kolektivu převzal Národní pedagogický institut. Ten nyní koordinuje činnost komisí, které mají navrhnout změny v rámcovém vzdělávacím programu pro jednotlivé vzdělávací oblasti – předměty.
Podle spolku EDUin však není reálné, aby školy začaly podle nových vzdělávacích programů učit již od školního roku 2024/2025. Tehdy to bude ještě dobrovolné, o rok později už povinné. „Nepochopitelné je to, že dále tvrdíme, jak dokážeme vytvořit kvalitní rámcové vzdělávací programy (RVP) za méně než rok. A ještě je zkonzultovat s učiteli a odbornou veřejností. Pak nám zbývá rok a půl na to, abychom naučili s novým RVP pracovat ty školy, které dosud nebyly příliš reformní. A zároveň musí školy napsat svoje nové školní vzdělávací programy. Existuje tu zkušenost z první reformy – takové termíny povedou nutně opět k formálnosti,“ sdělila Lucie Slejšková, analytička EDUinu.
Podle expertky je na tvorbu nového a „opravdu kvalitního“ rámcového vzdělávacího programu potřeba dostatek času. A ten už v současném harmonogramu jednoduše není. O potřebě odkladu hovoří i někteří členové komisí pracujících na novém znění vzdělávacího programu. Rozhodnout bude muset ministr Balaš. Ten se ale již dříve vyjádřil, že odkladům nakloněn není. Podpořen byl názorem úředníků, podle nichž se ještě vše dá stihnout. „Pevně věřím, že vše půjde podle plánu a že všechny avizované termíny zvládneme,“ sdělil Ivo Jupa, ředitel Národního pedagogického institutu.
