Rakouská fobie z jádra. Ministerstvo simulovalo zničení Vídně

K antijaderné kampani připravilo rakouské ministerstvo zahraničí simulaci jaderného útoku na Vídeň. Puma by srovnala metropoli na Dunaji se zemí a usmrtila 230 tisíc lidí.

Rakouská fobie z jádra. Ministerstvo simulovalo zničení Vídně
Jaderná válka, ilustrační obrázek | Profimedia.cz

Prosluněná Vídeň se siluetou dómu svatého Štěpána. Záběry podkreslené dramatickou hudbou. Najednou dochází k výbuchu jaderné bomby a zlověstnému jadernému hřibu. Centrum Vídně je srovnáno se zemí. Počítadlo se zastaví na čísle 230 380 mrtvých a 504 460 zraněných.

Tlaková vlna ničící skleněné výplně dorazí až do Hütteldorfu, západního okraje vídeňské aglomerace. Radioaktivní spad zasahuje až ke Štýrskému Hradci. To vše by dokázala jedna jaderná puma, kterých je nyní na světě 13 400. Před tímto ohnivým armagedonem varuje ve videu rakouské ministerstvo zahraničí.

Simulace zničení Vídně po jaderném útoku

Není divu, že simulace totálního zničení města valčíků na Dunaji vyvolala hlavně ve Vídni bouřlivé reakce. Její starosta Michael Ludwig z SPÖ byl odstrašujícím příspěvkem ministerstva pohoršen. „Nyní není čas na vyvolávání strachu jadernými bombami. Spíše je potřeba starat se o dostatek dávek očkování (proti covidu). Spolkové vládě bych poradil, aby se vší silou vypořádala s koronavirovou krizí. Bohužel taková videa tomu vůbec nepomáhají,“ reagoval

Ukazuje to podle něj i na velkou míru necitlivosti vlády Sebastiana Kurze, kterou kromě lidové strany tvoří i Zelení. Obyvatele Rakouska je třeba přesvědčovat empatií a neuchylovat se k lacinému marketingu, dodal Ludwig. 

Smlouva, kterou NATO nechce 

Hrůzostrašné video mělo diváky upozornit na to, že vstupuje v platnost Smlouva o zákazu jaderných zbraní (TPNW), kterou přijala Organizace spojených národů v roce 2017. Nehlasovalo pro ni 69 států, včetně těch, které již jaderné zbraně mají, a také všichni členové NATO kromě Nizozemska.

Rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg naopak tvrdí, že smlouva je začátkem konce jaderných bomb. Rakousko je pouze jednou z mála zemí EU, jež prosazují totální zákaz jaderných hlavic. Smlouvu podporuje většina afrických a jihoamerických zemí.

Ministerstvo se brání tím, že chtělo ukázat na fakt, že se nejedná o abstraktní problém jaderných velmocí a vojenských aliancí. „Chceme ukázat, že obrázky, které známe z Hirošimy a Nagasaki, nejsou bohužel minulostí,“ vysvětlilo. Poslanec strany Neos (Nové Rakousko a liberální fórum) Helmut Brandstätter se diví, proč vláda nutí lidi, aby se báli svržení atomové bomby. Jde prý o nezodpovědnou propagandu.

Jaderné odstrašení

Jaderné mocnosti pochopitelně zničení atomových hlavic odmítají. Smrtící arzenál mají hlavně kvůli odstrašení před případným ozbrojeným konfliktem. Začal vznikat po druhé světové válce a stal se symbolem studené války a soupeření Sovětského svazu se Spojenými státy. Postupně se jaderný klub rozšířil o Velkou Británii, Francii, Čínu, Indii, Pákistán a Severní Koreu. O tuto zbraň usiluje i Írán nebo Sýrie. Česká diplomacie varovala, že přijetí smlouvy je riskantní kvůli tomu, že není jisté, že se všechny země světa jaderných raket vzdají. Navíc by byla v rozporu s členstvím v NATO. 

V současnosti se řeší hlavně konec platnosti smlouvy mezi USA a Ruskem. Takzvaná Nová dohoda START byla podepsána v roce 2010 v Praze Barackem Obamou a Dmitrijem Medveděvem a je platná do letošního 5. února. Jejím cílem bylo snižování počtu jaderných zbraní obou jaderných rivalů. Nový americký prezident Joe Biden nyní navrhl Vladimiru Putinovi, aby byla smlouva prodloužena o dalších pět let. 

Agentura AP napsala, že by tento krok měl vyhovovat i Kremlu. Prodloužení smlouvy podpořil také šéf NATO Jens Stoltenberg. „Neměli bychom skončit v situaci bez omezení jaderných hlavic,“ řekl. Smlouva je podle něj nezbytná pro posílení kontroly jaderných zbraní. START dovoluje oběma zemím rozmístit maximálně 1500 jaderných hlavic. 

Donald Trump prodloužení smlouvy odmítal, protože neomezuje jaderný arzenál Číny. Chtěl, aby se Peking ke smlouvě připojil. Čínští komunisté s tím nesouhlasí. 

Rakousko a české jádro
K paradoxní situaci došlo na začátku ledna. Rakousko a značná část Evropy byly jen malý krůček od blackoutu. Země musela dovážet elektřinu ze zahraničí, včetně českého proudu pocházejícího z jádra. Rakousko přitom v rámci EU patří k nejhlasitějším kritikům podpory a výstavby nových jaderných zdrojů. Země se vzdala jádra v energetice už v roce 1978.

Týdeník hrot

  • Bankrotáři: paralely příběhů Bárty a Mičky
  • Zabal to, Warrene! „Věštec z Omahy“ by měl odstoupit
Objednat nyní