OSN vytáhla proti zabijácké umělé inteligenci. Chce zákaz autonomních zbraní ve válkách

Pokud samočinný dron omylem zabije civilisty, kdo za to bude odpovědný? Moderní konflikty přinášejí otázky, na které etika teprve hledá odpověď. Proti robotům-vojákům vznikla i rozsáhlá petice.

Pokud samočinný dron omylem zabije civilisty, kdo za to bude odpovědný? Moderní konflikty přinášejí otázky, na které etika teprve hledá odpověď. Proti robotům-vojákům vznikla i rozsáhlá petice.

Celý článek
0

50 milionů malým firmám. Skupina eRockets chce pomoci začínajícím e-shopům

České e-shopy často nedokážou kvůli silné konkurenci růst: jejich rozvoj brzdí nízké marže. Tuzemskému e-commerce chce nyní pomoci investiční skupina eRockets.

České e-shopy často nedokážou kvůli silné konkurenci růst: jejich rozvoj brzdí nízké marže. Tuzemskému e-commerce chce nyní pomoci investiční skupina eRockets.

Celý článek
0

Změnit práci, zahrát hru. LinkedIn zavede gaming, aby vám ukradl víc času

Původně byznysová sociální síť sáhne k průlomovému kroku a zavede ve své platformě hraní her. Firmy tak už nebudu soupeřit jen v zisku, ale i ve skóre svých zaměstnanců.

Původně byznysová sociální síť sáhne k průlomovému kroku a zavede ve své platformě hraní her. Firmy tak už nebudu soupeřit jen v zisku, ale i ve skóre svých zaměstnanců.

Celý článek
0
Vybrané články
z týdeníku The Economist

Rakousko obchází strašidlo – vidina vlády krajní pravice

Po příštích volbách mohou alpskou zemi opět vést ultrapravicoví Svobodní. Tentokrát v čele s Herbertem Kicklem

Rakousko obchází strašidlo – vidina vlády krajní pravice
Herbert Kickl | Profimedia.cz

Rakousko obchází strašidlo – vidina vlády v čele s Herbertem Kicklem, lídrem ultrapravicové Svobodné strany (FPÖ). Podle průzkumu veřejného mínění z 11. března pro týdeník Profil je v současné době FPÖ s 31 procenty v Rakousku pohodlně nejsilnější stranou. Následují ji socialisté (SPÖ) s 25 procenty a středopravicová Rakouská lidová strana (ÖVP) s 22 procenty. Z průzkumu vyplynulo i to, že pokud by si Rakušané volili kanc­léře přímo, skončilo by Kick­lovo klání se současným premiérem Karlem Nehammerem z ÖVP remízou.

Výsledek nedávných spolkových voleb v Dolních Rakousích, někdejší baště ÖVP, potvrzuje renesanci FPÖ. ÖVP přišla o absolutní většinu, se čtyřiceti procenty dosáhla nejhoršího výsledku za desítky let, zatímco podíl FPÖ vyskočil z 15 na 24 procent. Voliči v Korutanech – domácí půdě FPÖ a Kickla – sledovali 5. března, jak se procentuální zisk partaje vyšplhal z 23 v roce 2018 na aktuálních 25 procent. Úřadující hejtman a jeho SPÖ ztratili devět procentních bodů.

Za návratem FPÖ na výsluní je neuspokojivý výkon lídrů obou hlavních rakouských stran, ÖVP a SPÖ, který se sešel s pandemií, válkou na Ukrajině a krizí rostoucích životních nákladů. Obzvláště tvrdě dolehla chaotická covidová opatření vlád ÖVP na rakouský turismus.

Třetí vzadu

Kickl je mimo Rakousko v podstatě neznámý, přestože jako stoupenec tvrdé linie figuroval jakožto skrytá síla za oběma dlouholetými lídry FPÖ, Jörgem Haiderem a Heinzem-Christianem Strachem. Mnoho z nejprovokativnějších sloganů strany, jako například „Víc odvahy naší vídeňské krvi“ nebo „Domov, ne islám“, je jeho dílem.

Kickla vynesl na vrchol skandál, jenž v květnu 2019 otřásl Rakouskem a který měl znamenat definitivní pád Svobodných. Tajně pořízený videozáznam zachycoval tehdejšího lídra FPÖ Stracheho ve vile na španělském ostrově Ibiza. Podle všeho tam sliboval jakési ženě, jež o osobě tvrdila, že je neteří oligarchy blízkého ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, vládní zakázky výměnou za finanční příspěvky straně. Strache během čtyřiadvaceti hodin skončil jak na postu rakouského vicekancléře, tak coby lídr FPÖ.

Tehdejší kancléř Sebastian Kurz rozpustil koaliční vládu své ÖVP s FPÖ a vyhlásil předčasné volby. Podpora FPÖ se tehdy smrskla o třetinu, z 25 na pouhých 16 procent. Kurz dal při výběru koaličních partnerů před FPÖ přednost Zeleným.

Propad a rozkol

Ve volbách do vídeňského zastupitelstva v následujícím roce podpora FPÖ klesla ještě víc, z třiceti procent na zoufalých sedm. Svobodné, v té době vedené Norbertem Hoferem, sužovaly trpké vnitropartajní boje mezi Hoferovi blízkou smířlivější frakcí a akolyty otevřeně xenofobního Kickla. V červnu 2021 hodil Hofer ručník do ringu a Kickl se stal jednoznačným vůdcem strany.

„Mezinárodní fixace na Jörga Haidera znamenala, že ve chvíli, kdy odešel, obavy z jeho strany opadly,“ popisuje odborník na extrémní pravici Andreas Peham z Dokumentárního archivu rakouského odporu. (Haider zemřel při autonehodě v roce 2008 v 58 letech.) Názory, jež strana hlásá, se však od té doby ještě víc radikalizovaly. Kickl se například vyjadřuje nejednoznačně ohledně postojů své strany ke krajně pravicovému identitárnímu hnutí, což je evropská odpověď na americkou alternativní pravici a její protimuslimské, protimediální a protipřistěhovalecké postoje.

Kvůli tomuto radikálnímu příklonu se velké strany nechaly slyšet, že nebudou ani uvažovat o jakékoli koalici s FPÖ. I kdyby vyšla příští rok z všeobecných voleb jako nejsilnější strana, dostala by se do vlády zpátky jedině tehdy, kdyby lídři ostatních stran tento postoj přehodnotili. Haidera a jeho FPÖ ovšem rakouští politici původně také ostrakizovali. Kancléř a lídr ÖVP Wolfgang Schüssel toto tabu v roce 2000 prolomil. A v posledních čtyřiceti letech byla FPÖ součástí vládní koalice dokonce čtyřikrát. 

© 2023 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com