Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.
Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.
Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.
Z krajiny letos zmizí deset procent ovocných sadů a pět procent ploch se zeleninou. Česko už není soběstačné ani u tradičních druhů zeleniny a ovoce, pro jejichž pěstování má přitom ideální podmínky.
Loni čtrnáct hektarů, letos dalších patnáct. Tradiční zemědělský podnik Pomona Těšetice na Znojemsku výrazně omezil plochu svých ovocných sadů na jižní Moravě. Není zdaleka jediným pěstitelem, který k takovému kroku přistoupil. Kácí se prakticky po celé republice. A ubývají také pole či skleníky se zeleninou. Zelinářská unie Čech a Moravy a Ovocnářská unie České republiky odhadují, že v letošním roce se pěstební plochy sníží o pět procent v případě zeleniny a deset procent u ovoce. Základním problémem jsou vysoké náklady včetně energií, hnojiv nebo obalů a na druhé straně nízké výkupní ceny.
Předsedkyně Zelinářské unie Monika Nebeská uvedla, že Česká republika je na dovozu zeleniny závislá přibližně ze dvou třetin, což vede k tomu, že ceny určuje právě import a tuzemští pěstitelé na ně mají minimální vliv. Upozornila, že zatímco v roce 2002 se zelenina pěstovala téměř na osmnácti tisících hektarech, loni už to podle údajů Českého statistického úřadu bylo jen na 11 678 hektarech. Loni byla podle Českého statistického úřadu dovezena čerstvá a zpracovaná zelenina za 16,4 miliardy korun, zatímco o rok dříve import obnášel 15,5 miliardy.
Na to, že české zemědělství a potravinářství začínají být čím dál méně soběstačné, upozornil rovněž ekonom Petr Zahradník, člen Národní ekonomické rady vlády a nové meziresortní skupiny, která má hledat důvody vysokých cen potravin. Právě ve větším zastoupení tuzemských farmářů vidí Zahradník jednu z cest k levnějším potravinám.
„Dlouhodobým řešením je jednoznačně masivně investovat a masivně posílit českou zemědělskou soběstačnost. Přesměrovat třeba i prostředky evropských fondů ze společné zemědělské politiky Programu rozvoje venkova na problematické oblasti,“ uvedl ekonom pro Radiožurnál.
Na tuzemském žebříčku nejvíce konzumované zeleniny je cibule jen těsně druhá za rajčaty (rajče je sice botaniky považováno za ovoce, v obchodech je ale najdeme v sekci zelenina). V Česku má dlouholetou tradici, a někdy se dokonce označuje za královnu domácí kuchyně. Pro pěstování cibule jsou v tuzemsku takřka ideální podmínky. Přesto je v ní Česko soběstačné jen zhruba z 45 procent. Více než polovina se dováží z Nizozemska, Slovenska, Německa, ale třeba i z Egypta nebo Nového Zélandu.
Podle Moniky Nebeské ze Zelinářské unie to může do budoucna představovat velký problém, protože globální ceny cibule rostou, a některé státy dokonce přistoupily kvůli obavám z jejího nedostatku k omezení vývozu. „Nedostatek a vysoké ceny cibule jsou důsledkem potravinové závislosti České republiky. Čím více jsme závislí na jejím dovozu, tím zranitelnější jsme vůči cenovým výkyvům a tím více si zaděláváme na problémy se zásobováním domácího trhu,“ řekla Nebeská.
V polovině března byly podle ní zásoby české cibule zhruba dva tisíce tun, přičemž do další sklizně na přelomu června a července je k uspokojení poptávky zákazníků potřeba přibližně čtyřicet tisíc tun. „Toto množství budeme muset dovézt ze zahraničí a je otázkou, odkud a za kolik. Jisté je, že na to doplatí český zákazník,“ varovala Nebeská.
Problémy podle ní mají také pěstitelé jiných druhů zeleniny a především ti menší reálně zvažují, že své podnikání omezí nebo s ním úplně skončí. Zelinářská unie Čech a Moravy odhaduje, že z loňských 11,6 tisíce hektarů se plochy profesionálního pěstování zeleniny sníží o pět procent.
V případě rajčat se zase mnohým zákazníkům přes zimní měsíce stalo, že v obchodech byla k dostání pouze dovozová jablíčka. Pěstitelé totiž kvůli drahému zemnímu plynu přerušili vytápění svých skleníků. Výrobu obnovili až začátkem roku, takže se česká produkce dostává na pulty obchodů právě nyní.
Takový postup zvolila například farma Kožichovice u Třebíče, která pozastavila svoji práci na tři měsíce. Malé sazenice zde znovu zasadili až koncem ledna. „Těm není potřeba topit tolik jako při dozrávání plodů,“ vysvětluje jednatel firmy Leoš Zahrádka.
Současně platí, že čerstvá zelenina je levnější než ta skladovaná. Jenže právě kvůli vysokým cenám energií se mnozí pěstitelé rozhodli svou produkci neskladovat a raději ji prodat. „Pěstitelé v České republice se báli skladovat a zaskladnili daleko menší objemy než v minulosti. Ty vysoké ceny, které potkáváme na pultech, to je většinou zahraniční zelenina,“ řekl pro Seznam Zprávy Petr Hanka, majitel společnosti Hanka Mochov a místopředseda Zelinářské unie.
Podle situační a výhledové zprávy, kterou zpracovalo ministerstvo zemědělství společně se Zelinářskou unií, v uplynulém roce úplně ukončilo činnost třináct pěstitelů, takže se jejich počet snížil z předloňských 367 na loňských 354. Skončili především menší farmáři. Další úbytek farmářů se kvůli vysokým nákladům a nejisté situaci na trhu dá očekávat i v letošním roce.
Mezi typické druhy ovoce, které mají v českých zemích mnohaletou tradici, patří jablka. Každý Čech jich sní v průměru více než pětadvacet kilogramů ročně. Ačkoli jsou v republice pro jejich pěstování stejně ideální podmínky jako u cibule, soběstačnost se podle Ovocnářské unie pohybuje mezi čtyřiceti a šedesáti procenty – v závislosti na objemu sklizně a spotřebě.
Na českém trhu bylo v polovině března dostatečné množství tohoto ovoce, tedy přibližně třicet tisíc tun. Domácí pěstitele ale dlouhodobě drtí levná a předotovaná konkurence ze zahraničí, především z Polska. V loňském roce se totiž na evropském trhu hromadily přebytky polských jablek, která byla původně určená pro východní trh, ovšem kvůli ruské agresi na Ukrajině nemálo z nich zamířilo do českých obchodů.
Tato situace současně vytvořila tlak na zlevňování jablek a podrážela výkupní ceny, za něž prodávali čeští zemědělci. Ovocnářská unie odhadla ztrátu na každém kilogramu českých jablek na čtyři koruny, což dohromady dělá asi 250 milionů korun. „Pěstitele jablek i dalších druhů ovoce to vede k úvahám o omezení produkce a někteří již začali vyklučovat sady,“ poznamenal předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
Jen za poslední dekádu a půl podle něj zmizelo z české krajiny 2,5 milionu ovocných stromů, především jabloní. V letošním roce dojde patrně opět k poklesu z loňských 12,2 tisíce hektarů o dalších deset procent. „Utrpí tím nejen čeští zákazníci, ale i pestrost české krajiny,“ uvedl Ludvík.
