Ráj po rozpadu civilizace: Nový Zéland

Odborníci vytipovali země, které jsou nejvíce odolné v případě globálního rozpadu společnosti. Vede Nový Zéland, jenž je energeticky i potravinově nejvíce soběstačný.

Ráj po rozpadu civilizace: Nový Zéland
ilustrační foto | Shutterstock.com

Globální kolaps současné civilizace je stále pravděpodobnější, protože se zvyšuje „sociopolitická složitost“ společnosti, tvrdí Globální institut pro udržitelnost, výzkumná instituce na britské Anglia Ruskin University v Cambridgi. Nejodolnějšími místy pro přežití jsou ostrovní státy Nový Zéland, Island, Spojené království a Irsko. Do čela pomyslného žebříčku vybrali autoři studie právě Nový Zéland.

Odborníci posuzovali potravinovou bezpečnost, tedy schopnost produkovat potraviny pro své vlastní obyvatelstvo, ochranu hranice před masovou migrací a bezpečnost dodávek elektrické energie. S přihlédnutím ke klimatické hrozbě mají nejlépe odolávat budoucím rizikům právě ostrovní státy v mírném pásmu s nižší hustotou obyvatelstva. 

Autoři studie také přinášejí recept, jak mohou jednotlivé země svoji odolnost v následujících letech zvýšit. Například v sektoru potravinářství by měly budovat volné kapacity pro případ kolapsu globalizované ekonomiky. Stejný předpoklad platí i pro energetickou bezpečnost. Čím více musejí ekonomiky dovážet zdroje pro výrobu energií, tím více jsou zranitelné. Dalším klíčovým faktorem je schopnost bránit své hranice před nežádoucí migrací, kde mají výhodu menší ostrovní státy. 

Oblíbený ostrov pro miliardáře

I proto se z Nového Zélandu stává oblíbené útočiště západních miliardářů. Jedním z prvních byl investor ze Silicon Valley a zakladatel platebního systému PayPal Peter Thiel. Už v roce 2011 získal novozélandské občanství po pouhých dvanácti dnech pobytu v zemi, i když v průměru celý proces trvá 1350 dní. Úřady tvrdily, že Thiel má skvělý charakter a v zemi investoval vysoké částky. 

Ostrovy, které proslavil díky nádherné přírodě také Peter Jackson ve své trilogii Pán prstenů, si oblíbil i jeden ze zakladatelů společnosti Google Larry Page, který získal status trvalého rezidenta v době, kdy se světem šířila pandemie covidu-19. Americký miliardář tak nemusel dodržovat opatření o zákazu vstupu do bývalé kolonie Spojeného království. 

Světu podle studie zveřejněné v časopise Sustainability hrozí stále větší nebezpečí kvůli možnému finančnímu kolapsu, dopadům klimatické krize, ničení přírody a závažnějším pandemiím, než je covid-19, případně kombinacím výše zmíněného. Dalším rizikovým faktorem je i nárůst světové populace. „Odborná literatura vykresluje obraz lidské civilizace, jež se nachází v nebezpečném stavu. Rizika stoupají v mnoha sférách lidského konání,“ uvedli Aled Jones a Nick King. 

Záchranný člun

Nový Zéland jako „záchranný člun před kolapsem civilizace“ má výhodu v tom, že disponuje geotermální a vodní energií, má dostatek zemědělské půdy a nízkou hustotu obyvatelstva. Ředitel Globálního institutu pro udržitelnost Jones varoval, že v posledních letech došlo k výrazným negativním globálním fenoménům, jako je ohrožení produkce potravin, finanční krize a pandemie covidu. 

Pokud by k nim došlo v průběhu jednoho roku, což není vyloučené, dopady na celosvětovou ekonomiku by byly daleko horší. „Měli jsme štěstí, že se to nestalo současně,“ zdůraznil. I proto je podle něj důležité, aby byly jednotlivé státy na tyto hrozby připraveny. Pandemie čínské chřipky ukázala, že některé státy dokážou velmi rychle jednat, pokud je to potřeba. Například tím, že uzavřou své hranice. Vlády ale musí vytvořit do budoucna dostatek volných kapacit, pokud by k nějakému druhu kolapsu došlo nečekaně rychle. 

A bude hůř

Nejnověji Mezinárodní panel pro změnu klimatu (IPCC) Organizace spojených národů důrazně varoval před tím, že změny klimatu jsou nevyhnutelné a také nevratné. Cíl klimatické konference z Paříže, aby se průměrná teplota Země nezvýšila o více než 1,5 stupně Celsia ve srovnání s nástupem průmyslové revoluce, se totiž bez okamžité akce nepodaří naplnit.

To bude také znamenat stále častější projevy extrémního počasí. Klimatologové tvrdí, že lidská činnost bezprecedentně mění klima za poslední tisíce, nebo dokonce stovky tisíc let. Nejčernější scénáře může změnit jen rychlé a drastické snížení produkce skleníkových plynů. Klimatická opatření mají projednávat vlády ze 197 zemí letos v listopadu v Glasgow. 

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval politiky k tomu, aby okamžitě pozastavili plány na výstavbu nových uhelných elektráren a ukončili průzkum těžby fosilních zdrojů, než bude „zničena naše planeta“. 

Klimatický panel tvrdí, že se průměrná teplota planety zvýšila o 1,1 stupně Celsia oproti stavu mezi roky 1850 až 1900. Každá desetina stupně je přitom pro globální změny zásadní, zdůraznil jeden z hlavních autorů zprávy, klimatolog Richard Allan z univerzity v Readingu. Vzestup hladiny moří, tání arktického ledu a okyselování oceánů jsou již procesy, které nelze zvrátit.