Pytlák lesa pán

V 11. století mohl pytlák skončit v otroctví. Slavný rybníkář Jakub Krčín nechával pytláky věšet, ovšem v 19. století už jim většinou hrozilo jen pár měsíců vězení

Pytlák lesa pán
ilustrace | Profimedia.cz

Pozdě večer 1. června 1933 navštívil místního lékaře v Moravské Nové Vsi neznámý muž, který byl podle Lidových novin „zraněn střelou do pravé hýždě“. Lékaři se to zdálo podezřelé, a tak uvědomil četnictvo. Z dotyčného se vyklubal „známý zloděj“ Josef Hunkař z nedalekých Tvrdonic a krátce poté objevil kdosi v lese mrtvolu hajného Josefa Mikulíka.

Hunkař po chvíli zapírání přiznal, že ho Mikulík překvapil při pytlačení, vypukla přestřelka a hajný „klesl mrtev k zemi“. Dodejme, že přestřelka to musela být pořádná, protože podle pitvy byl „nešťastný hajný střelen osmi ranami do různých částí těla“. Hunkař dále vypověděl, že zbraň schoval u kamaráda v Tvrdonicích, ránu si obvázal, sedl na kolo a – nehledě na prostřelený zadek – vyrazil do pět kilometrů vzdálené Nové Vsi. Četnictvo poté provedlo několik domovních prohlídek, při nichž bylo v Tvrdonicích „nalezeno množství zbraní“, takže Lidové noviny mohly konstatovat, že „pytláctví provozovalo asi deset místních občanů“.

Za pytláctví otrokem

Podobných případů lze v dobových novinách najít spoustu, pytláctví je ovšem ve skutečnosti starší než všechny noviny světa. Již roku 1045 pytlačil v knížecích lesích jistý Luben z Křepenic a byl za to odsouzen k smrti. Jak ale víme z prací historika Josefa Šusty, kníže Břetislav I. se nad pytlákem smiloval a coby otroka ho daroval Břevnovskému klášteru.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit