Putinovi jsem naletěl, stydím se za to. A Rusko by potřebovalo exilovou vládu, říká historik Alexej Kelin

Historik a publicista Alexej Kelin je potomek donského kozáka, který v roce 1921 emigroval do Československa, a Češky narozené na Ukrajině. V letech 2002 až 2007 a 2014 až 2019 byl členem Rady vlády pro národnostní menšiny a je autorem dvoudílných Dějin Ruska 20. století.

O současném Rusku pod vládou Vladimira Putina mluví Kelin jako o zločineckém systému. Ale také jako o oběti a nemocné, invalidní společnosti. A vyléčit ji nepředstavuje podle něj nic jednoduchého. „Tamním lidem je potřeba pomoct, motivovat je, ale nemůžete na ně mluvit evropským jazykem, mají špatné zkušenosti z devadesátých let. Tamní propaganda, která jim vymývá mozky, je navíc dobře zacílená a účinná,“ tvrdí historik v obsáhlém rozhovoru v novém čísle týdeníku Hrot, které vychází 11. dubna.

Podle Kelina by bylo zapotřebí, aby v zahraničí vznikla opoziční ruská vláda, která by svým krajanům v Rusku nabídla nějaký pozitivní program. „Musí vědět, že Západ je nechce okrást, ale že stojí o to, mít demokratického partnera,“ konstatuje.

Rusko ztrácí vliv v postsovětském prostoru. Putina se už lidé nebojí

Protesty v Gruzii jsou dalším důkazem toho, že Putinovo Rusko přišlo o svůj vliv nejen v Gruzii, ale také v Kazachstánu, Moldavsku nebo Arménii. Obyvatelé bývalých sovětských satelitů se Kremlu už neobávají.

Protesty v Gruzii jsou dalším důkazem toho, že Putinovo Rusko přišlo o svůj vliv nejen v Gruzii, ale také v Kazachstánu, Moldavsku nebo Arménii. Obyvatelé bývalých sovětských satelitů se Kremlu už neobávají.

Kelin se dokonce dvakrát osobně setkal s prezidentem Vladimirem Putinem. Poprvé v roce 2006 na Pražském hradě. „Tehdy jsem se mu ještě snažil věřit, že to myslí dobře. Dával jsem mu rady, jak by mělo vypadat školství a celé vzdělávání,“ vzpomíná. „Zpětně jsem se za to strašně styděl, když jsem pochopil, co je Putin zač. Když jsem ale mluvil s někdejším ruským premiérem Michailem Kasjanovem, přiznal se, že Putinovi věřil čtyři roky, jaký je demokrat. U mě to, bohužel, trvalo déle.“

Podruhé s Putinem mluvil z očí do očí v roce 2010 na Valdajském klubu v Soči (odborně-analytické fórum, oficiálně zaměřené na aktuální otázky mezinárodní politiky, ekonomiky a bezpečnosti ve světě; první se uskutečnilo v roce 2004 na břehu Valdajského jezera v Novgorodské oblasti – pozn. aut.). Tam se podle něho ukázalo, jak dokáže být Putin neuvěřitelně proměnlivý.

„Byl to hodně odlišný člověk. Vizuálně samozřejmě panovala značná podobnost, ale jinak to byla úplně jiná osobnost. Tehdy se tam sjela celosvětová elita, poradci vlád, významní odborníci, všechno na nejvyšší úrovni, striktní dress code a tak dále. Tyto osobnosti nechal Putin čekat dvě hodiny. Pak přišel v rozhalence a plátěných kalhotách a dával najevo, jaký je bůh,“ vzpomíná Kelin.

„Jedním z Putinových vzorů je předposlední car Alexandr III., šílený agresivní panovník. Putin rád používá jeho citáty. Jeden zní: ‚Když ruský car chytá ryby, Evropa může počkat.‘ Putin je každopádně neuvěřitelně kluzký, což mi říkali i lidé, kteří seděli ve vedlejší kanceláři,“ dodává.

U každého prý Putin dokáže přesně odhadnout, co daný člověk chce slyšet. „A to mu také rafinovaně říká. Za dvě minuty pak někomu jinému říká úplný opak. Umí manipulovat s lidmi,“ konstatuje Alexej Kelin.

Rozčílená mluvčí Zacharovová: Rusko nikdy nemělo na Západě spojence

Ruská propaganda jede na plné obrátky. Ruská mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, která platí za nejhlasitější kremelskou propagandistku, v ruské televizi odmítla, že měli Rusové v minulých válkách spojence na Západě.

Ruská propaganda jede na plné obrátky. Ruská mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, která platí za nejhlasitější kremelskou propagandistku, v ruské televizi odmítla, že měli Rusové v minulých válkách spojence na Západě.