Vybrané články
z týdeníku The Economist

Putinova ekonomická pevnost se drolí

Proč Putina tolik bolí západní sankce, když poslední roky dělal všechno pro to, aby se proti nim zajistil?

Putinova ekonomická pevnost se drolí
ilustrační foto | Profimedia.cz

Na konci ledna The Economist napsal, že Rusko přečká ekonomické následky války na Ukrajině, tedy přinejmenším v krátkodobém horizontu. Jeho centrální banka držela přes 600 miliard dolarů v devizových rezervách, což bylo podle nás „víc než dost na to, aby přečkala sankce“. Nyní už to tak jednoznačně nevypadá.

Šestadvacátého února, dva dny poté, co ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal válku, uvalily západní vlády na Rusko tvrdé sankce. Nejbolestivější pro Rusy bylo, když odřízly jejich centrální banku od přístupu k devizovým rezervám. Tím centrální bance výrazně ztížily možnost intervence ve prospěch rublu, poskytování likvidity ruským bankám, jež jsou samy terčem sankcí, a přijímání a odesílání plateb v zahraničních měnách jménem ruských firem.

Roky příprav

Posledních pět let se Putin snažil zajistit ruskou ekonomiku proti sankcím. Na jedné straně navyšoval rezervy a na druhé je částečně „oddolaroval“ (viz graf) přesunem k jiným měnám. Rusové prodávali dolary a nakupovali jüany a eura. Přesun aktiv ze sankcím nakloněné Ameriky do spojenecké Číny a Evropy závislé na dodávkách ropy a plynu byl jedním z hlavních stavebních kamenů Putinovy „ekonomické pevnosti“.

 

Jenže po Putinově útoku na Ukrajinu nezatrhla Moskvě přístup k rezervám pouze Amerika, ale i Británie, Kanada, EU, Japonsko, a dokonce i Švýcarsko. V červnu 2021 mělo Rusko uloženo sedm procent rezerv v zahraniční měně v USA, dvanáct procent ve Francii, deset procent v Německu a dalších deset procent v Japonsku.

Pokud stejné poměry platí i dnes, ztratil Putin kvůli sankcím přístup zhruba ke 400 miliardám dolarů. (Odříznout jej od přístupu k 300 miliardám v cenných papírech by vyžadovalo spolupráci finančních prostředníků.)

Bez dolaru ani ránu

Čína zatím říká, že bude s Ruskem dál normálně obchodovat. To znamená, že má Rusko stále k dispozici devizové rezervy v hodnotě nějakých 87 miliard dolarů. Jüan však možná nebude kolabující ruské ekonomice moc k užitku. Rusko je silně závislé na komoditách a ty se běžně obchodují v dolarech.

Ze stejného důvodu se bude centrální bance obtížně nakládat i se zlatem za 137 miliard dolarů, které má uloženo v moskevských sejfech. Putinova pevnost se drolí.

© 2022 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.