Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.
Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.
Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.
Rusko si ze své vakcíny udělalo nástroj posílení vlivu v zahraničí. Nasmlouvané dávky ale vůbec nestíhá vyrábět. Chybějí lidé.
Ruský prezident Vladimir Putin v březnu s velkým uspokojením ohlašoval, že Rusko podepsalo s desítkami zemí smlouvu o výrobě 700 milionů dávek vakcíny proti covidu-19 Sputnik V. Podle agentury Reuters však k 12. květnu zatím vyrobilo jen 33 milionů vakcín a méně než 15 milionů dodalo ostatním zemím (pokud se jako vakcína počítají obě potřebné dávky).
Rusko si přitom ze Sputniku V udělalo diplomatický nástroj. Nabídlo ho více než 50 zemím na celém světě, velký úspěch s ním slaví například v Jižní a Střední Americe, dohodlo se s Argentinou, Bolívií, Mexikem, Nikaraguou, Paraguayí či Venezuelou. Na ruský výrobek spoléhá také Indie, která zažívá drtivý dopad druhé vlny pandemie a přitom trpí velkým nedostatkem vakcín. Zatím to však nevypadá, že ji Sputnik spasí.
Hlavní problém? Rusko zřejmě přecenilo svou schopnost vakcíny masově vyrábět. Zatímco například Pfizer či AstraZeneca zvládají každý měsíc vyprodukovat stovky milionů vakcín, v Rusku takové tempo zdaleka nestíhají. V laboratořích často schází potřebné vybavení a hlavně je potíž najít kvalifikovaný personál.
„Můžeme nakoupit vybavení, můžeme postavit výrobní závody. Ale v biotechnologii jsou nejdůležitější kompetentní lidé. A těch mnoho není,“ přiznává Vikram Punia, výkonný ředitel soukromého výrobce vakcín Pharmasyntez.
U Sputniku se tato potřeba ještě zvýrazňuje, protože obě dávky vakcíny se od sebe výrazně liší a první dávka je na výrobu mnohem jednodušší. „Musíte vlastně vyrobit dva odlišné léky,“ uvádí Dmitrij Morozov, šéf Biocadu, další společnosti vyrábějící Sputnik.
I z toho důvodu se začala vyrábět zjednodušená verze ruské vakcíny, takzvaný Sputnik Light, který poskytuje slabší ochranu, je však jednodušší na výrobu a hlavně sestává jen z jedné dávky. Pharmasyntez už zažádal o povolení tuto variantu vyrábět a začátkem května odeslal první várku vakcín na kontrolu.
Rusko si však žádné potíže s výrobou a distribucí Sputniku nepřipouští. Ruský fond přímých investic RDIF, který má na starost propagaci výrobku v zahraničí, uvedl, že výrobní kapacity se zvyšují a v plánu je v letošním roce vyrobit tolik vakcín, že s nimi bude možné naočkovat 800 milionů lidí.
Podle RDIF stále trvá nabídka Evropské unii na dodávky Sputniku pro plné naočkování 50 milionů lidí. Rusko však stále čeká na schválení přípravku ze strany Evropské agentury pro léčivé přípravky. Sputnik V zatím využívá například Maďarsko.
